Videokonference: Moderní evropský trend v komunikaci s justičními orgány
Po letech, ve kterých z výhod videokonferencí profitovaly především nadnárodní korporace s cílem uspořit náklady za dopravu při svých globálních poradách, si tato zařízení našla cestu i do soudních síní, policejních služeben a vazebních věznic ve většině členských států EU. Videokonference se tak stávají účinným nástrojem, který urychlí a usnadní soudní řízení a současně snižuje náklady na jeho vedení.
Unie sama pochopila nespornou přidanou hodnotu této technologie a začíná z iniciativy současného českého předsednictví koncepčně pracovat na podpoře a usnadňování využití videokonferencí v přeshraničním kontextu, poté co byla jeho praktičnost ve velké většině členských států na národní úrovni ověřena a bylo dosaženo velmi dobrých výsledků co se úspor času a prostředků při konání soudních řízení týče.
Evropská unie již v současnosti disponuje právními instrumenty, které využívání videokonferencí upravují a na jejich základě je jejich využívání možné. Jedná se o poměrně pestrou směsici norem, upravujících jejich využití v kontextu jak trestního, tak i občanského práva.
Mezi nejvýznamnější právní předpisy v tomto ohledu patří:
- Úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních mezi členskými státy EU.
- Nařízení Rady o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (č. 1206/2001).
- Směrnice Rady týkající se odškodňování obětí trestných činů.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.
- Rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie o postavení obětí v trestním řízení.
Tyto právní nástroje jsou ve většině členských států EU aplikovatelné a představují evropskou úpravu problematiky výslechu svědků, znalců a obětí trestných činů prostřednictvím videokonferenční technologie.
Kromě výše uvedených právních norem, které upravují vlastní možnosti využití této technologie v evropském kontextu, existuje celá řada dalších cenných zdrojů informací, které se touto problematikou zabývají. Mezi nejdůležitější je třeba zařadit Evropské soudní sítě, a to jak ve věcech občanských a obchodních, tak i ve věcech trestních. Obě tyto sítě, které jsou tvořeny národními kontaktními body ve všech členských státech EU, na svých webových stránkách zprostředkovávají informace, které mohou přispět k vyšší míře praktického využívání videokonferencí. Jedná se především o údaje, které soudy jsou v rámci EU videokonferenční technologií vybaveny, a dále pak o standardní formuláře, na jejichž základě je možno zažádat soud v příslušném členském státě o provedení videokonference. V současné době jsou tyto formuláře pro soudy a členské státy prostředkem, jehož prostřednictvím probíhá komunikace v souvislosti s uskutečněním videokonferenčního spojení.
Jak je patrné, je tedy v současné době k dispozici dostatek informačních podkladů týkajících se využívání videokonferencí jak v občanských, tak v trestních řízeních (některé členské státy EU videokonference s velmi dobrými výsledky využívají i v řízeních správních). Je však nadále v praxi zjevné, že nejdůležitější oblastí využití pro videokonference je provádění dokazování v soudních řízeních. Jako dílčí podoblasti, kde je použití videokonferencí rovněž velice přínosné, se profilují výslechy zranitelných a traumatizovaných svědků, především dětí a mladistvých, kterým výslech za požití videokonference nepřináší tak stresující psychické stavy.
Vlastní průběh videokonference
Jak bylo již popsáno v předchozím odstavci, komunikace mezi soudy směřující k uspořádání přeshraniční videokonference je v současnosti vedena prostřednictvím standardních formulářů, které jsou k dispozici na webových stránkách Evropských soudních sítí. Nevýhodou a nepraktickým aspektem v tomto ohledu je, že zdaleka ne všechny členské státy EU umožňují zasílání těchto formulářů v elektronické podobě. Forma zaslání faxem je však naproti tomu podporována, a tak nemusí v tomto bodě dojít k zásadnímu zdržení příprav videokonferenčního spojení.
V případě, že je žádost o provedení videokonference dožádaným soudem akceptována, mohou začít praktické přípravy, týkající se především místa a času uskutečnění, například výslechu svědka prostřednictvím videokonference. Procedura předvolání svědka, který se má dostavit k dožádanému soudu k provedení výslechu prostřednictvím videokonference, se pak liší v závislosti na typu soudního řízení; v řízení civilním svědka o konání videokonference notifikuje soud dožadující, v trestním řízení pak svědka obesílá soud dožádaný. Vlastní způsob zajištění dostavení se příslušného svědka je upraven národními právními normami.
