Cenu v podobě finančního ocenění ve výši 500 000 korun získal řešitelský tým za výsledky dosažené při řešení těchto projektů:

• Povýstřelové zplodiny – vznik, distribuce a jejich stálost jako kriminalistických stop.
• Stanovení časových úseků sedimentace povýstřelových zplodin.
• Povýstřelové zplodiny – faktory související s přítomností a pohybem osob na místě výstřelu a stanovení úrovně jejich náhodného výskytu v environmentálním prostředí.
• Vzdálený přenos částic povýstřelových zplodin ze zápalky náboje a studium historie zbraně z hlediska těchto částic.

Udělení ceny týmu z Kriminalistického ústavu doporučila poradní komise na základě tří klíčových kritérií:

1. význam výsledků pro praxi,
2. závažnost a aktuálnost řešené problematiky,
3. renomé členů navrhovaného týmu v národním a mezinárodním měřítku. 

Výsledky zkoumaných projektů a úkolů, řešené v KÚP, byly v roce 2011 oceněny řídícím výborem pracovní skupiny EWG Firearms/GSR ENFSI[1], kdy Lubor Fojtášek obdržel cenu Robina Kelleyho za vědecký přínos k celosvětovému rozvoji zkoumání povýstřelových zplodin.

Zkoumání částic povýstřelových zplodin významně napomáhá při vyšetřování trestných činů, při nichž jsou použity palné zbraně. Tyto trestné činy patří k nejzávažnějším formám trestné činnosti, jako jsou vraždy, organizovaná násilná trestná činnost, drogová kriminalita, loupeže, ublížení na zdraví atd. Předcházení takové kriminalitě a její vyšetřování patří dlouhodobě mezi priority Ministerstva vnitra ČR. 

Zkoumání částic povýstřelových zplodin ze zápalky náboje je ve světě známo přibližně od 70. let 20. století. Do expertizní praxe Kriminalistického ústavu byla metoda zavedena v roce 1992.