Komunikace s veřejností se stává důležitou disciplínou
18/2010 Rozhovor
Petr Švec, autor: archiv NSZM ČRKde vznikl projekt Zdravé město a jaké jsou jeho základy?
Projekt Zdravé město má kolébku v prostředí mezinárodního společenství Organizace spojených národů. Světová zdravotní organizace (WHO), působící v rámci OSN, iniciovala mezinárodní Projekt Zdravé město (WHO Healthy Cities Project) již v roce 1988 a přizvala k němu nejvýznamnější evropské metropole. Za dvacet let trvání projektu vzniklo v Evropě 1300 Zdravých měst ve třiceti zemích. Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu začaly šířit i ve městech České republiky. V roce 1994 pak vytvořilo jedenáct aktivních měst asociaci s názvem Národní síť Zdravých měst České republiky (NSZM). Naše asociace je otevřena všem formám municipalit, v současnosti zahrnuje jednašedesát měst, dva kraje, osmnáct mikroregionů a devět malých obcí.
Usilujete o rozšíření své základny? Jaké obce upřednostňujete?
Počet členů Národní sítě Zdravých měst dlouhodobě roste, ale hlavní důraz klademe na kvalitu členů, nikoli na kvantitu. Zaměřujeme se zejména na města střední velikosti, případně na kraje, které mohou zase příznivě ovlivnit města a obce na svém území. Středně velká města však v činnostech, které s členstvím v asociaci souvisejí, dosahují nejlepších výsledků. Národní síť Zdravých měst je otevřena samozřejmě i všem dalším typům municipalit, které se vážně zajímají o témata související se zdravím obyvatel a udržitelným rozvojem na místní úrovni. Asociace má zkrátka zájem o aktivní města, obce a regiony, které chtějí kvalitní rozvoj a dobrou komunikaci s obyvateli. K tomu je mezinárodně certifikována.
Jaké výhody vyplývají z členství v Národní síti Zdravých měst?
Zdravé město je mezinárodní prestižní značkou. Nejde jen o zdraví obyvatel nebo o zdravé životní prostředí, ale zejména o odborně správné strategické řízení ve všech oblastech rozvoje a o zapojování občanů. Z členství v Národní síti Zdravých měst ovšem plyne městům i dalším typům municipalit řada praktických výhod, včetně možnosti finanční podpory. Úřady mají v rámci asociace k dispozici praktické vzdělávací programy a konzultace. Zaměřujeme se zejména na oblast plánování s veřejností, strategického řízení a na konkrétní témata udržitelného rozvoje. Kanceláře Národní sítě Zdravých měst zajišťují sdílení zkušeností mezi profesionály Zdravých měst v celé republice, ať už formou pravidelných osobních setkávání na akcích, nebo prostřednictvím on-line Databáze DobráPraxe.cz. Nutno říci, že naši členové mezi sebou otevřeně sdílejí své osvědčené postupy a prozrazují si praktické tipy v různých oblastech.
Projekt Zdravé město je určitým typem nadstavbové aktivity pro úředníky i politiky. Znáte nějaký způsob, jak tuto práci v obcích a regionech podpořit?
Snažíme se politiky a pracovníky úřadů co nejvíce motivovat. Určitou roli hraje i soutěživost mezi jednotlivými městy a regiony. Pokud chcete být v něčem lepší než ostatní, musíte počítat s nějakými nadstavbovými aktivitami, které ti druzí nedělají. Ale také ji musíte umět v dobrém slova smyslu prodat. Máme radost z toho, že Zdravá města vyhrávají celou řadu tuzemských i mezinárodních soutěží a tak na sebe oprávněně strhávají pozornost a snahu následovat tento úspěch. Obrovský význam má však práce Národní sítě Zdravých měst na národní úrovni s cílem, aby města byla za tyto nadstandardní aktivity více oceněna. Z toho důvodu byla založena Databáze místních Agend 21, kde lze sledovat kvalitu postupu jednotlivých Zdravých municipalit a je provázána s finanční podporou Ministerstva životního prostředí. Dobrou motivací pro úřady jsou také Ceny Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě. Teď po volbách se snažíme vtáhnout do podpory Zdravých měst další resorty, například prostřednictvím dohod o spolupráci s jednotlivými ministerstvy. Doufáme v dobrou spolupráci zejména s Ministerstvem pro místní rozvoj.
Nedílnou součástí této problematiky je zapojování veřejnosti do rozhodování samospráv. Daří se obcím tuto myšlenku naplňovat?
Zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů samospráv je jedním z hlavních principů činnosti Zdravých měst. Není to zpočátku jednoduché, ale v řadě zkušených měst, obcí a regionů to již funguje. Jedná se ovšem o běh na dlouhou trať, kdy politické vedení a úřad musejí být otevření a pracovat s náměty veřejnosti pravidelně. Nejde tedy jen o zjištění názoru veřejnosti, je to dialog, ve kterém na otázky má být seriozně odpovídáno. Na každém Fóru Zdravého města proto političtí představitelé sdělují, jak se během roku zabývají problémy z minulých setkání. Jinak by nezískali důvěru lidí. Samozřejmě, že se někdy úřady v začátcích potýkají s organizačními problémy, když nezajistí dostatečnou publicitu akcím a chovají se „úředně“, protože jsou zaběhnutí ve starých kolejích. Většina Zdravých měst však pravidelně pořádá úspěšná veřejná setkání. Naučila se, jak lidé mohou být jejich partnery a spoluhráči v rozvoji a postupně snad i zdravými patrioty. Komunikace s veřejností se tím pro město stává mnohem důležitější disciplínou než jen nějakou součástkou plánovacích činností.
Jaké aktivity obcí, měst a regionů v oblasti udržitelného rozvoje existují a jak se je daří koordinovat?
V roce 2010 byl vládou schválen Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky. V tomto dokumentu je místní Agenda 21 indikátorem v prioritní ose 3 Rozvoj území. Na národní úrovni je pro měření udržitelnosti vytvořena sada indikátorů, ale pro regiony a obce zatím chybí. Z tohoto důvodu se nyní soustřeďujeme na vytvoření takových indikátorů, které by ukázaly starostům souvislost rozvoje jejich obce s celkovým udržitelným rozvojem České republiky. Jako první jsme otestovali indikátory zdravotního stavu obyvatel měst ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Chystáme též měřitelnost a benchmarkování dalších důležitých témat pro města a regiony: doprava, energetika, udržitelná spotřeba. Ve všech tématech současně sbíráme a v internetu zveřejňujeme příklady dobré praxe, aby zájemci nemuseli objevovat již objevené aktivity a postupy. Celá tato široká oblast je zastřešena Radou vlády pro udržitelný rozvoj a jejími pracovními skupinami, zejména skupinou pro místní Agendu 21.
Jaké jsou možnosti a způsoby jejich financování?
Peníze jsou vždy až na prvním místě, a to kuriózně zejména u Zdravých měst. Pokud by totiž nebyla schopna získat potřebné finance na rozvojové záměry, jejich kredit by v očích veřejnosti značně utrpěl. Naštěstí mohu konstatovat, že v získávání finančních zdrojů jsou členové naší asociace velice úspěšní. A to nejen v investičních akcích. Aktuálně probíhá hodnocení projektů v rámci Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí, kde doposud bylo dvaceti Zdravým obcím a mikroregionům uděleno více než osmnáct milionů korun na aktivity související s místní Agendou 21. Doufáme, že tento zdroj bude mít své pokračování, protože je unikátně zaměřený právě na kvalitní strategický rozvoj a na spolupráci se všemi místními partnery – školami, firmami, neziskovými organizacemi. Pokud mluvíme o financování dobrého rozvoje, možnosti poskytuje například Státní fond životního prostředí, vybrané výzvy OP Lidské zdroje a zaměstnanost, a to v oblastech kvalita ve veřejné správě či mezinárodní spolupráce. Existují však i zdroje v rámci Evropské komise.
Jak zajišťujete publicitu projektů, které by mohly inspirovat další úřady?
Metoda příkladů dobré praxe je mezi Zdravými městy a regiony populární. Příklady z různých oblastí jsou shromážděné a přehledně uspořádané na internetových stránkách DobraPraxe.cz. Databáze obsahuje v tuto chvíli přes 130 příkladů a další stále přibývají. Nedávno prošly stránky modernizací, databáze je nyní přehlednější a uživatelsky atraktivnější. Kromě podrobně popsaných inspirativních příkladů zde přibyly krátké zajímavé „střípky“. O nových přírůstcích v databázi se snažíme informovat prostřednictvím elektronického Kalendária, které rozesíláme jednou za měsíc zájemcům nejen z řad Zdravých měst. Sdílení dobré praxe tedy nepochybně podporuje rozvojové aktivity i v dalších obcích a regionech.