Důležitým aspektem, který je dobré v tomto ohledu zmínit, je rovněž otázka nákladů videokonferenčního spojení. V zásadě nese náklady spojené s konáním videokonference (včetně nákladů spojených s případným nutným pronájmem videokonferenčního zařízení) soud dožadující, přičemž by ovšem mělo být dodrženo nepsané pravidlo o omezení trvání spojení na nutné minimum tak, aby nevznikaly zbytečné náklady.
Vlastní videokonference by pak, pochopitelně v rámci možností stanovených technickými možnostmi využitého zařízení, měla být svým průběhem a organizací co nejpodobnější běžnému výslechu svědka, tak jak obvykle probíhá v soudní síni. Svědek by měl mít přehled o osobách, sledujících videokonferenci, jejich totožnosti a rolích při výslechu. Při výslechu obzvláště zranitelných svědků by měla být videokonference využita jako prostředek ke zmírnění jejich stresu a nepohodlí a podle této zásady by mělo být postupováno například při volbě místnosti pro konání videokonference. Dalším aspektem, který videokonferenční technologie umožňuje, je využití služeb tlumočníka při konání výslechu prostřednictvím videokonference. Zařízení, podporující možnost tzv. vícebodového propojení, nabízejí dokonce v případě svědka hovořícího exotickým jazykem variantu připojení vzdáleného tlumočníka z jiného státu. Při videokonferencích je obvykle využívána konsekutivní metoda tlumočení, která není tak náročná na technické vybavení, je však nicméně nezbytně nutné, aby měl tlumočník přímý vizuální kontakt s osobou, jejíž výpověď tlumočí.
Příklady úspěšných národních řešení v EU
V rámci EU se během několika let využívání videokonferenční technologie ustálilo několik velice sofistikovaných národních řešení a projektů přinášejících přidanou hodnotu jak soudům, tak i široké veřejnosti.
Rakousko například jako jeden z prvních států EU zavedlo videokonferenční zařízení i do vazebních věznic, čímž odpadla nutnost transportů a eskort při nutných výsleších v soudních budovách. Již první rok přinesl pouze ve Vídni úsporu ve výši 80 000 eur a navíc další přidanou hodnotu ve formě sníženého bezpečnostního rizika.
Ve Velké Británii probíhá projekt nazvaný Virtuální soud. Spočívá v navázání videokonferenčního spojení mezi soudní síní a policejní služebnou a umožňuje první projednání případu a vyslechnutí zadrženého již dvě až tři hodiny po jeho zadržení. Je převážně využíván v případě drobných deliktů jako jsou například krádeže v obchodech, nicméně jeho přidaná hodnota, spočívající v zásadním zrychlení řízení, je nezanedbatelná.
Finsko vzhledem k velkému počtu přeshraničních soudních řízení již od roku 2002 provozuje videokonferenční spojení s Estonskem, konkrétně městským soudem v Tallinu. Na poli mezinárodních projektů v oblasti využívání videokonferencí se jedná o jeden z nejdéle trvajících a zároveň nejúspěšnějších co se týče počtu projednaných případů a finanční a časové úspory.
Nizozemí zavedlo na národní úrovni velice technicky pokročilý videokonferenční systém, který slouží pro právní styk se zámořskými územími jako je například Aruba. Přes vysokou finanční náročnost tohoto projektu bylo vzhledem k eliminaci cestovních nákladů svědků a vyslýchajících soudců možné dosáhnout velice rychle úspor.
České předsednictví a videokonference
Používání videokonferencí v rámci EU je jednou z priorit resortu spravedlnosti pro období předsednictví. Již na lednovém neformálním zasedání ministrů spravedlnosti v Praze se ukázalo, že se tato iniciativa českého předsednictví těší široké podpoře členských států Evropské unie. České předsednictví v EU by rádo iniciovalo vznik mezinárodního pilotního projektu přeshraničního využití videokonferencí. Tento projekt by pak mohl vyústit ve vytvoření elektronické objednávkové aplikace pro přeshraniční videokonference a naznačil by modely využití na českých soudech. Cílem ministerstva spravedlnosti je na evropské úrovni podpořit a vybudováním jisté informační infrastruktury i usnadnit širší využívání videokonferencí v přeshraničních soudních řízeních.
Text: Mgr. Pavel Odstrčil, Ministerstvo spravedlnosti
Foto: Jakub Stadler, archiv