Uvedené úkony trestního řádu jsou důležitým nástrojem a nedílnou součástí boje proti nejzávažnějším formám trestné činnosti, jako jsou například organizovaný zločin, drogová kriminalita nebo korupce. Na druhé straně je nasazování těchto úkonů velmi zásadním prolomením ústavně i mezinárodně chráněných základních práv a svobod občanů. Z těchto důvodů je nutné přistupovat k nasazování úkonů uvážlivě a nastavit procesy kontroly tak, aby se minimalizovala možnost jejich zneužití a byla zajištěna ochrana soukromí a osobních údajů občanů.

I. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu v roce 2010

Ze statistických údajů vyplývá, že v rámci celé České republiky policie odposlouchávalav loňském roce 3020 osob, což znamená, že oproti roku 2009, kdy odposlouchávala celkem 2726 osob, došlo k nárůstu o 11 %. V loňském roce bylo ukončeno celkem 5006 odposlechů, což znamená, že po předchozím 3letém poklesu došlo v roce 2010 k nárůstu o 435 úkonů, tj. 9,5 %. Tento nárůst byl způsoben zvýšením počtu odposlechů u útvarů policie s celorepublikovou působností, především NPC a ÚOOZ, naopak k poklesu počtu odposlouchávaných osob i linek došlo u útvarů Policie ČR SKPV krajů (o 245 odposlouchávaných linek a 95 osob méně).

V roce 2010 byly odposlechy použity v 836 trestních spisech, což je ve srovnání s rokem předchozím o 41 trestních spisů více. Nejvíce osob odposlouchávala NPC (586), dále ÚOOZ (521). V rámci policie nejvíce odposlouchávaných linek vykazuje opět NPC (984) a ÚOOZ (850). Vysoké procento odposlechů - 89 % u NPC a 64,8 % u ÚOOZ - bylo zaměřeno vůči organizovaným skupinám.

Při analyzování jednotlivých druhů trestné činnosti, na které byly odposlechy nasazeny, lze konstatovat, že největší podíl tvořila toxikománie - 2361 (tj. 42,1 %) úkonů, dále s 1122 (tj. 20 %) úkony násilná trestná činnost, trestná činnost proti veřejnému zájmu (374 úkonů, tj. 6,7 %), ostatní majetková trestná činnost (337 úkonů, tj. 6 %) a krádeže (296 úkonů, tj. 5,3 %). Úkony nasazené na další druhy trestné činnosti se pohybovaly již pod hranicí 5 %.

Efektivita odposlechů a sledování osob a věcí

Efektivita byla kriminalisty vyhodnocena v téměř 61 % úkonů v přímém podílu pro trestní řízení (bez souběhu s nepřímým podílem), v 0,5 % pouze v nepřímém podílu pro trestní řízení a v dalších asi 17 % souběžně v obou těchto kategoriích. Celkově se tedy účinnost z hlediska přímého, nepřímého ^[1] či současně obou těchto podílů vykázala téměř u 78 % případů. Ve 13 % úkonů nebyly získané informace v trestním řízení využity, v těchto případech by pak bylo možno dané úkony považovat za neefektivní. Zbývajících 9 % úkonů bylo neaktivních, resp. nerealizovaných.

II. Sledování osob a věcí v roce 2010

Policie ČR v roce 2010 vykázala 3688 úkonů dle § 158d trestního řádu, což představuje nárůst o 409 (cca o 12,5 %) oproti roku 2009.

Nejvíce úkonů dle § 158d odst. 2, 3, 6 trestního řádu mezi útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností vykazuje ÚOOZ (670) a NPC (395). Z útvarů s územně vymezenou působností dosahuje vyšší četnosti SKPV KŘP hl. m. Praha (493 úkonů) a Jihomoravského kraje (418 úkonů).

Nejvíce úkonů sledování osob a věcí, 814 (tj. 18,6 %), bylo využito v souvislosti s násilnou trestnou činností, s 803 úkony (tj. 18,4 %) následovaly krádeže vloupáním, toxikománie (758 úkonů, tj. 17,3 %), dále krádeže (449, tj. 10,3 %) a daňová trestná činnost (334, tj. 7,6 %). Hranici 5 % ještě překročily úkony použité na ostatní majetkové trestné činy, podvody a trestné činy proti veřejnému zájmu, úkony na ostatní druhy trestné činnosti se pohybovaly již pod touto hranicí.
 

