Malý dluh už nezablokuje celý městský majetek
Ing. Mgr. Jiří Prošek
Během léta schválil parlament dvě vládní novely zákona o exekučním řádu. První z nich posiluje kontrolu nad činností exekutorů, druhá upravuje především práva účastníků exekučního řízení. Na názor jsme se zeptali viceprezidenta Exekutorské komory a soudního exekutora v soudním obvodu Plzeň-město Ing. Mgr. Jiřího Proška.
Kárné přestupky exekutorů už nebude řešit Exekutorská komora, byť je nejvyšším orgánem exekutorské samosprávy, ale kárné senáty Nejvyššího správního soudu. Kolik kárných žalob komora ročně řešila?
Mezi statisíci exekutorských výkonů se jich ročně řešilo nanejvýš padesát, což podle nás není natolik alarmující stav, aby bylo nutné přesouvat jejich projednávání z exekutorské samosprávy na soud. Myslím si, že Nejvyšší správní soud, v němž působí nanejvýš fundovaní odborníci na správní právo, nebyl zřízen proto, aby se zabýval přestupky exekutorů. Nečiní tak v případě advokátů ani notářů, kteří jsou v podobném postavení jako exekutoři. Přivítali jsme ale, že poslanci schválili pozměňovací návrhy, podle kterých budou v kárných komisích soudu zasedat i zástupci exekutorů a komoře bylo nakonec ponecháno řešit přestupky exekutorských koncipientů a kandidátů. A za to patří dík nejen poslancům, ale i zástupcům ministerstva spravedlnosti, kteří návrh v tomto duchu ve sněmovním ústavně právním výboru iniciovali.
Novelizace zákona mění také režim nakládání s majetkem dlužníka. Dluh bude moci například uhradit prodejem vybrané části zastaveného majetku. Čím bude tento postup v praxi legalizován? Až dosud byl jakýkoliv převod majetku v exekuci, čili majetku v režimu takzvaného generálního inhibitoria, neplatný?
Generální inhibitorium zakazuje dlužníkovi v exekuci nakládat nad obvyklou míru s majetkem pod sankcí neplatnosti. Tím je chráněn věřitel před situací, kdy by se dlužník zbavoval majetku třeba převodem na někoho jiného. A protože byl takový převod až dosud neplatný, katastrální úřad disponující databází majetku v exekuci neprovedl zápis do katastru nemovitostí. V souvislosti s tím, že bude možné část zastaveného majetku převést, je zavedena takzvaná relativní neplatnost převodu. Katastrální úřad i převod majetku v exekuci zapíše a ten, kdo se bude domnívat, že převod byl uskutečněn neprávem, se bude muset dovolávat neplatnosti tohoto aktu.
Jakou výhodou či nevýhodou je omezení generálního inhibitoria z pohledu dlužníka a věřitele, ať už jde o soukromou osobu, nebo například obec či město?
Z pohledu dlužníka jde o výrazné zmírnění dopadu exekuce. Bude si moci například vybrat, které části majetku se zbaví a kterou si ponechá. Úskalí vidíme v tom, že když nyní bude při disponování se zastaveným majetkem postupovat dlužník protiprávně, věřitel i exekutor se budou muset neplatnosti této transakce soudně dovolávat. Pokud na ni vůbec přijdou. Katastrální úřad už nebude nařízení exekuce vůbec zajímat a převod nemovitosti zapíše. Zmírnění zákazu disponovat s nemovitostmi v exekuci jistě přivítají i obce a města. Řeší se tím situace, kdy byla například vůči městu nařízena exekuce pro relativně malou pohledávku a přestože byla vymáhaná částka stržena z běžného účtu, nesmělo až do formálního ukončení exekuce nakládat se všemi svými nemovitostmi. Je pochopitelné, že na blokování tak velkého majetku nemá věřitel ani exekutor žádný zájem. Protože ale vidíme už zmíněný problém v zápisu převodů těchto nemovitostí do katastru, navrhovali jsme jiné řešení. Zákaz nakládání se všemi nemovitostmi v exekuci ponechat, ale do pěti dnů od zaplacení pohledávky tuto blokaci zcela zrušit. Novelizaci exekučního řádu tak, jak byla nakonec přijata, nepochybně přivítají i katastrální úřady. Vzhledem k tomu, že budou zapisovat všechny převody, nebudou už muset například vést databázi nařízených exekucí.
Co se v rámci projednávání novelizace exekučního řádu podařilo komoře exekutorů do zákona prosadit? V čem je, podle vás, jednoznačně přínosná?
Oceňujeme upřesnění řady věcí, okolo kterých vznikaly spory. Nebylo například jasné, jak pokračovat v exekučním řízení, když exekutorský úřad v jeho průběhu zanikl, třeba úmrtím exekutora. Je už také například přesně dáno, v jaké lhůtě a v jaké minimální částce musí exekutor poslat věřiteli peníze.
Text Alexandra Štefanová
Foto archiv Jiřího Proška