Jedním z úvodních bodů programu schůze vlády byl Návrh novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, předložený místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem. Navrhovaná právní úprava vychází z poznatků z aplikace zákona o sociálních službách v praxi a z provedených analýz jednotlivých oblastí upravených tímto zákonem. V právní úpravě příspěvku na péči se navrhují změny, jejichž cílem je zejména zajistit správné využívání příspěvku na péči. Ke splnění tohoto cíle se navrhuje stanovit, že osobě, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné osoby, vznikne nárok na příspěvek na péči jen tehdy, pokud jí potřebnou pomoc poskytuje osoba blízká nebo jiná nepodnikající fyzická osoba, registrovaný poskytovatel sociálních služeb nebo hospic. Dále se navrhuje snížit částku příspěvku ve stupni I (lehká závislost) u osob starších 18 let z dosavadních 2000 Kč na 800 Kč a zvýšit částku příspěvku ve stupni IV (těžká závislost) z dosavadních 11 000 Kč na 12 000 Kč. Rozšíří se možnost přístupu dětí se zdravotním postižením do 18 let věku, zejména s metabolickým nebo jiným postižením interního charakteru, k uznání závislosti ve stupni I (lehká závislost) a tím i k příspěvku na péči a přesněji se vymezí obsah a rozsah kontroly využívání příspěvku prováděné obecními úřady obcí s rozšířenou působností. Účinnost ustanovení, která upravují decentralizaci dotačních procesů na krajskou úroveň, se navrhuje posunout na 1. leden 2012, a to z důvodu nutnosti předchozího vytvoření dostatečně vypovídající datové základny o sociálních službách. Navrhuje se proto zavedení celostátního jednotného systému sběru dat o efektivitě, hospodárnosti a účelnosti jednotlivých druhů sociálních služeb.

   

Ministr financí Miroslav Kalousek předložil na jednání vlády Návrh novely zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, který vláda schválila. Fungování Evropské unie je založeno na uplatňování čtyř základních svobod, jde o volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. U pohybu kapitálu si Česká republika vyjednala před svým vstupem do Evropské unie dvě přechodná období, která jí umožnila zachovat si určitá omezení při nabývání tuzemských nemovitostí zahraničními osobami, konkrétně jde o 5-leté přechodné období pro nabývání nemovitostí určených k bydlení a 7-leté přechodné období pro nabývání zemědělských pozemků a lesů. Vzhledem k tomu, že Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004, první z těchto přechodných období skončí 1. května 2009. Proto je třeba provést příslušnou úpravu ve vnitrostátní legislativě. Od uvedeného data mohou být uplatňována určitá omezení pouze při nabývání zemědělské půdy a lesů, u kterých má Česká republika vyjednáno delší přechodné období, ostatní tuzemské nemovitosti bude možné převádět i nabývat bez omezení. Odstranění omezení při nabývání objektů vedlejšího bydlení však nebude mít zřejmě žádný nebo nevýznamný dopad na vývoj trhu s nemovitostmi v České republice, neboť již v současné době si mohou cizinci takové nemovitosti koupit, a to buď legálně na základě povolení k trvalému pobytu či u občanů zemí Evropské unie, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska i na základě potvrzení o přechodném pobytu, dále prostřednictvím cizinci vlastněné tuzemské právnické osoby, nebo případně stávající regulaci obchází i jinými možnými způsoby, jako je například smlouva o dlouhodobém pronájmu nemovitosti s možností její pozdější změny na smlouvu kupní bez jakýchkoliv dalších finančních doplatků, zřízením věcného břemene zajišťujícím cizinci doživotní užívání tuzemské nemovitosti, případně pro ně poměrně rizikovým nákupem nemovitosti prostřednictvím českých občanů nebo cizinců – tuzemců. Odstranění těchto omezení bude znamenat pozitivní signál pro soukromé vlastníky nemovitostí, s výjimkou zemědělské půdy, že se dále zúžila státní regulace, která dosud omezovala jejich možnost zcela volně nakládat s jimi vlastněnými nemovitostmi.

