Sněmovna - o odpovědnosti úředníků, zákazu pobytu a o nočním klidu
Za chybná rozhodnutí budou politici a úředníci platit ze svého, a to v případě, že bude schválen nový zákon o civilním nároku na regresivní úhradu. Nový zákon stanoví povinnost vymáhat újmu od konkrétního státního zaměstnance. Podle současného práva se může nadřízený rozhodnout, zda bude po úředníkovi požadovat náhradu škody, kterou za jeho pochybení zaplatil stát. Většinou tak neučiní. Podle nového návrhu však bude mít stát povinnost škodu vymáhat. Podle návrhu bude úředníkům hrozit sankce do výše 4,5násobku platu. Výjimkou by byly situace, kdy by způsobil škodu úmyslně. Pak by byla sankce neomezená. Podle statistik zaplatí stát ročně desítky milionů jako odškodnění za chyby úřadů. Jen loni vyplatilo ministerstvo financí a ministerstvo spravedlnosti 172 milionů. Číslo zahrnuje i náhrady za postup soudů. Především za dlouhé procesy. Podle nového návrhu by byli za svá rozhodnutí finančně odpovědní i soudci a žalobci. Jestliže by jejich rozhodnutím poškozené osoby vysoudily na státu odškodnění, automaticky by stanuli před kárným senátem Nejvyššího správního soudu. Ten by určil, zda a případně kolik mají zaplatit ze svého.
Zákaz pobytu se možná bude vztahovat i na některé přestupky. V novele zákona to navrhuje skupina koaličních poslanců. Jako příklad uvádějí autoři předlohy prostituci, konzumaci alkoholu nebo žebrání v místech, na kterých to zakazují obecní vyhlášky. Úřady by mohly uložit podle nynější novely až tříměsíční zákaz pobytu lidem za přestupky páchané opakovaně. Sankce by se nesměla vztahovat na místo nebo obvod, v němž má pachatel trvalý pobyt. Lidé, kteří by postih porušili, by se dopustili maření výkonu úředního rozhodnutí. Úřady by mohly pachateli polovinu trestu zákazu pobytu odpustit. Nesměly by jej uložit mladistvým lidem.
Navrhovaná novela zákona o přestupcích, která by se dílčím způsobem dotkla rovněž trestního zákoníku, vychází ze snahy posílit účinnost sankčních ustanovení zákona o přestupcích a posílit obecnou vymahatelnost práva. Současně je tímto návrhem posilována právní jistota v otázce vymezení doby nočního klidu. Nedostatkem současné úpravy nočního klidu pouze formou obecně závazných vyhlášek je skutečnost, že vymezení doby nočního klidu může být v každé obecně závazné vyhlášce odlišné a v České republice by tedy mohlo existovat kolem 6250 různých vymezení doby nočního klidu (pokud by k tomu každá obec přistoupila samostatně). Vzhledem k neexistenci celostátní sbírky či alespoň přehledu obecně závazných vyhlášek tedy lidé zpravidla vůbec netuší, jaké platí na území jiné obce obecně závazné vyhlášky a zda zde tedy nezačíná noční klid o několik hodin dříve, respektive o pár hodin později než v obci sousední. Jediným řešením je tedy vymezení doby nočního klidu zákonem. Zcela standardním a veřejností nejčastěji vnímaným rozmezím doby nočního klidu (tento standard ale může být s ohledem na zmíněnou možnost úpravy této problematiky obecně závaznou vyhláškou zavádějící) bývá doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou.
text -zam-