Česká republika dlouhodobě považuje kvóty za nesystémové a nefunkční řešení, které nemůže přispět k řešení současné migrační krize. Nefunkčnost přerozdělování dokazuje i fakt, že přerozdělovaní uprchlíci do některých států jednoduše nechtějí a možnosti relokace do těchto zemí se vyhýbají (to se stalo i v případě ČR).
 
V září 2015 se ČR zavázala v rámci prvního relokačního schématu (do poloviny roku 2017) dobrovolně přijmout 1100 osob z Itálie a Řecka. Druhé schéma bylo schváleno následně rovněž v září 2015, a to navzdory odmítnutí ČR. Na jeho základě má ČR povinnost přijmout 1591 osob z Řecka a Itálie a dalších 1301 osob původně určených pro relokaci z Maďarska.
 
Implementace relokací jak z Itálie, tak z Řecka zatím ve všech směrech stále vázne a samotná realizace je velmi pomalá – k 14. srpnu bylo z Řecka a Itálie celkově relokováno 3947 osob.
 
Česká republika nabídla začátkem února 2016 v rámci relokace přijmout prvních 20 osob z Řecka a 10 osob z Itálie. Na základě bezpečnostních prověrek ČR rozhodla o přijetí sedmi osob syrské národnosti z Řecka. Z uvedených sedmi osob však následně tři osoby opustily zařízení, ve kterém na relokaci čekaly, aby se relokaci do České republiky vyhnuly. Čtyři zbylí žadatelé z Řecka dorazili do ČR v dubnu a koncem května jim byla udělena mezinárodní ochrana.
 
Po důkladných bezpečnostních prověrkách přijala ČR na základě relokací dne 23. srpna 2016 celkem osm osob z Řecka. O jejich příjezdu bylo rozhodnuto již v červenci. Jde tak o doběhnutí relokace avizované v květnu letošního roku, kdy relokované osoby řecká strana nemohla dlouho najít. Na naše území mělo původně přicestovat 11 osob, na základě bezpečnostních pohovorů do ČR nakonec přicestovalo uvedených osm osob (dvě rodiny). Se všemi osobami se aktuálně vede standardní řízení o mezinárodní ochraně.
 
Česká republika další osoby v rámci relokací z Řecka či Itálie neprověřuje.


Lucie Nováková
ředitelka odboru tisku a public relations