    

Na základě zahraničních zkušeností ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil připravil a na jednání vlády předložil Návrh novely zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, který upravuje transformaci poradních sborů ředitele věznice na poradní komise. Cílem je vytvořit základní mantinely týkající se členství, působnosti a činnosti komisí, jejímž základním úkolem bude na základě podnětů reagovat návrhovými doporučeními a opatřeními směřovanými k řediteli věznice na aktuální situaci ve věznici a dále také vytvářet a určovat dlouhodobé cíle, které povedou ke sjednocení podmínek výkonu vězeňství. Princip nezávislé kontroly vězeňství je dnes zajišťován dozorem státních zástupců a stížnostním mechanismem Veřejného ochránce práv. Dozor státního zástupce je vykonáván zejména směrem ke kontrole zákonnosti, dodržování obecně závazných právních předpisů v rámci výkonu trestu, Veřejný ochránce práv zase reaguje a šetří konkrétní stížnosti jednotlivých odsouzených. Poradní komise si klade za cíl obecnou kontrolu podmínek ve vězeňství s možností navrhnout řediteli věznice opatření k nápravě. Poradní komise nebudou tedy dublovat výše uvedené kontrolní mechanismy, protože se jedná o multidisciplinární orgán poradní, jehož základním úkolem nebude provádění osobní kontroly vězeňských zařízení a důvěrná korespondence s odsouzenými, jeho úkolem je na základě podnětů a potřeb vytvářet systémová opatření v oblasti výkonu trestu odnětí svobody a výkonu vazby.

   

Vláda dále projednala Návrh novely zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, předložený ministrem průmyslu a obchodu Martinem Římanem. Předložený návrh zákona má zohlednit především zkušenosti správních úřadů, podnikatelů a dalších dotčených subjektů v oblasti elektronických komunikací, nabyté při více než tříleté aplikaci tohoto zákona. Mimo jiné řeší zrušení poplatků za společný příjem digitálního televizního vysílání v autorském zákoně. Za příjem analogového televizního vysílání prostřednictvím společných televizních antén STA se neplatí poplatky za užití díla. Zákon však stanovuje povinnost platit poplatky za užití díla při příjmu digitálního televizního vysílání prostřednictvím STA. Na jedné straně jsou tedy občané státem přesvědčování o nutnosti přejít na digitální vysílání, na stranu druhou jsou nuceni za toto vysílání navíc platit.

   

Předseda vlády Mirek Topolánek předložil na schůzi vlády Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2008. Z Analýzy vyplývá, že dosud nedošlo k potřebnému zvýšení využitelnosti výsledků výzkumu a vývoje v České republice a přínosy pro ekonomiku a společnost zůstávají nízké. V některých sledovaných ukazatelích dosahuje Česká republika vyšších hodnot než je průměr EU, zejména se jedná o příliv zahraničních investic a dynamiku růstu veřejných výdajů na výzkum a vývoj. Výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj v absolutním vyjádření rostou, ale výdaje vyjádřené podílem na hrubém domácím produktu v podstatě stagnují, přesto jejich celkový objem je na úrovni EU. Opakovaně vyhlášený cíl zvýšit výdaje státního rozpočtu na úroveň 0,7 % HDP se doposud nepodařilo dosáhnout. V dokumentech o přístupu České republiky k Lisabonské strategii je stanoven cíl dosáhnout do roku 2010 veřejných výdajů na výzkum a vývoj ve výši 1 % HDP. V České republice stejně jako v ostatních nových členských státech EU se zřejmě nepodaří dosáhnout cíle stanoveného v Lisabonské strategii, a to dosažení celkových výdajů na výzkum a vývoj v roce 2010 ve výši 3 % HDP, ve skladbě jedné třetiny z veřejných zdrojů a dvou třetin ze zdrojů soukromých.

  
text -ru-