Ve čtvrtek 6. října byla zahájena schůze 12. Senátu, která pokračovala i v následujících dnech. Na programu měli senátoři přes 50 bodů. V prvních dnech jednání zamítli několik návrhů zákonů, které poputují zpět do Poslanecké sněmovny k dalšímu hlasování. Senát nesouhlasil například s návrhem zákona o zdravotních službách nebo s novelou zákona o pomoci v hmotné nouzi, o sociálních službách a o státní sociální podpoře. Podle této novely má dávky nově vyplácet výhradně úřad práce. Lidé je budou moci čerpat také prostřednictvím sociální karty, která bude sloužit jako identifikátor. Opoziční senátoři kritizovali zvláště to, že se nestihne převod vyplácení dávek z obecních úřadů na úřad práce, obávají se, že vznikne chaos. Novela také sjednocuje celkovou výši rodičovského příspěvku během dvouleté, tříleté a čtyřleté varianty. Rodič bude mít nárok na celkem 220 000 korun. Změnit se mají i podmínky pro vyplácení příspěvků na péči.

 

Senátoři zamítli také vládní návrh na zvýšení dolní sazby daně z přidané hodnoty od příštího roku na 14 procent. Pro zamítnutí hlasovali senátoři sociální demokracie, komunisté, nezařazení a i někteří lidovci. Zamítnuta Senátem byla i novela zákoníku práce, podle které se má odstupné nově řídit počtem odpracovaných let. Tato předloha omezuje také zaměstnávání na dobu určitou. Jedním z dalších zamítnutých návrhů byl vládní balíček současných úsporných opatření v sociální oblasti. Senátoři se postavili proti tomu, aby balíček platil i v příštích letech. Na druhé straně Senát několik předloh podpořil, například novelu trestního řádu, podle které se nově bude trestat kupčení s hlasy až tříletým vězením a která také přísněji postihuje úplatkářství.  

 

Předseda Senátu Milan Štěch přijal 4. října předsedu vlády Bulharské republiky Bojko Borisova. Hlavními tématy diskuse byly možnosti další spolupráce České a Bulharské republiky v oblasti hospodářství a cestovního ruchu, problémy eurozóny a otázky týkající se vstupu Bulharska do Schengenského prostoru.

 

Ve dnech 3. a 4. října pořádali senátoři ze Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí konferenci Migrace a česká společnost, která se konala pod záštitou předsedy vlády Petra Nečase. Posláním konference bylo ve spolupráci legislativy, exekutivy a současného výzkumu popsat stávající problematiku migrací – především emigraci z České republiky a imigraci do České republiky, a to v základní siluetě a v základním souboru důležitých témat. Druhá část konference byla zaměřená na Čechy žijící v zahraničí již dlouhodobě, ještě před rokem 1989, ale také na ty, kteří odešli po roce 1989. Migracemi, tímto komplexním jevem, který zahrnuje příchody lidí do naší republiky, ale také odchody ze země, se zabývá několik resortů. Jejich koordinace vycházela ze začlenění naší republiky do schengenského prostoru. Tato první konference svého druhu prezentovala rezortní kompetence v oblasti migrací u pěti ministerstev – zahraničních věcí, školství, vnitra, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí a také Úřadu vlády. První den konání konference proběhla diskuse k mezirezortní spolupráci s otázkou, zda je nyní potřebné vytvořit nový článek k lepší koordinaci odpovědných ministerstev. Druhý den byl věnován Čechům žijícím v zahraničí. V současné době žijí v cizině asi dva miliony osob hlásících se k českému původu. Na jedné straně se stát snaží řešit nepříznivou demografickou situaci přílivem pracovních sil z cizích zemí, na druhé straně zanedbává živý kontakt s českou diasporou v cizině. Zástupci českých spolků v zahraničí diskutovali o současných problémech svého spolkového a vůbec komunitního života ve vztahu k naší republice. Výsledky konference budou publikovány ve sborníku, jehož text naleznete také na stránkách Senátu.