Efektivita sledování osob a věcí

Z hlediska stanovených základních kategorií efektivity vyplývá, že ze 74 % lze úkony označit jako efektivní, přičemž 60,3 % úkonů mělo pouze přímý podíl pro trestní řízení, 0,2 % pouze nepřímý podíl, u 13,3 % došlo k souběhu obojího. V 12,6 % byl úkon neaktivní nebo nebyl realizován a v 13,7 % se získané informace v trestním řízení nevyužily.

III. Inspekce Policie ČR

Statistické vyhodnocení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí bylo zpracováno i za Inspekci Policie ČR, a to zhruba ve stejné struktuře jako za Policii ČR.

Inspekce Policie ČR v loňském roce odposlouchávala celkem 75 osob, což je ve srovnání s rokem předchozím, kdy Inspekce Policie ČR odposlouchávala 68 osob, nárůst o 11 %, linek odposlouchávala celkem 149. Téměř 74 % souviselo s šetřením trestné činnosti proti veřejnému zájmu, v téměř 29 % se prokázala vazba na šetření trestné činnosti spáchané organizovanou skupinou.

Při analyzování efektivity odposlechů vykázali inspektoři Inspekce Policie ČR samostatně přímý podíl pro trestní řízení u 74 (tj. 49,7 %) úkonů. V 7 případech byla efektivita vykázána samostatně v nepřímém podílu, souběh přímého a nepřímého podílu efektivity úkonu byl vyhodnocen ve 30 případech (tj. 20,1 %). Pokud k 74 úkonům vyhodnoceným jako přímý podíl pro trestní řízení připočteme 7 úkonů vyhodnocených v nepřímém podílu pro trestní řízení i souběhy přímého a nepřímého podílu pro trestní řízení, pak můžeme hovořit o 111 (tj. 74,5 %) efektivních úkonech. U 7 (tj. 4,7 %) nasazených odposlechů se získané informace v trestním řízení nijak nevyužily. Z celkového počtu 149 odposlechů, které vyžádala Inspekce Policie ČR, jich bylo 31 (tj. 20,8 %) neaktivních.

Inspekce Policie ČR využila v loňském roce úkony sledování osob a věcí ve 199 případech, což je o 40 úkonů více než v roce předchozím.

Rozložení kriminality je dáno specifickým postavením Inspekce Policie ČR, jejímž úkolem je šetření trestné činnosti spáchané příslušníky a zaměstnanci Policie ČR.

Z hlediska kriminality šetřené Inspekcí Policie ČR se převážná část úkonů (157, tj. 75,5 %) vztahuje k trestné činnosti proti veřejnému zájmu, podstatně menší podíl úkonů (19, tj. 9,1 %) se váže k toxikománii. Celkem 18 úkonů (tj. 8,7 %) je vykazováno v souvislosti s podezřením ze spáchání násilné trestné činnosti. Úkony zaměřené na další druhy trestné činnosti již nedosahují 3% hranice.

Závěr

Pachatelé trestné činnosti se stávají specializovanějšími, což se projevuje především v boji s organizovaným zločinem. Prvek organizovanosti se stále promítá do všech druhů trestné činnosti, zejména do oblasti násilné trestné činnosti, toxikománie, korupce, hospodářské kriminality a krádeží motorových vozidel. Za účelem odhalování pachatelů této společensky vysoce nebezpečné trestné činnosti Policie ČR využívá všech zákonných prostředků, odposlech a záznamy telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí nevyjímaje. Jasné zákonné limity pro postup Policie ČR jsou dány především Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod, zákonem o Policii ČR, trestním zákoníkem a trestním řádem. V rámci policie existuje řada mechanismů, které by měly zabránit překračování těchto mantinelů a případně odhalit porušení zákona. Pokud se tak stane, musí ti, kteří zákon poruší, nést za svoje jednání odpovědnost se všemi důsledky z toho vyplývajícími.