Shrnutí:

Předmětem tohoto článku je institut procesního opatrovnictví ve správním řízení, včetně srovnání právních úprav předchozího a současného správního řádu. Autor analyzuje právní úpravu z hlediska podmínek pro ustavování opatrovníka účastníkovi správního řízení, předpokladů pro výkon funkce opatrovníka a pro jeho výběr a důsledků, které ze správně-procesního opatrovnictví vyplývají. Zvláštní pozornost věnuje postavení obcí jako opatrovníků ve správním řízení a úvahám  o řešení problémů, které souvisí se současnou právní úpravou správně--procesního opatrovnictví.

Institut správně-procesního opatrovnictví de lege lata je podle názoru autora zatížen dvěma zásadními praktickými problémy. Jeden spočívá ve výběru osoby opatrovníka, protože právní úprava je natolik obecná, že umožňuje někdy až libovůli správních orgánů při ustanovování opatrovníků. Důsledkem bývá formální přístup správních orgánů k výběru osoby opatrovníka, který je veden snahou předmětné správní řízení především rychle a bez komplikací ukončit, často na úkor skutečné ochrany práv a zájmů dotčeného účastníka řízení, který má být zastupován opatrovníkem. Druhý problém pak spočívá ve stanovení zákonné povinnosti funkci opatrovníka přijmout, pokud v tom opatrovníkovi nebrání vážné důvody. V kombinaci s tím, že odvolání proti ustanovení opatrovníka nemá odkladný účinek, je ustanovování procesních opatrovníků silným nástrojem v rukou správního orgánu.

Legislativní řešení současné problematické právní úpravy i správní praxe bylo připraveno již v původním vládním návrhu nového správního řádu. Spočívalo  v dobrovolném výkonu funkce procesního opatrovníka, a nebude-li nikdo vhodný  a ochotný tuto funkci převzít, pak v ustavení veřejného opatrovníka ex offo jednajícího jménem státu, v jeho odpovědnosti a na jeho náklady.

Curatelle procédurale selon le Code de procédure administrative

Résumé:

Cet article s´intéresse à l´institut juridique de curatelle des participants à la procédure administrative et il compare les versions précédente et actuelle de sa codification dans le Code de procédure administrative. L´auteur analyse cette réglementation quant aux conditions d´institution et d´exécution de fonction du curateur, ainsi quant aux conséquences découlant de son institution. L´auteur prête une attention particulière à la position des communes instituées comme curateur dans la procédure administrative et il s´attaque aux problèmes se liant à la réglementation actuelle de la curatelle administrativo-procédurale.

L´institut de curatelle administrativo-procédurale souffre de lege lata selon l´auteur de deux problèmes pratiques fondamentaux. Le premier concerne le choix de la personne de curateur, car la législation est dans ce point tellement générale qu´elle permet potentiellement les décisions arbitraires des organes administratifs lors de l´institution des curateurs. Cela a pour conséquence une approche formaliste de ces organes lors du choix du curateur, car ces derniers s´efforcent notamment de terminer vite et sans complications la procédure administrative en question, souvent au détriment de la protection réelle des droits et intérêts légitimes du participant concerné qui devrait être représenté par le curateur. Le second problème résulte de l´obligation légale d´accepter la fonction du curateur, à moins que le curateur potentiel n´en soit empêché par des raisons graves. En combinaison avec le fait que l´appel contre l´institution du curateur n´a pas d´effet suspensif, l´institut du curateur procédural représente un moyen important entre les mains des organes administratifs.

La solution législative de la réglementation et par conséquence de la pratique administrative problématiques a été élaborée par le gouvernement déjà dans son projet original du Nouveau Code de procédure administrative. La solution proposée consistait en exécution volontaire de la fonction du curateur procédural. Au cas où il n´y aurait personne d´appropriée prête à accomplir cette fonction, le projet comptait avec le curateur public institué ex offo et agissant au nom et sous la responsabilité de l´État et à ses dépens.