Webový aligátor: In flagranti – Bilance
Co prozradil rok naplněný zkoumáním podoby videí vesnic a měst?
Od začátku jsme věnovali pozornost videím vesnic a měst. Aligátor řekl, že si sepíšeme metodiku dogma lepší než režisér Lars von Trier. Nakonec to bylo MuVi 14, Municipální Video, a zároveň to zní téměř jako „movie“. Viděli jsme za ten rok více než sto videí různé délky a zjistili, že obce pro svoje videa zavádějí na webu samostatnou rubriku. Problémem je, kam svoje videa umísťují, nejčastěji to je YouTube a Vimeo, a jak si díla rozumí s vyhledávači a prohlížeči. Tušili jsme, že budou převládat videa představující obec, ovšem nejvíc jsme stáli o ta „parádní“, s patřičným drajvem i šťávou, která v divákovi budí chuť na to místo se vydat. Taková videa nepředstavují všechno, naopak se soustřeďují na barvité zobrazení konkrétní výseče obecních dějů. Na základě toho se do vítězné trojice propracovala vedle jednoho spíše klasického videa právě dvě šťavnatá.
Připomeňme si nyní, jaká jsou nejčastější úskalí tvorby videí. Vždy je nezbytné zvládnout základy střihové skladby a vedení kamery. Všechno nadbytečné musí pryč, střih by měl být svižný, přechody mezi záběry vynalézavé. Panoramatické záběry by se měly vést jedním směrem, se zoomem je třeba nakládat uměřeně. Video nesmí zadrhávat, nemůže být zdlouhavé. Proto je třeba ukáznit svoje představy rozhodnutím o nepřekročitelné délce. Každou obec lze představit nejdéle během sedmi minut, optimální jsou 3–5 minutová videa. Vedle dlouhých videozáznamů ze zastupitelstva by měla být k dispozici pětiminutová shrnutí. Příkladem dokonalého střihu ve vítězné trojici je video z hudebního festivalu v obci Mokrá Horákov. U některých videí, která jsme si během roku prohlédli, bylo zřejmé, že tvůrci postupovali bez předem ujasněného tématu. To je sice možné, je pak ovšem třeba nemilosrdně vystříhat záběry, jejichž účinnost překonala následná improvizace v terénu. Obecně lze říci, že zaujatého tvůrce si téma stejně postupně najde. Někdy vznikne tolik pěkných záběrů, že je autorům líto je eliminovat. Chyba. Nepřekročitelný diktát délky videa vás dovede k výběru těch nejlepších.
Velké obtíže působí reálný zvuk. Aby byl kvalitní, vyžaduje záznam oddělený od kamery a autor musí hlídat všechny nepatřičné ruchy, například protivítr. Ale právě kontaktní zvuk dává vašim videím patřičnou šťávu a je lepší než dodatečný komentář. Nezapomínejme, že sdělujeme především obrazem, proto šetřeme slovy. Největší tragédií – to slovo je namístě! – obecních videí je hudba. Mnohá dobrá videa, která jsme viděli, muzika dupající pod obrazem naprosto zničila. Věřte, že nejlepší hudba je většinou zmíněný dobře technicky zpracovaný kontaktní zvuk. Pokud je to možné, využijte například hudbu, která někde během zobrazované slavnosti hraje a občas se její interpreti mihnou v obraze. Velmi dobře si poradili s hudbou tvůrci videa obce Šakvice, ti použili svoji kapelu, a dobře je s obrazem propojena hudba ve videu obce Mokrá Horákov.
Přirozené světlo je hlavním partnerem tvůrců obecních videí, protože se ponejvíce točí „na place“. Všechna tři videa jej dokonale využila, světelné podmínky v nich vám přijdou zcela samozřejmé. To je ono. Pak je tu ta „člověčina“. Tleskali jsme tomu, jak ji dovede rozdmýchat a vést nedostižný reportér Karel v Guláš párty obce Modlany, jak propojení živé hudby a tance přímo živočišně tryská z obrazu ve střední partii videa Šakvic a jak vyhmátne a střihem vede člověčinu těch, kteří se právě zcela propojili s hudbou, autor videa Mokré Horákova. A ještě je tu jedna přidaná hodnota, obecními videi hodně opomíjená – obrazová lyrika, nejlépe uplatněná ve videu Mokré Horákova a Šakvic. Nejhorší je rutina, té jsme našli mezi desítkami zhlédnutých videí spoustu. Tři vítězové Parádního videa – Modlany získaly zlato, Šakvice stříbro a Mokrá Horákov bronz – jsou ovšem rutině vzdáleni na hony. Jejich dílům je společná úžasná atmosféra. Aligátor i autor tleskají.
