Nepřeslechnutelný hlas malých obcí
Josef BezdíčekNovela zákona o rozpočtovém určení daní změnila systém přerozdělování daní pro města a obce. Co to znamenalo pro vaši obec?
Zmíněná novela znamenala určité pozitivum zavedením plynulého nárůstu daní. Malým obcím přineslo navýšení příjmů do jejich rozpočtů statisíce, větším obcím miliony, pro náš rozpočet jeden a půl milionu korun navíc. Menší města od tří do padesáti tisíc obyvatel, zpravidla obce s pověřeným úřadem, zůstala prakticky na dosavadních příjmech. Jedenadvaceti městům se výpadky, které jim novela přinesla, dorovnávají ze státního rozpočtu. O tomto problému se vedou diskuse a hledá se řešení. Ministerstvo financí, které připravuje nový zákon o rozpočtovém určení daní, utvořilo k tomuto účelu pracovní skupinu. Kromě Svazu měst a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova, Sdružení místních samospráv a Asociace krajů v ní má zástupce i Parlament a Ministerstvo vnitra, protože se tam neřeší jenom problematika rozpočtového určení daní, ale také příspěvků na státní správu. Krok správným směrem je poměrně viditelné srovnání podmínek malých obcí s obcemi střední velikosti a menších měst i navýšení celkového podílu obcí na sdílených daních pro loňský rok ve výši 4,6 miliardy korun. Pro příští rok nám bylo přislíbeno navýšení příjmů v částce dvě miliardy korun na výkon státní správy. Navýšení o další dvě miliardy by mělo být v roce 2011.
Jak obce hospodaří a do kterých oblastí nejvíce investují?
Posledních pět šest let hospodaří převážná část obcí dobře. Loni byl objem kapitálových příjmů u venkovských obcí o miliardu vyšší než u statutárních měst. Daňové příjmy obcí se meziročně zvýšily přibližně na deset procent, u venkovských obcí vzrostly daňové příjmy o osmnáct procent, u obcí do sto obyvatel se dokonce zvýšily o sto třicet dvě procenta a u navazující kategorie obcí od 101 do 200 obyvatel o třetinu. Loňský rozdílný vývoj daňových příjmů u jednotlivých kategorií obcí je důsledkem novely rozpočtového určení daní. Největší nárůst byl v roce 2007 až 2008. Tyto nárůsty, ale také šetření obcí na spolufinancování projektů hrazených z evropských fondů, vytvořily obrovské přebytky. Přestože obecně mají obce na účtech značné rezervy, mluví se o 94 miliardách, propad daňových výnosů v letošním roce nutí mnohé z nich k omezení či zrušení plánovaných aktivit. Naše obec má za první pololetí přebytek šest set tisíc. Když nám loni v září politici tvrdili, že obcí se krize nedotkne, ministr Janota už na jednání pracovní skupiny pro RUD říkal, že možný propad bude v roce 2009 kolem čtyř procent. Při přípravě rozpočtu jsme o tuto částku snížili očekávané příjmy a dostali se na rozpočet roku 2006. Menší investice jsme posunuli samozřejmě do dalších let.
Jaké investiční akce ve vaší obci plánujete?
Chceme se pustit do zainvestování inženýrských sítí pro rodinné domky za 2,5 milionu korun. Nechali jsme připravit projekt na kanalizaci a čistírnu odpadních vod s výhledem na 1500 obyvatel, celá akce by měla stát zhruba 75 milionů korun. Chceme stihnout podzimní výzvu u Operačního programu SFŽP, v opatření čistírny odpadních vod a kanalizace. Projekt musí být zpracován tak, aby byl úspěšný. Protože nemáme nikoho, kdo by pro nás uvedené projekty zpracovával, zadáváme je agenturám. Kanalizaci včetně čistírny odpadních vod plánujeme pro dvě části obce. Do budoucna se budou moci připojit i další dvě místní části. Kdybychom uskutečnili celou akci najednou, dostaneme se do problému: zkrátka na to nebudeme mít peníze. Při zápisu dětí do mateřské školy se ukázalo, že stávající kapacita zdaleka nestačí. Proto zastupitelstvo rozhodlo rozšířit ji o druhou třídu. Pro nás to znamená hledat další finanční zdroje na pokrytí akce z domácích i zahraničních zdrojů.Obávám se jiné věci. Nedávno skončilo programovací období 2004-2006. V tuto chvíli probíhají dokončovací administrativní procesy, aby uznané projekty mohly projít auditem. Poté bude třeba zabezpečit udržitelnost projektu po dobu pěti let. Zdaleka ne všichni starostové si tohle připouštějí. Občas se setkávám s názorem: „Získali jsme dotaci, a může se nám stát že v projektu něco porušíme, ale na základě naší žádosti nám to Ministerstvo financí určitě odpustí.“ Mají smůlu. Evropská komise nám nic neodpustí. Stačí se zeptat starostů z Francie, Belgie, Rakouska, jak dopadly obce, jejichž představitelé porušili pravidla. Nejenže museli vrátit celou dotaci, ale ještě zaplatili nemalé penále, čímž obec obrovsky zadlužili.
Novela zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, umožnila obcím stanovit místní koeficient podle § 12 zákona o dani z nemovitostí, podle § 4 odst. 1 písmeno v) zákona o dani z nemovitosti osvobodit od daně z pozemků některé zemědělské pozemky a zároveň stanovila jako nejnižší hodnotu koeficientu podle § 6 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 3 písm. a) zákona o dani z nemovitostí, ve výši 1,0. Jak se zmíněné změny projeví v rozpočtech obcí?
Naše obec daň z nemovitosti nezvyšovala, postupovala na základě zákona, protože jsme v předchozích letech využili možnosti snížit koeficient pod 1,0, stanovili jsme koeficient 0,3 pro malé a 0,6 pro větší části. Loni jsmemuselistanovit nejnižší hodnotu koeficientu ve výši 1,0. Obrovský problém byl vysvětlit lidem, že daň z nemovitosti se nenavyšuje, ale pod koeficient jedna se nejde. Uvítal jsem další novelu, která ruší patnáctileté osvobození pro novostavby. Tahle část zákona měla své opodstatnění někdy v devadesátých letech, teď však způsobovala pouze pnutí mezi původními a novými obyvateli. Nespravedlivost se ještě zvýraznila s možností obcí zavádět místní koeficienty, čímž docházelo k absurdním situacím. Občané v původní zástavbě by platili například dvojnásobnou až trojnásobnou daň, zatímco majitelé novostaveb nic. Zároveň však došlo k plošnému omezení platnosti místního koeficientu pro zemědělské pozemky, což se Svazu měst a obcí ČR nepodařilo zvrátit. Upozorňovali jsme, že obce nemohou na změnu v zákoně reagovat, neboť obecně závazné vyhlášky musely být podle zákona schváleny před 1. srpnem 2008. Daň z nemovitosti ve stávající podobě plní funkci jen omezeně, proto chce Svaz iniciovat diskusi o zcela novém zákoně. Naše daňové příjmy jsou od šesti do osmi milionů korun, z toho daň z nemovitosti dělá 350 tisíc. Domnívám se, že by daň z nemovitosti neměla být ze stavby, ale z pozemku. Chybí nám tam motivační prvek. Stejná situace je u zemědělské daně, které také schází motivace.
Začátkem roku byla dokončena Analýza financování výkonu státní správy a samosprávy územních samosprávných celků, která má poskytnout relevantní množství dat pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní. Splnily její závěry vaše očekávání a co by měl obsahovat nový zákon?
Téma patřilo k hlavním bodům programu většiny svazových akcí regionálního i celorepublikového charakteru, kde se vedly diskuse o tom, zda malé obce doplácejí na velké, či naopak. Závěry z analýzy žádnou diskriminaci nepotvrdily. Naopak analýza potvrdila nedostatečné krytí výdajů na výkon agend státní správy zejména u obcí I. a II. typu. Na jeho dofinancování přislíbilo Ministerstvo financí uvolnit částku čtyři miliardy korun. Ta by měla být součástí přílohy státního rozpočtu, což nám opakovaně potvrdil i nový ministr financí Eduard Janota. Na XI. sněmu SMO ČR se hovořilo také o dotační politice. Již několik let zastává Svaz stanovisko, že dotace by měly být zrušeny, převedeny do daňové základny a v rámci daňové základny by měly být rozpuštěny mezi všechny samosprávy. To se ale nestalo. Stávající zákonná úprava rozpočtového určení daní starostům nevyhovuje. Stát by měl zvětšit podíl peněz, které budou směřovat do obecních a městských rozpočtů. Zároveň by v novém zákoně měly být garance příjmů pro případ výpadků způsobených změnou v daňových zákonech. Někteří starostové upozorňují, že stávající způsob, který pracuje podle údajů Českého statistického úřadu namísto údajů, které vede Ministerstvo vnitra, neodráží skutečný stav. Na většině akcí zazněl požadavek, aby vláda učinila maximum pro omezení tak zvaného porcování medvěda tím, že prostředky, které procházejí rozdělováním při schvalování státního rozpočtu, zařadí do systému sdílených daní. Toto je podle vládních představitelů doménou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Stal jste se garantem pilotního projektu České pošty, s.p. „Mobilní zajišťování poštovních služeb ve vybraných obcích". Dojde k rušení kamenných pošt nebo se budou hledat jiné způsoby?
