Postavení znalce v trestním řízení
Fryšták, M. a Krejčí Z.: Postavení znalce v trestním řízení
Koncem roku 2009 se objevila na knižním trhu 167 stránková publikace zabývající se postavením znalce v trestním řízení, tématem v odborné literatuře trochu opomíjeným.
Publikace je vydaná nakladatelstvím Masarykovy Univerzity v Brně a byla pro ně recenzovaná JUDr. Miroslavem Růžičkou, Ph.D., ředitelem analytického a legislativního odboru Nejvyššího státního zastupitelství. Osobou, pro tento účel více než povolanou, která se dlouhodobě věnuje problematice trestního řízení a je mimo jiné i členem Rekodifikační komise pro trestní právo procesní nebo Vědecké rady Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.
Sami autoři se dlouhodobě věnují dané problematice a to nejen na poli teorie ale i praxe, kdy čerpají ze svého desetiletého působení u Policie ČR. Jejich cílem bylo vytvořit publikaci nejen pro bakalářské či magisterské studium na právnických školách, ale i pro odbornou veřejnost a pro všechny se zájmem o dané téma. I když tato práce není koncipována jako učebnice, spíše u některých případů a otázek z praxe vyvolává polemiky a diskuze, které autoři vřele vítají.
Publikace je rozdělena do dvou částí a to na část teoretickou a část praktickou. V první části je proveden rozbor právní úpravy související s postavením znalce v trestním řízení a to jak z pohledu platné právní úpravy, tak i ve vztahu k jejím připravovaným legislativním změnám. V části druhé jsou již naopak zmíněny praktické aspekty a vybrané aplikační problémy týkající se dané problematiky. Pro představu čtenáře jsou zde taktéž uvedené vzorové otázky pro vybrané obory a odvětví znaleckého zkoumání.
V rámci stručného úvodu autoři poukazují na to, že význam znaleckého posudku jako důkazu v trestním řízení zdůraznila velká novela trestního řádu č. 265/2001 Sb., pokud – kromě jiného – bylo do trestního řádu vloženo nové ustanovení § 110a umožňující procesní straně předložit vlastní znalecký posudek.
Je třeba zdůraznit, že problematika znaleckých posudků a odměn za jejich vypracování, není materií, která by byla v odborné literatuře často zpracovávána. Právě z uvedeného důvodu je třeba zdůraznit, že řada tvrzení, která jsou uvedena zejména v praktické části této publikace, představují názory autorů na danou problematiku, vycházejíce ze svých dlouholetých zkušeností.
Autoři rovněž zdůrazňují, jaké je postavení znaleckého posudku mezi ostatními důkazy, že sice jde o důkaz důležitý, ale nikoli za všech okolností samospasitelný a jediný rozhodující, uvádějí danou otázku zase do vzájemného souladu s úpravou, dle níž může za důkaz sloužit vše, co může přispět k objasnění věci. Zvláštní pozornost je věnována i základním zásadám dokazování.
V předkládané publikaci je pak zaměřena pozornost na jednotlivé otázky vztahující se k dnes již poněkud zastaralému, stále však ještě platnému a účinnému, zákonu č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Posléze následuje problematika citovaného zákona de lege ferenda, kde se objevuje dosud v literatuře nezpracované téma jednak návrhu novely zákona o znalcích a tlumočnících vypracovaného Ministerstvem spravedlnosti, jednak žádoucího obsahu této právní úpravy, kdy se jedná v podstatě o soubor velice komplikovaných a jen obtížně řešitelných problémů. Na to také autoři velmi pohotově a přesvědčivě upozorňují. Totéž se týká další části publikace zaměřené tentokrát na prováděcí vyhlášku č. 37/1967 Sb., a to jak de lege lata, tak de lege ferenda.
Ve svém závěru se publikace zaměřuje na konkrétní praktické aplikační problémy, mimo jiné v této části nalezneme znalečné a vzorové otázky pro vybrané obory a odvětví znaleckého zkoumání.
V celé publikaci je výklad podán velmi fundovaně a erudovaně, je opatřen četnými poznámkami pod čarou, se znalostí věci a s přihlédnutím k řadě názorů.
Ze všech výše uvedených hledisek se zcela ztotožňuji s hodnocením výše jmenovaného recenzenta a předkládanou publikaci hodnotím jako zpracovanou na velmi vysoké a kvalitní úrovni a mám za to, že by pro svoji vysokou kvalitu odborného zpracování měla být součástí každé právnické knihovničky či nadšence milujícího trestní a kriminalistickou tématiku.
Mgr. Kateřina Přepechalová