Připomeňme si nyní, jaká jsou nejčastější úskalí tvorby videí. Vždy je nezbytné zvládnout základy střihové skladby a vedení kamery. Všechno nadbytečné musí pryč, střih by měl být svižný, přechody mezi záběry vynalézavé. Panoramatické záběry by se měly vést jedním směrem, se zoomem je třeba nakládat uměřeně. Video nesmí zadrhávat, nemůže být zdlouhavé. Proto je třeba ukáznit svoje představy rozhodnutím o nepřekročitelné délce. Každou obec lze představit nejdéle během sedmi minut, optimální jsou 3–5 minutová videa. Vedle dlouhých videozáznamů ze zastupitelstva by měla být k dispozici pětiminutová shrnutí. Příkladem dokonalého střihu ve vítězné trojici je video z hudebního festivalu v obci Mokrá Horákov. U některých videí, která jsme si během roku prohlédli, bylo zřejmé, že tvůrci postupovali bez předem ujasněného tématu. To je sice možné, je pak ovšem třeba nemilosrdně vystříhat záběry, jejichž účinnost překonala následná improvizace v terénu. Obecně lze říci, že zaujatého tvůrce si téma stejně postupně najde. Někdy vznikne tolik pěkných záběrů, že je autorům líto je eliminovat. Chyba. Nepřekročitelný diktát délky videa vás dovede k výběru těch nejlepších.
Velké obtíže působí reálný zvuk. Aby byl kvalitní, vyžaduje záznam oddělený od kamery a autor musí hlídat všechny nepatřičné ruchy, například protivítr. Ale právě kontaktní zvuk dává vašim videím patřičnou šťávu a je lepší než dodatečný komentář. Nezapomínejme, že sdělujeme především obrazem, proto šetřeme slovy. Největší tragédií – to slovo je namístě! – obecních videí je hudba. Mnohá dobrá videa, která jsme viděli, muzika dupající pod obrazem naprosto zničila. Věřte, že nejlepší hudba je většinou zmíněný dobře technicky zpracovaný kontaktní zvuk. Pokud je to možné, využijte například hudbu, která někde během zobrazované slavnosti hraje a občas se její interpreti mihnou v obraze. Velmi dobře si poradili s hudbou tvůrci videa obce Šakvice, ti použili svoji kapelu, a dobře je s obrazem propojena hudba ve videu obce Mokrá Horákov.
Přirozené světlo je hlavním partnerem tvůrců obecních videí, protože se ponejvíce točí „na place“. Všechna tři videa jej dokonale využila, světelné podmínky v nich vám přijdou zcela samozřejmé. To je ono. Pak je tu ta „člověčina“. Tleskali jsme tomu, jak ji dovede rozdmýchat a vést nedostižný reportér Karel v Guláš párty obce Modlany, jak propojení živé hudby a tance přímo živočišně tryská z obrazu ve střední partii videa Šakvic a jak vyhmátne a střihem vede člověčinu těch, kteří se právě zcela propojili s hudbou, autor videa Mokré Horákova. A ještě je tu jedna přidaná hodnota, obecními videi hodně opomíjená – obrazová lyrika, nejlépe uplatněná ve videu Mokré Horákova a Šakvic. Nejhorší je rutina, té jsme našli mezi desítkami zhlédnutých videí spoustu. Tři vítězové Parádního videa – Modlany získaly zlato, Šakvice stříbro a Mokrá Horákov bronz – jsou ovšem rutině vzdáleni na hony. Jejich dílům je společná úžasná atmosféra. Aligátor i autor tleskají.
Dogma MUVI 2014 aneb deset pravidel
1. Video by nemělo přesáhnout 7 minut.
2. Musí plynout, nezadrhávat.
3. Když máte téma, nechte se jím vést.
4. Spojte všechny složky k jednomu cíli.
5. Nebojte se reálného zvuku.
6. Neplýtvejte hudbou.
7. Buďte ve službách přirozeného světla.
8. Nechte raději mluvit zobrazované lidi.
9. Mějte adresáta i před kamerou.
10. Bojte se vlastní rutiny.
Jiří Chum