Konference Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami (INSPO) se již tradičně zaměřuje na skupinu znevýhodněných občanů a představila zajímavá technologická řešení. V odpoledním bloku se pak věnovala ve třech sekcích třem tématům: Přístupnost (nejen) webu, Vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením a Informační a komunikační technologie pro neslyšící. S ohledem na cílovou skupinu v auditoriu bylo jednání tlumočeno do českého znakového jazyka a simultánní přepis mluvené řeči zobrazován na plátno. Účastníci rovněž mohli využít díky středisku Teiresiás ke sledování přepisu tablety. Na systém pro zpřístupnění prezentací a přednášek více cílovým skupinám se ostatně zaměřila i první přednáška. Svatoslav Ondra z Masarykovy univerzity prezentoval specifické řešení, takzvaný Polygraf, zajišťující bezdrátový přenos přepisu a jeho vizualizaci na tabletu. Dříve probíhala služba textového přepisu pro studenty se sluchovým postižením tak, že dispečink koordinoval třicet zapisovatelů a rozmisťoval je podle toho, jak byli studenti se sluchovým postižením přihlášeni do jednotlivých předmětů. Student pak sledoval přepis na notebooku přepisovatele. Pokud se však na semináři sešlo více studentů, vyžadujících uvedenou službu, nebylo již pro ně pohodlné přepis sledovat na jednom notebooku. Ne vždy je také možné zajistit přepis promítaný na velké plátno. Hledalo se tedy jiné řešení. Výsledkem je Polygraf používaný na Masarykově univerzitě již tři roky, na tři sta přednáškách a seminářích (se třemi až šesti studenty ve skupině). Výhodou je, že na mobilním zařízení lze přenášet i prezentační obraz promítaný na plátně. Uživatel také může aktivně vstupovat do diskuse a odeslat krátkou zprávu přepisovateli. Uživatelé se zrakovým postižením, pokud třeba nerozumí materiálům na větší vzdálenost, či mají problém se světelnými podmínkami, na mobilu si mohou zvětšit písmo, zvolit jinou barevnou kombinaci nebo inverzní zobrazení. Výhledově by chtěli tvůrci aplikace přepis provozovat i na notebooku běžném pro zrakově znevýhodněné pomocí braillského displeje. 
 

Jakub Doležal z Českého vysokého učení technického se ve svém vystoupení pro změnu zabýval tím, jak usnadnit zrakově handicapovaným cestování. Ne vždy má takový člověk při pochůzkách k ruce asistenta nebo přítele. Zjistilo se, že už samotné aplikace jízdních řádů nejsou dostatečné. Nevidomí potřebují informace sdělované jasným způsobem, systém by se také měl vypořádat s odlišnými požadavky podle individuálních potřeb znevýhodněné osoby. Rovněž čtečky obrazovky nebývají dostatečně efektivní. Vznikl tak prototyp Trans Praha, hlasová navigace pro MHD. Služba funguje tak, že dochází ke spojení se serverem SONS, který analyzuje informace. Výhodou je, že v tomto případě jsou řešeny aktuální problémy, například různě obtížné přestupy, včetně nástupních ostrůvků, i současně přijíždějící spoje, aby se nestalo, že cestující nastoupí do jiného vozu. Použitelnost prototypu byla ověřena ve spolupráci se šesti zástupci zrakově postižených osob. Během letošního roku je pak naplánováno jeho nasazení jako součást asistenční linky Navigačního centra SONS. Prototyp je určen zatím pro Prahu, ale jak vyplynulo z následné diskuse, bylo by možné jeho rozšíření zajistit kamkoliv. Účastníky konference zajímalo, zda je diktování hlasem v pouličním ruchu použitelné. Přednášející doplnil, že nejpřirozenější způsob je tónová volba či grafický klient. V případném stresu se lze domoci informací tím, že klient bude přepojen na administrační centrum SONS.

Jak mohou znevýhodněným lidem pomáhat i jiné, nikoliv speciálně pro ně upravované technologie, dokumentoval v odpolední sekci Přístupnost (nejen) webu Pavel Ondra, nevidomý student Masarykovy univerzity. Podělil se zde o své zkušenosti s využíváním Foursquare. Tato geolokační služba mu pomáhá například zorientovat se při cestování a určit, pokud vyjede z určité vlakové stanice, jaká bude nejbližší zastávka. Stejně tak je možné využít seznamu zajímavých míst a vyzkoušet jídlo, které v daném městě lidé nejvíce doporučují. Nehledě na to, že jsou pořádány soutěže, motivující k návštěvě míst v některých metropolích, na nichž získáte virtuální odznáček. 
 

Další z přednášejících, Martin Hassman, vidí výhodu Foursquare právě v tom, že je možné dát vědět, kde se přesně nacházíte, což má velký význam právě pro nevidomé. Ilustroval to na příkladu, kdy by se dva známí na konferenci třeba hůře hledali. Takhle stačí si dát prostřednictvím aplikace zprávu: sedím v té a té řadě. Případně uvést ještě doplňující informace, třeba že občerstvení se podává v zadní části sálu. Foursquare je založený na takzvaném check-in (tady jsem byl). Aktuální polohu a místa, která často navštěvujete, kde jste nakupovali či se najedli, tak vidí vaši přátelé. Pro firmy či instituce je to svým způsobem reklama. Některé z nich uživatelům, pokud mají Foursquare zapnutý, nabízejí určité slevy. V současné době je to kolem padesáti podniků, ale jejich počet postupně narůstá.
 

Martin Hassman upozornil i na to, že když máte díky této službě zaznamenáno hodně navštívených míst, můžete si do Google kalendáře zapisovat, proč jste tam byli a vytvářet si jakýsi cestovní deník. Uvedl také příklady zajímavých projektů. Brooklynské muzeum jeden čas zveřejňovalo na svém webu fotky lidí, kteří zde provedli check-in, ten, kdo tak činil často a stal se takzvaným starostou, byl pak na stránce natrvalo. V New Yorku pro změnu Foursquare využili pro World of fourcraft. Uživatelé se tak roztřídí podle čtvrtí, kde bydlí, a podle toho, jak navštěvují další čtvrti, expandují. Stejně tak si lze v jiné hře zahrát monopoly v terénu, nakupovat podniky v okolí a podle toho, kdo tam z přátel provede check-in, získáváte akcie. Martin Hassman možnost získání výhod ilustroval také obrázkem, kdy text na bilboardu na psí granule na ulici vyzývá k check-in a následně z otvoru vypadnou granule. 
 

U nás geolokační služby využívá například Univerzita Karlova. Studentům tak usnadňují orientaci v budovách Univerzity Karlovy, s tím, že je zde propojení na další aplikace. Jedna ze služeb Gowalla se věnovala místům týkajícím se studentského života a nabízela po určitou dobu takzvané tripy pro univerzitní nováčky a po studentských hospodách. Účet na Foursquare mají i některé knihovny, například Národní technická knihovna. Proběhla také checkovací muzejní noc. Pomocí Foursquare se tak snadno dalo díky vzkazu od přátel vyhnout frontám. Službu celkově využívá čtyřicet tisíc uživatelů. V následné diskusi byla mimo jiné porovnávána obdobná aplikace Google Latitude právě se službou Foursquare. Ve Foursquare je k dispozici v současné době větší nadstavba, jako je sdílení tipů mezi přáteli, seznam oblíbených míst, zapojeny jsou podniky, instituce, u Latitude funguje pouze check-in.

Lenka Říhová ze Základní školy Poděbrady představila iSEN – komunitu pro využívání iPad, iPod Touch a iPhone k rozvoji a komunikaci dětí se speciálními potřebami, zahrnující rodiče, učitele a další zájemce. Zkratka SEN znamená special education need. Jak předeslala, nápadu na využití daného typu zařízení pro vzdělávání a komunikaci s těmito dětmi předcházelo video zachycující americkou tříletou holčičku při práci s iPadem, které náhodně objevila na YouTube před dvěma lety. Pro děti s postižením jsou dotykové tablety vhodné pro snadné ovládání a přenositelnost. Řeší to také problém, kdy se dětem na vozíku špatně manipulovalo s notebookem na klíně. Pro iPad jsou dostupné různé vzdělávací aplikace a lze tak například rozvíjet slovní zásobu, čtení, matematiku nebo logopedii. Prostřednictvím tohoto zařízení mohou děti sdělit své potřeby, pocity či si hrát. Tablety tak do jisté míry nahrazují speciální pomůcky. Pro děti s autismem je počítač vhodný ještě z jednoho důvodu. Potřebují totiž stejnou odezvu, což u lidí projevujících v kontaktu s nimi různé emoce, většinou nejde zajistit.

Na konferenci byly rovněž vyhlášeny výsledky soutěže Internet a můj handicap. Bylo možné se zúčastnit s textem na téma, jak lidem se zdravotním postižením pomáhá internet nebo telefon. Celkem dorazilo čtyřiačtyřicet příspěvků, které zhodnotila jedenáctičlenná porota. Zvítězil příspěvek Michaela Vidury Asík2, v němž autor popisuje svoji fantazii o asistenčním robotovi, který nahradil asistenta-člověka. V eseji Ivana Jergla, který obdržel druhé místo, se pro změnu dozvíte, jak se lze zúčastnit sjezdu absolventů po padesáti letech, aniž člověk opustí domov. Postačí k tomu Skype. Na třetím místě se umístila Ladislava Pořízková s povídkou Život je jeden velký Rock´n Roll. Zážitek z Plesu v Opeře popsala Monika Henčlová, která si tak splnila svůj sen. Za příspěvek Královna Plesu v Opeře obdržela zvláštní cenu časopisu Můžeš a získala šesté místo.

 

Ivana Jungová