Strakonická louka po celé Evropě
Směs se pod názvem Strakonická louka začala i prodávat a byla k dostání také v městském informačním centru. Tato prodávaná směs vzbudila u obyvatel města po loňském experimentu velký zájem. Ne vždy se však podaří vše bezchybně. Polský dodavatel komponentů směsi zaměnil osivo kultivaru jedné rostliny – krásenky (Cosmos bippinatus). Místo středně vzrůstných rostlin se tak na záhonech objevily dvoumetrové porosty, které musely být vzhledem k rozhledovým poměrům v křižovatkách několikrát zakracovány. Jinak se záhony z letniček osvědčily. „Pokud potřebujete osázet plochu desetitisíci rostlinami, je rozdíl, když dáte deset korun za každou sazenici, nebo nasejete směs letniček. Město tak i ušetří,“ připomíná vedoucí odboru životního prostředí Jaroslav Brůžek.
Zajímavé variace i perenemixy
Po městě můžete obdivovat i jiné za jímavé nápady. Na Ohradě se tak na podzim objevily koprové variace, na náměstí se v mísách vyjímalo okrasné zelí nebo kompozici dotvářely rostliny z babiččiných zahrádek, jako jsou jiřiny, kadeřávek, čirok, dýně či slunečnice. Záhony byly také laděné do různých barev, například modrostříbrná variace u kostela svaté Markéty či bílozelená na strakonickém hradě. Barevná kombinace u obřadní síně byla zvolena i s ohledem na focení svateb, aby květy působily svěže, čistě, ale i nevtíravě, neextrémně. Radnice spolupracuje také s Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích a zavádí další z nových trendů, a to použití takzvaných perenemixů (známých také pod názvy štěrkové či smíšené trvalkové záhony). Plocha je osázena rostlinami snášejícími stresové podmínky městského klimatu, vzájemnou konkurenci a omezenou údržbu. Záhony jsou typické na první pohled neuspořádanou výsadbou trvalek bez pravidelného rastru, zamulčovány jsou většinou vrstvou štěrku, proto se často používá název štěrkový záhon.
Takový záhon se směsí trvalek nazvanou Tanec trav naleznete již třetím rokem na sídlišti Mír poblíž pivovaru. Výhodou je jeho nízkoúdržbovost, péče, kterou takovýto záhon vyžaduje, je oproti jiným druhům záhonů opravdu minimalizována. „V letošním roce došlo v rámci pravidelné údržby ke dvěma zběžným pletím – pouze k rychlému propletí okrajů záhonu a odstranění solitérních vzrostlých plevelů. Myslím si, že na rozhraní sídliště a průmyslového podniku vypadá taková výsadba přirozeněji než ornamentální záhony z monokultur letniček,“ dodává Jaroslav Brůžek. Rostliny se nelikvidují ani v zimě, neboť ty s výrazným květenstvím (trávy a třapatky), i odumřelé nebo s námrazou, vypadají zajímavě a jejich semena jsou také vhodným doplňkem potravy pro zpěvné ptactvo. Pouze se na jaře musí vystihnout správný okamžik, kdy dojde k odstranění stařiny křovinořezem. Pokud by došlo k tomuto kroku příliš pozdě, byly by sečí poškozeny časně rašící cibuloviny, které jsou standardní součástí takovýchto směsí.
Zajímavým projektem, zaměřeným na biodiverzitu, je i založení vytrvalé několikaarové druhově pestré louky u náhonu pod strakonickým Stonehenge. Jde o louku s nízkým podílem trav a vyšším zastoupením kvetoucích bylin, vytvořenou „na klíč“ specializovanou firmou. „Protože nástup kvetení u tohoto typu luk je pomalým a několikaletým procesem, nechali jsme si osivovou směs obohatit osivem letniček, které zajistí dosažení efektu kvetení již v letošním roce. V louce byly vysety trávníkové cestičky, kudy se lidé mohou procházet. Do budoucna se louka vyvine ve společenstvo přírodnějšího rázu, s lučními bylinami a květinami, jako jsou třeba žebříčky, šalvěj, heřmánek či kopretiny,“ doplňuje Jaroslav Brůžek. V letošním roce pořádalo město Strakonice k aktuálnímu tématu moderních trendů ve veřejné zeleni odborný seminář, v rámci něhož proběhla na této louce také ukázka ručního sečení a malá přednáška o použití různých druhů kos při sečení květnatých luk. Na akci byli pozváni správci zeleně, realizátoři i architekti a dorazili lidé z celé republiky – z Kroměříže, z Hodonína, Plzně či Jihlavy. Ve Strakonicích popularizují nové trendy dlouhodobě. V minulých letech proběhl například seminář s ukázkou výsadby cibulovin sázecím strojem do trávy nebo workshop zaměřený na perenemixy.
Netradiční nádoby na zeleň
Po městě si lze všimnout i netradičních nádob pro zeleň navržených italským designérským studiem, rozmístěno je zde sedm obrovských květináčů, dva z nich dokonce svítí a mění barvy. „Inspirovali jsme se v rakouském Tulmu. Ne všem se květníky líbí, ale ti, co hodně cestují po světě, nám dokonce začali posílat fotografie z míst, kde podobné truhlíky zahlédli. Celkově se snažíme obměňovat mobiliář. Přibyly tak květinové pyramidy, závěsy na lampách či květníky ve tvaru čočky. Když se řešila nová úprava náměstí, které je úzké, napadlo nás, že by takové nižší mísy byly dobrým řešením, aby se prostor nezmenšoval. U lávky jsou nainstalované kortenové nádoby, ty se skvěle hodí k průmyslovému objektu či moderní architektuře,“ konstatuje Ondřej Feit.
Také v péči o dřeviny se snaží ve Strakonicích jít s dobou, a to například využitím moderních diagnostických metod při hodnocení stavu stromů. Použití takzvaných tahových zkoušek pro ověření stability stromu je již dnes poměrně běžné. Novinkou letošního roku bylo použití akustického tomografu, který slouží k neinvazivnímu zjištění, zda je v kmeni přítomna hniloba a v jakém rozsahu. „Nutné je také pečovat již o mladé stromy. Řadě věcí se dá předcházet výchovnými řezy, které zajistí správný růst koruny a odstranění případných nedostatků či defektů u stromů v mladém věku. Výhodou je, že investice u takovýchto zákroků se pohybují v řádu stokorun, u vzrostlého stromu se již pohybují v tisících a jsou značně složité. Není to ale jednorázová záležitost. Odborníci kontrolují a prořezávají určitý strom ve tříletých až pětiletých intervalech,“ upozorňuje Ondřej Feit.
Ekologická osvěta
Ve Strakonicích mají rozpočet na údržbu zeleně dvanáct milionů. Osm až devět milionů stojí klasická údržba, jako je sečení trávníků či stříhání živých plotů. Tři miliony je tak možné využít na nové záležitosti, zakládání záhonů či péči o stromy. Město má technické služby, a tak si přímé výsevy i trvalkové výsadby zařizují sami, jenom některé věci řeší na zakázku specializované firmy. Čtyři zahradnice obsluhují rozlohu dva tisíce metrů čtverečních letničkových záhonů a tři tisíce metrů čtverečních záhonů trvalkových. „Máme malé zahradnictví se skleníky, kde si můžeme navézt materiál, nebo něco dopěstovat. Řada obcí zrušila technické služby jako neefektivní, ale pak bývá problém experimentovat se zelení. Domluva s externí firmou, která nemusí být místní, je složitější. U přímých výsevů musíte hlídat, aby se nerozšířil plevel. Jde přitom o dny, kdy je třeba do záhonu zasáhnout, jinak je pozdě,“ vysvětluje Ondřej Feit.
Ivana Jungová
Letničkové záhony představuje Tatiana Kuťková: