Centrum proti hybridním hrozbám  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Otázky a odpovědi k výkonu funkce správce obce

 

Volby do zastupitelstev obcí, vyhlášené na dny 20. a 21. října 2006, se pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce neuskutečnily v devatenácti obcích. Zákon o obcích na tuto situaci reaguje ustanovením § 98, dle kterého je v těchto případech pro dočasnou správu obce ministrem vnitra jmenován správce obce. Dříve tímto právním instrumentem nakládali ředitelé krajských úřadů, před rokem 2003 přednostové okresních úřadů. V průběhu funkčního období zastupitelstev obecních samospráv nejde o agendu příliš frekventovanou, důvody pro její realizaci souvisejí převážně s komunálními volbami, kdy se naopak jmenování správců obcí dočasně znásobí. V období komunálních voleb se také opakují nebo oživují otázky související s funkcí správce obce. Nejčastější z nich uvádíme níže a spolu s nimi i odpovědi, které současně charakterizují funkci správce obce z různých pohledů.
1. Jaké jsou důvody jmenování správce obce do funkce?
Důvody pro jmenování (§ 98 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů) jsou obsaženy v následujícím taxativním výčtu a nelze je dále rozšiřovat:
  • v obci se neuskuteční vyhlášené volby,
  • dojde k rozpuštění zastupitelstva obce Ministerstvem vnitra pro nečinnost nebo pro nerespektování výsledků místního referenda,
  • zanikne mandát všem členům zastupitelstva a nenastoupí náhradníci,
  • dojde ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce,
  • není zvolen starosta do 6 měsíců od ustavujícího zasedání, popřípadě ode dne, kdy byl starosta odvolán z funkce nebo se funkce vzdal.
2. Jakou formu má jmenování správce obce?
Správce obce jmenuje ministr vnitra podle 98 odst. 1 zákona o obcích, z řad zaměstnanců Ministerstva vnitra; jedná se tedy o běžný písemný jmenovací akt podepsaný ministrem a opatřený razítkem ministerstva.
3. Kdo může být správcem obce?
Doporučuje se jmenovat zkušeného a kvalifikovaného zaměstnance Ministerstva vnitra, který by měl mít nejen teoretické, ale i praktické znalosti o fungování obcí, vztah k ekonomice a právu, přirozenou autoritu a schopnost jednat s institucemi a veřejností. V současné době jsou za správce obcí navrhování a jmenování zaměstnanci odboru dozoru a kontroly veřejné správy, kteří i z titulu své běžné pracovní náplně sledují činnost obcí z hlediska respektování zákonů a poskytují v rámci své působnosti obcím metodickou pomoc; tito zaměstnanci působí na krajských dozorových odděleních a žijí v daných regionech, takže mají k obcím blíže, než kdyby funkce správce obce byla zajišťována na dálku přímo ze sídla ministerstva v Praze.
4. Může být jmenován jeden správce pro více obcí?
Zákon takovou možnost nevylučuje; naopak v situacích, kdy je potřebné jmenovat správce pro blízké obce, je tato možnost organizační výhodou. Vždy je ale třeba uvážit rozsah práce v každém konkrétním případě, protože náročnost funkce správce obce mnohdy nesouvisí s velikostí obcí, ale s věcným charakterem jejích problémů, se stavem obecního úřadu, možností spolupráce s dosavadními představiteli obce atd. 
5. Kdo hradí náklady na výkon funkce správce obce?
Výdaje spojené s výkonem funkce správce obce hradí stát - Ministerstvo vnitra ze svého rozpočtu. Jedná se zejména o mzdové náklady, příp. o náklady spojené s materiálně technickým vybavením správce obce (např. mobilní telefon, služební automobil atd.).
6. Jaká je náplň funkce správce obce z hlediska kompetencí? Je možné srovnání se starostou?
Činnost správce obce není plnohodnotnou náhradou působnosti a pravomoci zastupitelstva obce ani starosty obce. Správce obce kromě podílu na uskutečnění dodatečných voleb (v součinnosti s krajským úřadem a s obecním úřadem obce s rozšířenou působností) plní na základě zákona pouze vybrané úkoly orgánů obce na úseku samostatné působnosti a dále úkoly přenesené státní správy a územní samosprávy, z nichž některé mají převážně přechodný (udržovací) charakter. Správce obce schvaluje rozpočet obce a závěrečný účet obce a hospodaří podle schváleného rozpočtu. V oblasti majetkoprávní např. pouze spravuje majetek obce, ale nemůže s ním zásadním způsobem disponovat (prodávat, zastavovat), nemůže sjednávat smlouvy zavazující obec (např. sjednat smlouvu o úvěru pro obec), rozhodovat o akcích, které směřují k dalšímu rozvoji obce (vybavenost a zvelebování obce). Ze zákona o obcích (§ 98 v návaznosti na další ustanovení zákona) přesně vyplývá, které kompetence zastupitelstva, rady a starosty, příp. tajemníka obecního úřadu správce obce vykonává a které naopak nemá.