Vyměňují si domácí i zahraniční subjekty informace a spolupracují spolu?
Zdravá města fungují po celé Evropě, což je pro Národní síť Zdravých měst a její členy velká výhoda. Jeden příklad za všechny: nejčerstvější je náš projekt se Švýcarskou asociací Equiterre. Na konci května se zástupci Zdravých měst Hodonín, Přeštice, Letovice a Zdravého Mikroregionu Drahanská vrchovina zúčastnili exkurze do švýcarského města Lausanne, kde se seznámili s tamními zkušenostmi. Zaměřili jsme se na oblasti energetických opatření a úspor, zeleného nakupování, ale také na šetrnou turistiku, na podporu regionálních produktů a samozřejmě také na zapojování veřejnosti. V úvodu exkurze naši delegaci přijal starosta Ženevy, což ukazuje na význam, který je v zahraničí Projektu Zdravé město přikládán. Švýcarští partneři projevili velký zájem přijet „na zkušenou“ do České republiky. Jejich pracovní návštěvu bychom chtěli zajistit do konce roku 2010.
Národní síť Zdravých měst je úzce spojená s místní Agendou 21. Co si pod tím mají zájemci o členství ve vaší organizaci představit?
Místní Agenda 21 je mezinárodním nástrojem pro postup měst, obcí a regionů k udržitelnému rozvoji. Jedná se tedy o zlepšování kvality veřejné správy podle doporučení OSN a Evropské unie. Při realizaci je potřeba se zaměřit zejména na strategické řízení, zapojování veřejnosti a na vyrovnanost, tedy dlouhodobou udržitelnost rozvoje, kterou se snažíme měřit. To znamená, že obec či region realizující místní Agendu 21 se nejen hlásí k moderním a transparentním postupům, ale zároveň tyto postupy uplatňuje v každodenní praxi. Strategické řízení přispívá ke kvalitním podmínkám pro život ve všech oblastech, ačkoliv se nejvíce mluví o ekonomice, sociální oblasti a životním prostředí. Zapojování veřejnosti a budování místního partnerství pomáhá jako cenná zpětná vazba při komunikaci mezi občany a samosprávou a vytváří vztah lidí k místu, kde žijí. Dobře fungující místní Agenda 21 přináší zřetelné konkrétní výsledky například také v tom smyslu, že samospráva i úřad se zabývají takovými problémy, které veřejnost skutečně trápí. Od roku 2006 je místní Agenda 21 začleněna Ministerstvem vnitra mezi oficiální metody kvality ve veřejné správě České republiky.
Máte několik projektů, které našly nejširší uplatnění. Se kterými z nich seznámíte čtenáře?
Zajímavý je třeba právě projekt, který zahrnoval exkurzi zástupců Zdravých měst, obcí a regionů České republiky do Lausanne a okolí. Tento mezinárodní projekt se jmenuje Partnerstvím k rozvoji měst a obcí – sdílení dobré praxe v oblasti mezinárodních programů Zdravé město a místní Agenda 21 a probíhá za finanční podpory Fondu partnerství, jímž se projevuje švýcarsko-česká spolupráce. V rámci tohoto projektu chceme našim členům nabídnout souhrn vybraných příkladů dobré praxe ze Švýcarska formou přehledné publikace, která bude zahrnovat také srovnání s typovými aktivitami Zdravých měst, obcí a regionů České republiky. Projekty Národní sítě Zdravých měst se týkají převážně tématu místní Agendy 21 a sdílení zkušeností mezi městy, obcemi a regiony. Z těch aktuálních je to například projekt „Udržitelná spotřeba a výroba“ jako příprava tohoto celostátního společného tématu místních Agend 21. V průběhu projektu probíhají otevřené semináře pro všechny zájemce zaměřené na sdílení zkušeností s ekologizací provozu úřadu a zřizovaných organizací. Je velice zajímavé spočítat si, kolik se dá ušetřit provozních peněz pro město, pokud racionalizuje provoz škol, technických služeb, případně sociálních zařízení nebo nemocnice. Aktuálně připravujeme seminář k tomuto tématu, který proběhne 23. září 2010 v Praze, v budově Českého svazu vědeckotechnických společností na Novotného lávce. Pokud mají čtenáři zájem, je možné se všech našich akcí bezplatně zúčastňovat a e-mailovou cestou odebírat informace Národní sítě Zdravých měst. Vše se mohou dozvědět na internetových stránkách ZdravaMesta.cz
text Ludmila Křížová