Obce dostaly podle novely zákona o loteriích z 21. června možnost regulovat hazard pomocí vyhlášek, a to nejen místně, ale i pokud jde o provozní dobu heren. Platnost dosud vydaných licencí, například k videoloterijním terminálům, zkrátili poslanci z dosavadních deseti na tři roky. Loterie bude moci provozovat pouze akciová společnost, která má akcie vydané na jméno. U vybraných druhů hazardu půjde na odvodech jedna čtvrtina do rozpočtu obcí. Novela také určuje veřejně prospěšné účely, na které se bude výtěžek odvádět. Výslednou podobu novely loterijního zákona podpořilo celkem 138 poslanců napříč politickými stranami. Proti hlasoval pouze klub poslanců Věcí veřejných. Ty už dopředu avizovaly, že mají k návrhu zásadní připomínky a bez jejich přijetí zákon nepodpoří. Ústavní soud již v polovině června rozhodl, že obce mohou vyhláškami regulovat videoloterijní terminály. Dosud terminály povolovalo jen ministerstvo financí, což kritizovaly samosprávy, jež se snažily vymýtit hazard. Z nálezu podle jeho prvních interpretací účastníky řízení vyplývá, že povolování terminálů bude mít od nynějška dvojí režim. Ministerstvo financí terminál může povolit, ale obec stanoví přípustné umístění.

Zasedání krajského nebo obecního zastupitelstva zřejmě bude moci být svoláno v době krizového stavu jen dva dny předem. Zkrácení běžné lhůty má být použito například při přírodní katastrofě. Schválila to Sněmovna v rámci novely zákona o krajích, kterou předložil Liberecký kraj. K původnímu návrhu, který se týkal pouze krajů a krajských zastupitelstev, byl schválen komplexní pozměňovací návrh sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který tuto pravomoc rozšiřuje i na obce i na hlavní město Prahu. Liberecký kraj novelu připravil v reakci na povodeň, která region postihla loni v srpnu. Zastupitelstva regionů rozhodují mimo jiné o významnějších majetkových a právních úkonech, například darech nad 100 000 korun a dotacích nad 200 000 korun. Za normálních okolností je desetidenní lhůta v pořádku, při krizovém stavu se ale jevila jako dlouhá. Při tragických situacích je potřeba rozhodovat operativně a rychle, uvedli krajští politici.

Poslanci se rozhodli umožnit převod až 1,5 miliard korun, které nebyly využity na ekologickou likvidaci autovraků, do programu Zelená úsporám. V něm scházejí miliardy na dotace pro zateplování domácností. Převod umožní vládní novela zákona o odpadech, kterou čeká v létě závěrečné schvalování. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) již dříve uvedl, že po dohodě se zástupci automobilového průmyslu očekává na konci letošního roku volné prostředky v objemu mezi 1,48 a 1,53 miliardy korun. Loni se totiž na likvidaci 89 000 autovraků vyčerpalo jen 38 milionů korun z poplatků, které vybral Státní fond životního prostředí (SFŽP), v nejbližších letech by to mohlo být podle odhadů nejvýše 100 milionů korun. Nevyužité peníze by mohly být podle dohody použity jen na program Zelená úsporám. V tomto programu je k dispozici 19 miliard korun, k vyhovění žádostem o dotace je ale třeba o osm miliard korun více. Chalupa už získal souhlas vlády k odejmutí podpory veřejným budovám, tím ušetřil čtyři miliardy. Kontrolou žádostí by podle něj měla vzniknout úspora ve výši miliardy korun. Dalších 600 milionů korun chce získat z prodeje emisních povolenek do Japonska a Německa a 250 milionů korun ze snížení technické asistence. Ekologické poplatky při registraci staršího auta nebo při jeho první registraci u dovezeného vozu se v Česku platí od roku 2009. Vztahují se na auta, která neplní emisní normu Euro 3 a vyšší, a činí od 3 000 do 10 000 korun. Podle dřívějších údajů Sdružení automobilového průmyslu se to dotýká více než poloviny všech osobních aut v ČR, tedy přibližně 2,5 milionu vozů. Vybrané peníze jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a sloužit mají k likvidaci autovraků. V roce 2009 takto fond vybral 670 milionů korun, loni 606 milionů.