7. Je pro obec výhodné, aby byla spravována správcem obce?
Vzhledem k tomu, že správce nemá plné kompetence orgánů obce, tak není. Pro obec je naopak žádoucí, aby občané obce v nadcházejícím období přípravy dodatečných voleb využili nejen svého pasivního volebního práva (účast na hlasování), ale zejména aktivního volebního práva (kandidování na funkce členů budoucího zastupitelstva obce). Jenom zvolením nového zastupitelstva a ostatních řádných samosprávných orgánů lze totiž zajišťovat plnohodnotně úkoly spojené s dalším rozvojem obce. Nutnost řešit správu obce pro malou aktivitu občanů formou jmenování správce obce znamená pro obec jednoznačně stagnaci a ne rozvoj.
8. Jak probíhá uvedení správce obce do funkce?
Osvědčilo se předběžné představení správce obce dosavadním představitelům (členům zastupitelstva) obce a zaměstnancům obce ještě na konci funkčního období, protože se zaměstnanci obce bude správce obce dále běžně spolupracovat (vlastně mu budou podřízeni - není-li v obecním úřadu tajemník), a lze předpokládat, že v mnoha případech bude správce obce spolupracovat i s členy dosavadního zastupitelstva, zejména jestliže mají zájem znovu kandidovat v dodatečných volbách. 
9. Jak probíhá příprava dodatečných voleb v těchto obcích?
Zákon o volbách do zastupitelstev obcí stanoví, že není-li zastupitelstvo obce nebo starosta obce zvolen, plní úkoly spojené s přípravou dodatečných voleb ředitel místně příslušného krajského úřadu (viz § 68 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Protože zmíněné úkoly zákon váže přímo na osobu starosty, nemůže při přípravě voleb chybějícího starostu správce obce nahradit. Proto odpovědnost za přípravu voleb v obcích se správcem nese krajský úřad a správce obce jen pomáhá některými faktickými úkony, o které jej krajský úřad požádá.
10. Co je důležité sdělit veřejnosti o zřízení funkce správce obce?
Zákon nestanoví žádná závazná pravidla pro tento účel; záleží především na místních zvyklostech, veřejné aktivitě občanů obce a na rozhodnutí správce obce. Občané v nejmenších obcích se pravidelně setkávají s představiteli obce především na zasedání obecního zastupitelstva. Konání jiných veřejných schůzí je spíše neobvyklé a nesetkává se zájmem občanů. Ti se veřejných schůzí účastní jen tehdy, řeší-li se na schůzi věcné problémy, týkající se života v obci (kanalizační přípojky, plynofikace, územní plán atd.). Proto informování občanů obce pouze o jmenování správce obce a vysvětlení základních souvislostí je vhodnější provést písemnou informací vyvěšenou na úřední desce obecního úřadu a na dalších vhodných místech (prodejna, autobusová zastávka, restaurace apod.), případně občany ještě informovat místním rozhlasem. Součástí informace pro veřejnost je i oznámení úředních hodin, ve kterých bude správce obce na obecním úřadu přítomen, a o možnosti spojení s ním mimo stanovené úřední hodiny a v mimořádných situacích.
11. Kdo dále by měl být informován o zřízení funkce správce obce
O jmenování správce obce je žádoucí oficiálně (písemně) informovat zejména finanční úřad, katastrální úřad, statistický úřad, Policii ČR, okresní soud, státní zastupitelství, správu sociálního zabezpečení, úřad práce, atd. Využít i další formy informování: na úřední desce, ve Věstníku kraje, v regionálním tisku a rozhlasovém a televizním zpravodajství, internetem atd. Nadstandardní vztahy vzhledem k návaznosti v zákonech stanovených činností (především v přenesené působnosti, ale zčásti i v samostatné působnosti) budou správci obcí mít s obcí s pověřeným obecním úřadem a s obcí s rozšířenou působností, v jejichž správním obvodu se obec se správcem nachází (obvykle půjde o ztotožnění obou typů obcí do jediné obce), a samozřejmě s místně příslušným krajským úřadem.
12. Jak dlouho trvá funkční období správce obce?
Výkon funkce správce obce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce nebo dnem zvolení starosty (záleží na tom, z jakého důvodu byla funkce ministrem vnitra zřízena). 
13. Je stanovena forma ukončení funkce správce obce?
Pouze minimálně. Správce obce vystoupí na ustavujícím zasedání nově zvoleného zastupitelstva s ústní informací o průběhu funkce a stavu obce době převzetí i předání. Současně nově zvolenému starostovi protokolárně předá obec (příslušné doklady, smlouvy, razítka, klíče, účetnictví, stav majetku, správní dokumentace atd.). Správce obce o průběhu a ukončení funkce též informuje ministerstvo vnitra.
 
V Praze dne 23. října 2006
Zpracoval: odbor dozoru a kontroly veřejné správy

vytisknout  e-mailem 

MVČR 
internetové stránky Policie ČR