Mgr. Zdeněk Zajíček

Pane náměstku, minulý rok na konferenci ISSS 2007 v Hradci Králové byl panem ministrem Ivanem Langerem představen eGON, symbol českého e-governmentu. Jaké důležité úkoly v oblasti elektronické veřejné správy se podařilo splnit k datu konání letošního ročníku konference Internet ve státní správě a samosprávě?

Každopádně jsme dokázali během tohoto roku zprovoznit celý systém Czech POINT. Český podací a ověřovací informační terminál je projekt, který žije, je hojně využíván a jak pro úředníky tak pro občany je to systém užitečný. Více něž 200 000 výpisů za celou existenci pilotního a ostrého provozu projektu nám dává jasný signál, že jsme šli správnou cestou.

Jsme obezřetní, aby každý, kdo bude chtít využívat služby státu, takovou možnost měl. Proto si myslíme, že má projekt Czech POINT, který je jakýmsi prvním velkým vykročením z hlediska budoucí elektronizace, měl být dále rozvíjen. Ne všichni budou moci a budou umět komunikovat prostřednictvím internetu ze svého domova, budou vždycky využívat bohatou síť úřadoven po celé republice. A na těchto místech jsou pro ně vyškolení asistenti, kteří budou umět vydat jakýkoli výpis a údaj z centrálních informačních systémů, ale také budou moci dokázat jménem konkrétního občana podat jakékoliv podání vůči kterékoli instituci a úřadu v České republice. Samozřejmě že mnozí z nás, kteří využíváme informačních a komunikačních technologií dnes a denně, budeme mít v další fázi rozvoje Czech POINTu možnost vyřídit si své úřední záležitosti z pohodlí své vlastního pokoje, ze své pracovny a přímo ze svého osobního počítače.

Jaké další služby bude Czech POINT postupně poskytovat?

Věřím, že budeme schopni do budoucna vydávat podstatně víc dalších výpisů, které stát vydává proto, aby jimi mohl dokládat skutečnosti, které potřebuje občan na úřadech nebo v různých jiných institucích. Zároveň začneme mnohem víc Czech POINT využívat jako univerzální podatelnu. To znamená, že opravdu už v letošním roce bude moci občan některá podání vůči státu uskutečnit na této přepážce. Asistent, který tam sedí, dokáže každému pomoci a vyplní elektronickou žádost za občana.

Jak je rozvoj e-governmentu odborně a institucionálně zajišťován mimo úroveň ministerstva vnitra?

Podílíme se na činnosti několika grémií, která se zabývají rozvojem e-governmentu a jsou zaštítěna přímo premiérem. Na prvním místě je třeba jmenovat grémium náměstků ministrů, které vzniklo na základě usnesení vlády a má na starost celkový pohled na veřejnou správu, na regulace, jimiž je veřejná správa svázána, a na odstraňování byrokratické zátěže.

Druhým poradním sborem, s nímž úzce spolupracujeme, je Rada vlády pro informační společnost, jejíž zasedání proběhne shodou okolností právě během konference Internet ve státní správě a samosprávě. Rada by nám měla dávat zpětnou vazbu, jestli jsou technologická řešení a projekty v oblasti informatizace veřejné správy správné, zda jsou vybaveny všemi parametry, které by moderní veřejná správa s využitím informačních a komunikačních prostředků měla mít. Rada vlády pro informační společnost pracuje na strategii služeb pro informační společnost. Je to orgán pro koordinaci jednotlivých projektů mezi resorty, nemůže a nechce nahrazovat věcně příslušná ministerstva. Na rozdíl od minulosti se místo aktivit jednoho centrálního úřadu či malého ministerstva klade důraz na společné úsilí všech klíčových ministerstev, podpořené evropskými fondy a koordinované touto radou.

U grémia náměstků a Rady vlády pro informační společnost by mělo dojít k vytvoření jednoznačného řídícího mechanismu, který bude vybírat pouze ty projekty, které jsme schopni v daném čase zrealizovat po legislativní, organizační a finanční stránce.

Nový přístup, s nímž přišla tato vláda a který mimo jiné projednala i Rada vlády pro informační společnost, spočívá ve strategii rozvoje informační společnosti postavené na tom, že by stát mohl začít fungovat alespoň tak jako fungují v dnešní podobě banky, u nichž můžeme využívat jak klasické kamenné pobočky tak elektronického bankovnictví. Pokud by náš stát fungoval alespoň takto, všem by se ulevilo. Právě tato strategie říká, že stát musí udělat základní krok kupředu tak, aby se všem ostatním v celém segmentu informační společnosti žilo a pracovalo lépe.

Jak chápete často skloňovaný pojem informační společnost?

Vždycky je problém v tom, jak tento pojem chápeme. Pokud vnímám informační společnost tak, že je to společnost svobodná, založená na principech tržního hospodářství a každý, kdo má mít právo na informace, má k těmto informacím volný přístup právě proto, aby se mohl svobodně rozhodovat, pak určitě směřujeme k informační společnosti. Abychom měli dostatek informací pro svoje svobodné rozhodování, musí stát udělat zásadní věci, které nás dlouhodobě brzdí v pohybu, aby se celá naše ekonomika mohla dynamičtěji rozvíjet. Proto vznikla nová strategie, a proto onen tlak na změnu vládnutí. Jde zkrátka o to, aby si stát takříkajíc zametl před vlastním prahem.

Jaké jsou hlavní cíle e-governmentu v České republice podle nové vládní strategie?

Strategii jsme se pokusili vměstnat do pěti klíčových oblastí. Nejdůležitější je oblast základních registrů jako platforma pro sdílení dat ve veřejné správě a jednoznačnou, bezpečnou identifikaci osob, které budou s daty v základních registrech nakládat.

Za druhé následuje bohatá a přístupná síť univerzálních kontaktních míst, ať už mají podobu fyzickou, v případě přepážky na úřadě, na poště nebo na pobočce hospodářské komory, nebo podobu virtuální, kterou umožňuje Portál veřejné správy nebo jiné portály.

Do třetice jde o oblast bezpečné a výkonné komunikační infrastruktury, která musí umět sdílet svoje služby napříč resorty a také napříč centrální správou a územní samosprávou. Za ní následuje široká oblast vlastních služeb, která se soustřeďuje nejen na poskytování základních služeb státu v oblasti sociální péče, zdravotnictví, školství, ale také na výkon správních řízení i správu majetku.

Stále větší důležitosti nabývá pátá oblast, digitalizace, která se týká všech dokumentů a digitálně pořízených dat, která ve veřejné správě používáme.

Tyto priority chceme podpořit nejen financováním ze strukturálních fondů, ale také kvalitní přípravou legislativy, která je nezbytně nutná, aby se celý systém vůbec rozhýbal a zprůchodnil.

Jak hodnotíte stupeň elektronizace na úrovni ústřední státní správy ve srovnání s vybaveností krajů a obcí informačními a komunikačními technologiemi?

Je to velmi rozdílné. Řekl bych, že dnes si nemůžeme stěžovat, že by úřady na regionální nebo místní úrovni nebyly vybaveny počítačovou technikou. Je vidět, že takzvaného železa, tedy počítačů, obrazovek, tiskáren máme dost a dost. Jestli něco ve veřejné správě neumíme, tak je to sdílení informací mezi jednotlivými úřady. Přitom chceme, aby se naplnil náš sen, že mají obíhat informace, aby nemusel obíhat občan. Každý z nás poznal na vlastní kůži, že na kterýkoli úřad přijdeme, musíme pokaždé znovu vyplnit své jméno, příjmení, trvalé bydliště a další údaje, které jsou nezbytné pro to, aby nás někdo dokázal identifikovat. K těmto základním údajům by měl mít přístup na základě jasně stanovených oprávnění každý úřad, aby občané nemuseli stále dokládat jedno a totéž.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 7/2008.

---

EGON a další priority

Na setkáních ministra vnitra Ivana Langera a náměstka Zdeňka Zajíčka v regionech se zdůrazňuje, že elektronizace veřejné správy, symbolizovaná eGONem, je úzce propojená s dalšími prioritami ministerstva vnitra. Nejen s Czech POINTem, využitím evropských peněz, protikorupčními opatřeními nebo přípravou České pošty na transformaci ze státního podniku na akciovou společnost, ale rovněž s reformou policie, modernizací policejních služeben nebo přípravou na české předsednictví v radě Evropské unie v prvním pololetí roku 2009. Jestliže rozvoj e-governmentu vede k elektronické komunikaci mezi občanem a úřadem i mezi úřady navzájem, projeví se efektivní sdílení dat také v lepší práci bezpečnostních složek a integrovaného záchranného systému.

Text: Vladimír Heger