Vláda se na své schůzi mimo jiné i rozloučila s odstupujícími ministry ministrem životního prostředí Ladislavem Mikem a ministrem pro evropské záležitosti Štefanem Fülem.

Odstupující ministr životního prostředí předložil na jednání vlády Návrh tezí strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky. Negativní dopady klimatické změny se budou projevovat zejména v ekologicky nestabilních složkách krajiny. Lze předpokládat další negativní dopady jako je ztráta biologické rozmanitosti, rozšíření chorob mimo původní zeměpisná pásma a zvýšení rizik v oblasti zdraví a hygieny, přímé ovlivnění nabídky energie i poptávku po ní a podobně. Změna klimatu bude pravděpodobně příčinou dalších významných hospodářských a sociálních problémů. V každé dotčené oblasti politiky jednotlivých ministerstev je třeba provést analýzu dopadů klimatické změny a odpovědět na otázku, do jaké míry se změny klimatu projevují a budou projevovat v reálných podmínkách České republiky. Cílem realizace adaptačních opatření je zmírnit dopady klimatické změny, přizpůsobit se těmto změnám, zachovat dobré životní podmínky a uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace, a to vyváženě s ohledem na základní pilíře udržitelného rozvoje. Klíčovou roli hraje také schopnost přírody a přírodních prvků zachytit a zmírnit dopady klimatické změny. Je proto třeba vytvořit strategii pro investice do tzv. „zelené infrastruktury“ a promítnout tuto strategii do politik jednotlivých ministerstev, tedy nejen do oblasti územního plánování ale i do dalších sektorů. Přijetí opatření a jejich realizace musí vést k investicím nejen ve státním, ale i v soukromém sektoru. Stát bez pomoci soukromých investic nebude mít dostatek finančních prostředků pro zajištění všech potřebných investic. Je proto třeba vytvořit strategii motivace soukromých finančních zdrojů a také komunikační strategii vlády jako celku a komunikační strategii jednotlivých ministerstev, které budou rozšiřovat povědomí občanů a budou je motivovat k jejich individuálnímu zapojení do realizace adaptačních opatření. Nedílnou součástí by měla být i následná vazba na jednotlivé regiony a samosprávu, na jejichž úrovni budou konkrétní opatření implementována.

Ministr Ladislav Miko rovněž předložil na schůzi vlády Zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2008, ze které vyplývá, že stav životního prostředí v České republice se po období kolísání na přelomu 20. a 21. století od roku 2006 postupně zlepšuje. Pozitivní trend byl navíc v roce 2008 doprovázen výrazným a v rámci 21. století unikátním snížením zátěží životního prostředí způsobených poklesem výroby energie, poklesem produkce některých odvětví zpracovatelského průmyslu a v menší míře rovněž snížením spotřeby energie v dopravě. Je pravděpodobné, že se na tomto vývoji podílelo zpomalení hospodářského růstu a následný ekonomický pokles v průběhu 4. čtvrtletí 2008 v důsledku nastupující globální ekonomické krize. Kvalita ovzduší přes určité meziroční zlepšení v roce 2008 zůstává nevyhovující, a to zejména v hustě osídlených oblastech. Pokračuje pokles znečišťování povrchových vod a zlepšuje se jejich jakost, klesají odběry povrchových vod pro veřejné zásobování a stoupá vybavenost obyvatel vodohospodářskou infrastrukturou. Stav přírodních stanovišť a evropsky významných druhů živočichů a rostlin stále není v důsledku antropogenních aktivit uspokojivý. Pokračuje a dále se zrychluje pokles náročnosti hospodářství České republiky na energii a materiály a klesá tak měrná zátěž životního prostředí na jednotku ekonomického výkonu. I když v absolutních hodnotách spotřeby materiálů rostly a energií stagnovaly, efektivita přeměny materiálů a energií na ekonomický výstup má zřetelně stoupající tendenci. I přes toto zlepšení má Česká republika, podobně jako další země Visegrádské čtyřky, nadále vysokou materiálovou i energetickou náročnost ekonomiky. I přes celkově pozitivní vývoj nadále existují závažné a nepříznivě se vyvíjející zátěže, jejichž dopad, i když je zpravidla územně ohraničený, zhoršuje kvalitu životního prostředí a přináší rizika pro lidské zdraví a ekosystémy. Jedná se o pokračující růst silniční dopravy, který způsobuje zhoršenou kvalitu ovzduší v hustě obydlených aglomeracích a v blízkosti frekventovaných komunikací. Navíc je doprava příčinou nepříznivého vývoje emisí skleníkových plynů. Dalším negativním faktorem, s dopady převážně v oblasti zachování biodiverzity, je územní rozvoj a s ním spojené změny ve využití krajiny. Zejména v zázemí velkých měst dochází v souvislosti s tzv. suburbanizačním procesem k rychlému nárůstu zastavěných území což způsobuje ztrátu biotopů rostlinných i živočišných druhů s dopady na celkovou biologickou rozmanitost. Změny v krajinném pokryvu s sebou rovněž přináší výstavba dopravní infrastruktury, zemědělství, lesní hospodářství a cestovní ruch.

Vláda dále projednala Analýzu a mezinárodní srovnání právní úpravy problematiky odpovědnosti právnických osob za jednání, k jehož postihu zavazují mezinárodní smlouvy, kterou předložil ministr vnitra Martin Pecina, jejímž účelem je shromáždit a vyhodnotit informace o tom, zda za protiprávní jednání obsažená v některých mezinárodních smlouvách a právních předpisech ES/EU mají být právnickým osobám ukládány trestní sankce trestním soudem nebo správní sankce správním orgánem. V některých mezinárodních smlouvách a právních předpisem ES/EU jsou vymezena typovými znaky určitá jednání s požadavkem, aby ve vnitrostátním právu každé země vázané smlouvou nebo právním předpisem ES/EU bylo ve smlouvě nebo v právním předpise ES/EU vymezené jednání prohlášeno za trestný čin a za takové jednání byl stanoven postih právnických osob sankcemi, které jsou popsány jako trestní, správní nebo civilní. Analýza obsahuje detailní vyhodnocení obsahu takových mezinárodních smluv, včetně těch, které Česká republika sice podepsala, ale neratifikovala nebo dokonce ani nepodepsala, byť by je s ohledem na priority své trestní politiky podepsat měla, a všech právních předpisů ES/EU s obdobným obsahem. V příloze analýzy jsou jednotlivě všechna protiprávní jednání popsána a vyhodnocena z hlediska skutkových podstat trestných činů, pod jejichž skutkové podstaty jsou podřaditelná. Těžištěm analýzy je informace o způsobu plnění požadavků dotčených mezinárodních smluv a právních předpisů ES/EU na postih právnických osob v celé řadě Evropských zemí, zejména členů EU, která vychází ze zpráv získaných od zastupitelských úřadů a z některých odborných publikací. Na základě výsledků analýzy vláda uložila ministryni spravedlnosti připravit návrh zákona umožňujícího postih právnických osob za trestné činy, pod jejichž skutkové podstaty jsou protiprávní jednání podřaditelná, s tím, že sankce budou právnické osobě ukládány trestním soudem v trestním řízení.

Ministr pro lidská práva Michael Kocáb předložil na schůzi vlády Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva k využívání kamerových a dalších sledovacích systémů. Vláda uložila ministrovi pro lidská práva, aby ve spolupráci s ministrem vnitra a dalšími zainteresovanými resorty vypracoval a předložil vládě návrh komplexní právní úpravy využívání kamerových a dalších sledovacích systémů zpracovávajících osobní údaje ve formě novely zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

text -rr-