Podle § 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem. Podle § 17 odst. 3 zákona o odpadech je obec povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují. Na základě výše uvedeného tedy obce mohou obecně závaznou vyhláškou dle svého uvážení stanovit složky, na které se v obci bude třídit komunální odpad, přičemž obec je pak povinna určit místa pro odkládání jednotlivých dle obecně závazné vyhlášky vytříděných složek komunálního odpadu. Zákon o odpadech však problematiku určení míst (jako je třeba typ sběrné nádoby, vzdálenost míst od jednotlivých nemovitostí apod.) neupravuje a je tedy na každé obci, jaký systém nakládání s vytříděnými složkami, včetně určení míst pro jejich odkládání, si zavede.

Lze tedy konstatovat, že je možné, aby obec stanovila obecně závaznou vyhláškou jako místo pro odkládání vytříděných složek komunálního odpadu (včetně kovů) pouze sběrný dvůr provozovaný obcí.

Dle názoru Ministerstva vnitra však takovou úpravou v obecně závazné vyhlášce nedojde k naplnění účelu, který obce sledují, jelikož dle Ministerstvu vnitra známému právnímu názoru Ministerstva životního prostředí jakožto ústředního orgánu státní správy ve věcech odpadů a gestora zákona o odpadech vyslovenému například v Doporučení pro obce a města – Obecní daně v rámci Edice dobré správní praxe, se věc stává komunálním odpadem až v případě jejího odložení na místě určeném obcí. V tomto konkrétním případě tedy až odložením kovu ve sběrném dvoře. V této souvislosti tedy mohou fyzické osoby s kovy do doby jejich odložení ve sběrném dvoře naložit v souladu se zákonem o odpadech, což znamená i kovy prodat do sběrny či výkupny surovin. Určení sběrných dvorů jako jediných míst pro odkládání komunálního odpadu v obecně závazné vyhlášce tak nebude znamenat skutečnost, že tímto nebudou moci fyzické osoby prodat kovy do sběrny či výkupny surovin. Jednoduše řečeno, v případě odevzdání kovů ve sběrně či výkupně surovin se nebude jednat o porušení obecně závazné vyhlášky. Jelikož se zde jedná o problematiku výkladu zákona o odpadech, odkazujeme v případě otázky, zda lze pokutovat odložení kovů ve sběrnách a výkupnách surovin, pokud obec ve své obecně závazné vyhlášce určila jako jediné místo pro odložení kovového komunálního odpadu sběrný dvůr obce, a případných dalších bližších podrobností k předmětné problematice na Ministerstvo životního prostředí jakožto ústřední orgán státní správy ve věcech odpadového hospodářství a gestora zákona o odpadech.

K jiným způsobům řešení předmětné problematiky obecně závaznou vyhláškou pak dodáváme, že s ohledem na výše uvedené pak obce nemohou ani v obecně závazné vyhlášce případně stanovit fyzickým osobám zákaz odkládat kovy do sběren a výkupen, jelikož dle § 17 odst. 2 zákona o odpadech obce mohou stanovit obecně závaznou vyhláškou pouze systém nakládání s komunálním odpadem, přičemž by se v případě kovů odloženým ve sběrnách a výkupnách surovin o komunální odpad nejednalo. Rovněž pak pokud by obce chtěly předmětný problém řešit v obecně závazné vyhlášce výslovným stanovením zákazu provozovatelům sběren a výkupen surovin vykupovat od fyzických osob kovy, lze k tomu uvést, že žádný zákon obec ke stanovení takového zákazu neopravňuje a takový zákaz by tedy byl v rozporu se zákonem.

Závěrem lze tedy konstatovat, že obce nemají dle současné právní úpravy možnost zamezit obecně závaznou vyhláškou prodeji kovů do sběren a výkupen.

Zpracoval: Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra
Dne 10. července 2014