Lukavice
(Pardubický kraj)
Osada v předhůří Železných hor je připomínána od počátku čtrnáctého století jako sídlo vladyků užívajících predikát „z Lukavice“. V roce 1415 se tři členové rodu připojili k protestu české šlechty proti upálení Mistra Jana Husa. Při dělení žumberského panství v roce 1529 byla lukavická tvrz již uváděna jako opuštěná. Pozdější dějiny vsi jsou spjaty s osudy panství Nasavrky, které od roku 1754 náleželo Auerspergům. Za jejich vlády byl přestavěn lukavický zámek, sídlo Knížecího horního úřadu spravujícího místní pyritové doly. V současnosti žije v obci a připojených osadách Loučky, Lukavička, Radochlín, Vížky a Výsonín přibližně devět set obyvatel.
Znak udělil Lukavici předseda PS PČR 25. listopadu 2003 zároveň s praporem. V modro-stříbrně vlnitě děleném štítě je v horním poli stříbrný mořský pes s červeným jazykem a v dolním poli červené vlnité břevno. Jako mořský pes (canis marinus) bývá ve středověkých bestiářích označováno monstrum s psí hlavou a rybím ocasem, jehož předobrazem byl podle některých výkladů tuleň či lachtan. Tuto pozoruhodnou erbovní figuru užíval zemanský rod Lukavských z Lukavice.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR