Zprávy ze Senátu – 10. týden
Předseda Senátu Milan Štěch, 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a senátoři Jaroslav Doubrava a Jaromír Štětina se 8. března setkali 
Chorvatský prezident s manželkou a předseda Senátu s manželkou. Foto: archiv Senátu PČR. s chorvatskou delegací, kterou vedl prezident Chorvatské republiky Ivo Josipović. Slavnostního oběda, který předseda Senátu uspořádal na počest chorvatského prezidenta, se zúčastnily i manželky obou politiků. Během setkání se hovořilo zejména o aktuální politické a ekonomické situaci v obou zemích, zmiňovala se i míra nezaměstnanosti a její vztah k takzvané „šedé ekonomice“. Obě strany vyjádřily nutnost řešit problémy korupce, kterou považují za závažný problém pro ekonomický rozvoj. Diskutovalo se také o vnitropolitické situaci na Balkánském poloostrově, včetně dosud nedořešených otázek soužití jednotlivých etnik v různých balkánských zemích. Chorvatský prezident se také zajímal o právě probíhající diskusi o přímé volbě prezidenta v naší republice.
Chorvatský prezident s manželkou a předseda Senátu s manželkou. Foto: archiv Senátu PČR. Předseda Senátu M. Štěch ve svém úvodním vystoupení připomněl úspěšnou přípravu Chorvatska na členství v Evropské unii, kterému vyjádřil plnou podporu. „Že jste vykonali mnoho práce a ušli výrazný kus cesty potvrzuje vaše členství v NATO a připravenost na vstup do Unie, což doufáme, že završí i blízké ukončení přístupových rozhovorů. Bude to i výrazný signál a podpora pro další země Balkánu, aby pokračovaly ve své proměně a v úsilí o začlenění do Evropské unie,“ uvedl M. Štěch. Vyjádřil dále přesvědčení, že Chorvatsku se podaří v brzké době překonat v plné míře bolestné doznívající rány, které muselo v souvislosti se získáním samostatnosti a válkou podstoupit. Připomněl také vzájemně obohacující soužití české menšiny v Chorvatsku s většinovou společností. Chorvatský prezident I. Josipović ocenil velmi dobré vzájemné vztahy obou zemí a vyzdvihl významnou roli Prahy jako města, kde studovaly významné osobnosti chorvatské kultury. Vzpomněl také na historicky obtížné osudy chorvatské menšiny v České republice i aktivity dalších chorvatských občanů, kteří zde pracují a podnikají. V této souvislosti označil za velice významnou aktivitu turistickou výměnu. Ocenil také podporu České republiky vstupu Chorvatska do Evropské unie.
U příležitosti jubilea založení Pelikánových Listů, významného exilového časopisu, se 9. března konala v Senátu panelová diskuse s názvem Oslava 40. 
Panelová diskuse k 40. výročí Listů. Foto: archiv Senátu PČR. výročí založení (římských) Listů. Diskusi zaštítil místopředseda Senátu a zároveň jeden z autorů časopisu Petr Pithart. Časopis Listy začal vycházet v Římě před čtyřiceti lety a navazoval na linii Literárních novin, Literárních listů a týdeníku Listy, zakázaného v roce 1969. Zakladatelem časopisu byl olomoucký rodák, v 60. letech ředitel Československé televize, později první československý poslanec Evropského parlamentu Jiří Pelikán. Vedle Tigridova Svědectví se z Listů stal nejdůležitější exilový opoziční časopis. Od roku 1990 časopis vycházel v Praze a od roku 2003 je jeho domovem Olomouc. Diskuse se zúčastnil i senátor Martin Tesařík, který volební obvod Olomouc zastupuje. V Senátu vystoupila mimo jiné Vlasta Chramostová, která přečetla vzpomínku na zakladatele Jiřího Pelikána z rukopisu druhé části svých pamětí. Politoložka Vladimíra Dvořáková připomněla Jiřího Pelikána jako politika, Dušan Havlíček zavzpomínal na začátky Listů v zahraničí a Jiřina Šiklová hovořila o současných Listech v kontextu jejich minulosti.
Panelová diskuse k 40. výročí Listů. Foto: archiv Senátu PČR. Místopředseda Senátu Petr Pithart uspořádal v prostorách Jednacího sálu 8. března konferenci Péče o osoby s duševní poruchou v České republice vzhledem k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením. Konference byla pořádána za odborné spolupráce s Národní radou pro zdravotně postižené a Občanským sdružením Kolumbus. Cílem akce bylo znovu upozornit na problémy spojené s opatrovnictvím a s nedobrovolnou hospitalizací. Pozornost se věnovala také informovanému souhlasu, a to včetně návrhů konkrétních kroků k nápravě stávající nevyhovující situace. Zpracováním těchto témat byla pověřena celá řada renomovaných odborníků a uživatelů psychiatrické péče a jejich příbuzných. Účastníci konference se shodli mimo jiné na nutnosti založení Ligy pro duševní zdraví, která by stmelovala roztříštěné zájmy institucí a organizací pracujících na tomto poli.
text -kk-