Pustějov (Moravskoslezský kraj)
Heraldika
PUSTĚJOV (Moravskoslezský kraj)Osada na pravém břehu Odry je poprvé zmiňována v roce 1324 pod názvem Petrovice (Petrowitz). Ves zprvu náležela k panství hradu Fulnek, avšak krátce po roce 1389 ji páni z Kravař darovali nově založenému fulneckému klášteru. Za vlády augustiniánských proboštů, kterou definitivně ukončilo až zrušení kanonie v roce 1784, byl ve vsi vybudován kostel a jako správní sídlo nevelký zámek. Roku 1855 se stal majitelem pustějovského statku druhorozený syn belgického krále, hrabě Filip Evžen Flanderský. Jeho dcery, belgické princezny, přišly o zdejší majetky sloučené s fulneckým velkostatkem v roce 1925 v důsledku pozemkové reformy. Po roce 1976 byl Pustějov načas připojen k městu Studénka. V současnosti žije v opět samosprávné obci téměř tisíc obyvatel. Na pečetidle Pustějova pořízeném v roce 1706 byly vyobrazeny tři snopy a pět zobajících kuřat, která však na pozdějších obecních razítkách již nenacházíme. Obecní zastupitelstvo podalo 9. dubna 1999 žádost o udělení znaku a praporu, jíž předseda PS PČR vyhověl. Svěcení obecních symbolů proběhlo 29. srpna téhož roku v místním kostele sv. Maří Magdalény. V zeleném štítě symbolizujícím původně převážně zemědělský charakter obce jsou vedle sebe postaveny tři zlaté obilné snopy.
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR