Knihovna jako centrum informací
Ještě loni byl březen zasvěcen propagaci internetu. Vzhledem k další významné události v oboru informačních technologií, podzimnímu veletrhu Invex, jsme tak dvakrát ročně připravovali speciální, na nové technologie zaměřená čísla. Letos byla situace jiná. Na jaře sice proběhla řada konferencí a aktivit spojovaných dříve s akcí Březen – měsíc internetu, ale projekt samotný byl ukončen. Změní se i podoba Invexu. Přesto bychom rádi opět nabídli pohled na proměnu přístupu institucí k uživatelům pod vlivem současných trendů. Jaké soudobé trendy z informačních technologií využíváte ke zvýšení zájmu o knihovnu a ke komunikaci se čtenáři?Měla by knihovna využívat i netradiční způsoby zapojování veřejnosti a je o ně zájem?
Jakou formu zvolit při komunikaci se čtenáři nebo zpřístupňování výsledků digitalizace? Jak zatraktivnit prostředí knihovny či nabízené služby?
Mgr. Tomáš Gec, ředitel Moravské zemské knihovny v Brně:
Moravská zemská knihovna v Brně byla jednou z prvních knihoven v České republice, která se zabydlela na Facebooku. Mimoto pro komunikaci se čtenáři využíváme blog na našich stránkách či googlovský kalendář akcí. Nejvíc se teď ale soustředíme na přípravu nových webových stránek knihovny, které nabídnou výrazně lepší možnosti komunikace se čtenáři. Knihovna by neměla pouze čekat, až přijdou čtenáři sami, ale vyjít jim vstříc, aktivně své služby nabízet a čtenáře do dění zapojovat, pořádat kulturní akce, nechat si doporučovat knihy k nákupu a podobně. Moravská zemská knihovna má výbornou zkušenost ze spolupráce se skupinou studentů knihovnictví Guerrilla Readers, kteří na jaře zorganizovali akci „přechod pro čtenáře“, při níž lákali kolemjdoucí do knihovny a celou akci poté propagovali ještě pomocí virtuálních sociálních sítí. Podobné netradiční překvapení ve spolupráci s nimi chystáme i na podzim. Cílem je přesvědčit veřejnost, že čtení a knihovny jsou sexy.
Mgr. Lenka Václavíková Antošová, ředitelka Knihovny města Hradce Králové:
Knihovna města Hradce Králové využívá Facebook i webové komunikátory jako jsou ICQ, QIP, JABBER, SKYPE, GOOGLE TALK čiWINDOWS LIVE. Pro dětské čtenáře byl vytvořen samostatný web. Zájem o uvedené služby dokládá počet fanoušků na Facebooku a reakce dětí na Librískově dětském webu. Knihovna by tedy rozhodně měla využívat i netradiční způsoby zapojování veřejnosti. Ve všech našich provozech, odděleních a v každé pobočce je nabízen veřejně přístupný internet. V hudební knihovně a ve zvukové knihovně pro nevidomé jsou k dispozici i nosiče ve formátu MP3. Díky databázím získá uživatel dále přehled nejen o předpisech uveřejněných ve Sbírce zákonů (ASPI), produkci vydané na území ČR (ČESKÁ NÁRODNÍ BIBLIOGRAFIE), ale může si dohledat článek z celostátních i regionálních deníků nebo si zjistit například životopisné údaje o významných osobnostech u nás i ve světě (INFOBANKA ČTK). Čtenář uspěje, i pokud ho zajímá současné české výtvarné umění (INFORMAČNÍ SYSTÉM abART) česká poezie 19. století (ČESKÁ ELEKTRONICKÁ KNIHOVNA - POEZIE 19. STOLETÍ), či sborová tvorba (INTERNATIONAL DATABASE OF CHORAL REPERTOIRE). Je také možné zvolit databáze se vzdáleným přístupem. K vyhledání hudebně historických a teoretických informací slouží encyklopedie GROVE MUSIC ONLINE či k poslechu vážné hudby lze využít databázi NAXOS MUSIC LIBRARY. V informačním pracovišti hudební knihovny jsou nabízeny multimediální databáze a publikace s hudební tematikou na CDROM. Informační středisko pak disponuje fondem CD-ROMů s výtvarnou tématikou.
RNDr. Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze:
Městská knihovna v Praze (MKP) komunikuje se čtenáři různými kanály. Veřejnosti je k dispozici centrální adresa knihovna@mlp.cz, na kterou přicházejí většinou dotazy týkající se fungování knihovny (například na otevírací dobu či stav čtenářského konta). E-mailová komunikace je pro nás tou nejběžnější, ale určitě ne jedinou. Knihovna má svoji stránku ve virtuální sociální síti Facebook a 1762 přátel. Facebook využíváme jako prostor pro diskusi se čtenáři o našich službách nebo knihách a informujeme jeho prostřednictvím veřejnost o novinkách v knihovně. Kromě toho provozuje MKP vlastní komunitní web Knihovna4u (K4U) www.k4u.cz pro mladé bez ohledu na věk. Stránky nabízejí registrovaným uživatelům webu možnost vytvářet vlastní čtenářské deníky, seznamy knih, diskutovat o přečtených knihách, soutěžit, ale také umisťovat svoji vlastní tvorbu. Neregistrovaní návštěvníci se mohou do dění v tematických skupinách zapojit zanecháním vzkazu na nástěnku. K4U je web, kde je vlastnictví čtenářského průkazu MKP výhodou, nikoli podmínkou. Po zkušenostech z Facebooku a K4U budeme klást důraz na komunikativnost i při tvorbě nových webových stránek. Virtuální dialog je jedna z věcí, kterou uživatelé od knihovny v dnešní době očekávají.
Jana Kalousková, ředitelka Městské knihovny Ústí nad Orlicí:
Elektronické služby Městské knihovny Ústí nad Orlicí jsou na vysoké úrovni, již šestkrát jsme vyhráli soutěž o nejlepší Biblioweb. Čtenáři si mohou z webové stránky například sami prodlužovat výpůjčku přes uživatelské konto, vyhledávat v elektronickém katalogu knihovny, elektronicky si rezervovat knihu, která je právě zapůjčena jiným čtenářem, dostávají elektronické předupomínky i upomínky. Internet v knihovně poskytujeme zdarma a uživatelé mohou nahlédnout i do právnické databáze ASPI. Dále nabízíme díky konsorciální spolupráci knihoven a grantu Národní knihovny elektronické plnotextové databáze TamTam a EBSCO. Ústecká knihovna je využívá i k vytváření rešerší pro starosty obcí, učitele či lékaře. U EIFL EBSCO pracujeme často i s její obrazovou částí. Při knihovnicko-informačních lekcích je prezentace této databáze studenty středních škol velmi oblíbena, protože si mohou sami zvolit, jakou obrazovou informaci chtějí vyhledat a posléze si ji i sami vyhledají a vytisknou. Na webu je také k dispozici pro objednávku knihy nebo článku elektronická žádanka meziknihovní výpůjční služby. Několikanásobně se tak zvýšil zájem ostatních knihoven o knihy z našeho fondu proti klasicky zasílaným papírovým žádankám. Doplňkově také nakupujeme knihy v internetových knihkupectvích, především ztráty, které dohledáváme podle názvu buď přímo na domovských stránkách nakladatelství nebo v českých vyhledávačích. Pokud by se na internetu objevily i tituly, které nabízejí české antikvariáty, usnadnilo by nám to práci při shánění knih, které již nejsou dostupné na knižních pultech. Názory na odborná témata si vyměňují knihovníci i v elektronických konferencích Knihovna, Region, Katalogizace a Andersen. O svých akcích informuje knihovna také prostřednictvím sociální sítě Facebook, kde získala už šedesát příznivců. Soudobé technologie knihovna využívá také k získání zpětné odezvy. V květnu a v červnu jsme zveřejnili na webu knihovny elektronický dotazník k úrovni poskytovaných služeb, upozornili jsme na něj čtenáře i cíleně přes e-mail a díky tomu dotazník vyplnilo 449 respondentů z 1 932 čtenářů.
Zdeňka Adlerová, Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově:
Mezi službami Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově zastává důležitou roli on-line katalog. Neslouží jen k vyhledávání titulů knih, časopisů, CD-ROMů, samostatných článků či životopisů regionálních osobností, ale umožňuje i rezervace, prodlužování výpůjček, poskytuje službu SDI (selective dissemination of information, což znamená adresné rozšiřování informací) a přehled knižních novinek v našem fondu dle jednotlivých týdnů. Možnost prodlužování si výpůjční doby a rezervace knihovních dokumentů využívá stále více čtenářů. V roce 2005 jsme zahájili první ročník Akademie 3. věku – vzdělávání pro seniory, jehož součástí jsou internetové školičky. Nejen pro účastníky kurzů vznikly stránky, které první dva roky fungovaly na www.kkdvyskov.cz/akademie/ a od roku 2007 je naleznete na http://akademie3veku.webnode.com. Seznámit se na nich můžete s informacemi o programu, seminářích, ale i tvorbou účastníků kurzů trénování paměti. Jako platforma názorů slouží rubrika Svět seniorů. Jen za leden až srpen letošního roku jsme zaznamenali na těchto stránkách 15 777 návštěv. Vyškovské knihovnice dále přibližují čtenářům aktuální dění za i před výpůjčními pulty na blogu. Jsou zde zveřejňovány jak oficiální pozvánky na akce, tak kuriózní nálezy v knihách, zážitky se čtenáři, perličky ze života kolektivu, soutěže nebo kvizy. Speciální internetovou stránku jsme vytvořili pro celostátní anketu Kniha mého srdce, prostřednictvím které byli čtenáři vyzváni ke hlasování, ale také přímo k tvorbě jejího obsahu. Vyznání o knihách svých srdcí nám napsali žáci i studenti, díky spolupráci s Vyškovským městským informačním kanálem vznikly i videomedailonky našich občanů. Knihovna Karla Dvořáčka poskytuje služby nejen čtenářům a posluchačům hudebních CD a audioknih, ale také internetovým nadšencům. Máme pro ně k dispozici dvanáct počítačových stanic v internetové studovně, tři v elektronické pracovně a dvanáct v počítačové učebně. Zatímco návštěvnost učebny stoupá, lidé všeho věku se chtějí naučit ovládat nové technologie, internetovou studovnu navštívilo letos poprvé méně zájemců než ve srovnatelném období v loňském roce. Kdo chce brouzdat po internetu, a jsou to zejména děti a mládež, pořizuje si počítač domů. Nejmenším čtenářům je určený web, kde mohou získávat informace o dění v oddělení a přímo komunikovat s knihovnicí. Zatím posledním vstupem do virtuálního světa je projekt fun page na Facebooku. Stránka vznikla 23. června 2009, i díky spolupráci s Filosofickou fakultou Masarykovy univerzity Brno, kde pod křídly Kabinetu informačních studií a knihovnictví vznikl projektový tým GUERRILLA READERS. Téměř denně aktualizujeme náš status zajímavými informacemi nejen o naší knihovně, ale o všem, co se týká čtení, čtenářství, literatury, knihoven i knihovníků. Za první dva měsíce jsme získali 121 fanoušků a naše stránky byly zobrazeny více než 3300 krát.
Mgr. Hanuš Karpíšek, ředitel Městské knihovny Antonína Marka Turnov:
Od února 2008 bylo pro Městskou knihovna Antonína Marka Turnov připravováno nové oddělení multimédií a internetu, které by od podzimu 2009 mělo začít sloužit veřejnosti. Na každém z pěti počítačů bude tak možné nejen prohlížet webové stránky, ale i využívat komunikační programy, multimediální přehrávač či se přihlásit do prostředí Second Life. Do budoucna je zvažována i možnost videokomunikace. Jeden počítač bude vyhrazen pro práci s databázemi (ASPI - právní předpisy, Anopress - článkové databáze většiny českých sdělovacích prostředků). K dispozici bude i několik multimediálních samoobslužných studijně-poslechových míst. Vybírat bude možné ze zvukových nahrávek, dokumentů a knih mnoha žánrů v mp3. K dispozici budou hudební tituly, mluvené slovo, rozhlasové či divadelní hry. V knihovně probíhá nyní digitalizace, dochází k převodu z původních analogových MC do formátuMP3. Od podzimu 2009 bude možné si vypůjčit kolem 2000 audiotitulů, nově se více zaměřujeme na mluvené slovo. Rádi bychom zařadili i multimediální tituly na CD a DVD-ROMech, ale většímu rozšíření brání legislativní i technické obtíže. Zvukové knihy ocení také zrakově znevýhodnění občané či senioři. Chybět nebude stolek s hudebními klávesami, který je běžně k vidění v řadě hudebních odděleních. K objektivnímu zhodnocení zájmu uživatelů o služby nového oddělení by mělo dojít na konci roku 2010. Při komunikaci se čtenáři využíváme zejména web knihovny, telefon, SMS, e-mail, ale také už několik let ICQ a SKYPE. Samozřejmostí je nabídka služeb on-line katalogu či čtenářského konta. Knihovna má i profil na Facebooku, ale nedisponujeme pracovníky, kteří by se věnovali prohlubování virtuální komunikace s uživateli přes sociální sítě či třeba blogy. Pro knihovnu stále zůstává prioritou osobní komunikace s uživateli. Zatím také, s ohledem na úroveň a kvalitu komunikace v prostředí Second Life i jeho aktuální rozšíření mezi českými uživateli, nevidím důvod k investicím při propagaci knihovny v tomto virtuálním světě. Do budoucna ale není vyloučeno ani zavedení uvedeného komunikační kanálu. Nicméně za poslední dva roky se osvědčila komunikace přes e-mail či prostřednictvím SMS zpráv. SKYPE a ICQ jsou čtenáři využívány minimálně. Nezbytností je pro knihovnu prezentace na webu. Zvyšuje se i počet aktivních virtuálních uživatelů knihovny a výše zmíněné služby, on-line katalog či čtenářské konto, mají pozitivní odezvu ze strany veřejnosti. Knihovna sama má využívat i alternativní či technologicky nové komunikační prostředky. Dle mého názoru je pak povinností knihovny je uživateli zpřístupňovat, o což se snažíme. Ostatně, co se zdá dnes netradiční, může být poměrně záhy běžné.
Připravila Ing. Ivana Jungová
Kde na Facebooku naleznete knihovny uvedené v anketě?