Jakým způsobem zavádět a propagovat nové služby? Zamýšlel se nad tím Service Design Meetup o inovacích ve veřejných službách, uskutečněný 9. října v Brně.

V úvodu setkání Adam Hazdra z Kabinetu informačních studií a knihovnictví představil Institut veřejných služeb. Beáta Holá shrnula svoje zkušenosti při budování Centra vzdělávání všem, které působí v Jihomoravském kraji. Středisko se zaměřuje nejen na vzdělávání dospělých, kariérní poradenství, ale je schopné nabídnout i stáže pro středoškoláky. Na co myslet před zprovozněním veřejné služby? Proběhnout by měla analýza potřeb, je třeba si ujasnit činnosti, kterým se budete věnovat, v tomto případě se uskutečnil na začátku brainstorming, kterého se zúčastnila různorodá skupina lidí, a z okruhu třiceti sedmi aktivit byly vybrány čtyři. Centrum vzdělávání všem muselo také řešit situaci, kdy nebyly dostatečné finanční prostředky v rozpočtu na personální zajištění. Na základě inspirace z Rakouska zapojili tedy jako stážisty studenty psychoterapie. Beáta Holá dále zmínila vytváření partnerství, takzvané síťování a zdůraznila, že je třeba zvolit instituce, s kterými lze něco reálně vytvořit. Centrum vzdělávání všem například navázalo spolupráci s knihovnami, v patnácti pilotních knihovnách chtějí nabízet kariérní poradenství a přeměnit je tak v komunitní centra. Zajímavý postřeh zazněl také k financování. Zatímco nejdříve se mohli spolehnout na prostředky jak z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, tak z rozpočtu kraje, nyní je bude podporovat již jen kraj. Jako lepší řešení by Beáta Holá viděla, pokud by souběžně vznikla i komerční linie, díky níž by si zajistili určitou část příjmů.

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, se ve své prezentaci zaměřil spíše na marketing služby. Astronomie je podle něho vizuální a zajímavá věda, popularizace oboru je navíc usnadněna tím, že NASA své snímky dává k dispozici zdarma. Na druhou stranu se jedná o multidisciplinární disciplínu, nezabývá se jen studiem hvězd, ale například i geologií, meteorologií, fyzikou, exobiologií a její obraz u veřejnosti nemusí být vždy ideální. Někdo by je mohl vnímat jako podivíny, kteří ve dne spí a v noci pozorují oblohu. Ke zvýšení atraktivity programů přistupovali obdobně, jako je tomu u divadel či kin, konají se premiéry, pořad je na repertoáru jenom určitou dobu. Se zvýšeným zájmem však narazili na určitá úskalí, a to nedostačující kapacitu a nedokonalou audiovizuální techniku. Vznikla tedy nová budova s modernizovaným digitalizačním sálem. K využívaným komunikačním kanálům patří zpravodaj, webové stránky i profil na Facebooku, na němž mají více než 13 000 fanoušků. Osvědčilo se jim také nabídnout školním výpravám dopředu pracovní listy a také se jich po návštěvě zeptat, co navrhují zlepšit. Jiří Dušek zmínil také důležitost navázání partnerství s podobnými institucemi a zajištění srozumitelnosti informací, což může v případě výsledků vědeckých prací znamenat určité dilema, jak moc zjednodušovat.

Petr Škyřík, vedoucí Kabinetu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně vytváření služby osvětlil na několika krocích. Vyplatí se co nejvíce informací si zmapovat na začátku, tak aby poskytovatel služby měl dostatečná vstupní data. Doporučuje oslovit i lidi, kteří si účast po předběžném zájmu rozmysleli a zeptat se jich, proč se tak rozhodli. Důležitý je také první dojem. Na Kabinetu informačních studií a knihovnických služeb například uspořádali setkání formou večerní čajovny, kde se studentům představili a naopak od nich zjišťovali jejich očekávání či představu o vysněném oboru. V návazných krocích by mělo dojít k ověření reality a je třeba pamatovat také na individualitu, to znamená umožnit například specifickou stáž či zapojení do projektů. V další fázi dochází k deziluzi, pádu či rekonvalescenci, provozovatel služby by tedy měl pamatovat na to, aby bylo možné si postěžovat či byl k dispozici poradce. Dojít by mělo také k inovaci služby a mistrovskému zakončení. Petr Škyřík zdůraznil, že se může stát, že postupně docházejí síly, přitom konec je to, co si bude uživatel služby nejvíce pamatovat.

Na závěr byli účastníci akce vyzváni k zamyšlení nad inovacemi, konkrétně byly postupně položeny dvě otázky: „Na co myslet při zavádění inovací?“ a „Co může nejvíce pomoci inovacím veřejných služeb?“ Zvolena byla metoda World café, kdy se na dané téma diskutuje ve skupinkách u stolků, z nichž jeden z účastníků zapisuje hlavní myšlenky, poté dochází k obměně diskutujících a na konec každý ze zapisovatelů přednese auditoriu, k jakým závěrům se podařilo dojít. Pokud vás tyto výsledné teze zajímají, organizátoři akce ty, které se v diskuzích opakovaly nejčastěji, zveřejnili na této internetové stránce.

Ivana Jungová