Svaz usiluje o podepsání smlouvy s Českou poštou o partnerství při zavádění opatření k optimalizaci poštovních služeb. Z dohody by mělo vyplynout, že se budeme informovat a hledat možnosti jak vylepšit službu. Dneska uvažujeme o tom, že se to nebude dotýkat jen malých obcí, ale všech samospráv, protože problémy se začínají objevovat i ve městech. Doufáme, že spolupráce, která bude naznačena v dohodě, bude respektována všemi stranami. Chceme předejít tomu, aby byly kamenné pošty rušeny bez dostatečného prostoru k vyjádření zástupců samospráv. Po skončení pilotního projektu chtěla převážná část starostů kamenné pošty zachovat s tím, že slíbila hledat způsob, jak to finančně utáhnout. Pravděpodobně časem stejně dospějeme k mobilní službě nebo k nové službě Partner, kdy bude poštovní službu po dohodě s Českou poštou v daném místě poskytovat obecní úřad, obchod nebo informační centrum. Oba dva způsoby jsou i u našich sousedů v Rakousku, pro balíky si tam ale musí občan dojet na centrální poštu.
České poště zazlívám nesmyslné rozdělování doručovacích míst.Naše obec se skládá ze čtyř místních částí. Všichni občané mají v přihlašovacím listě napsán trvalý pobyt Čermná nad Orlicí. Pro dvě z nich: Korunka a Číčová, zajišťuje poštovní služby pošta v Kostelci nad Orlicí, pro další dvě části je dodací pošta v Čermné nad Orlicí. Někteří občané se domnívají, že mají trvalý pobyt tam, kde je pošta. Také to tak nahlašují při získávání údajů z katastru nemovitostí, žádostech o vystavení občanských průkazů, evidenci obyvatel.
Od prvního července vstoupil v platnost zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v souvislostí s tím byl spuštěn Informační systém. Co to přinese malým obcím a nebude to pro ně příliš nákladné?
Požadovali jsme, aby byli starostové seznámeni s tím, co datové schránky obnášejí a jak bude celý projekt zabezpečen. Po dlouhém vyjednávání Svazu měst a obcí ČR se podařilo v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR prosadit pozměňovací návrh k zákonu o archivnictví a spisové službě. Schválení návrhu znamená, že veškeré náklady spojené s provozem informačního systému datových schránek bude platit stát. V dnešní tíživé situaci je to nepochybně jeden ze stabilizačních prvků, který všem obcím napomůže k úspěšnému zavedení celého systému do praxe. Horší je, že datové schránky nefungují bezproblémově. Věřím, že jde o dětské nemoci a že se to nakonec rozjede. Byla by škoda, kdyby se projekt odsunul na neurčito nebo dokonce zrušil.
Jak spolupracujete se Sdružením místních samospráv?
Zatím se nám komunikace příliš nedaří. Dokládají to i návrhy, které jsme připravili k zákonu o rozpočtovém určení daní, a které se od sebe diametrálně liší. Sdružení místních samospráv je pro radikální změnu rozpočtového určení daní. Jejich návrh vychází z údajů analýzy a zásadně mění váhu jednotlivých kritérií. Výrazně posiluje daňové příjmy všech obcí a měst do sta tisíc obyvatel. Navrhuje dramatické snížení daňových příjmů čtyř největších měst – Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. My tvrdíme, že žádné samosprávě nesmí být ublíženo, naopak musíme hledat cestu kompromisu. Myslím, že bychom mohli postupovat podle příkladu Vídně a rakouských obcí. Prezidentovi tamního svazu obcí se podařilo přesvědčit zástupce Vídně a ministerstva financí, že když obce dostanou přidáno, a město Vídeň bude mít stále stejný příjem, obce ji pomalu začnou dohánět. Vídeň se sice zastaví, ale dostává finanční prostředky a navíc je dostává i v dotační politice. Stejně tak by je dostávala Praha, která má nadto výhodu v tom, že je zároveň krajským městem. Praha má čtyřnásobek a my ji chceme postupným sbližováním dostat na úroveň akceptovatelnou i starosty těch nejmenších obcí. Je to jediná cesta jak uspokojit starosty. Proto jednáme se zástupci komory statutárních měst a hledáme společné řešení. Postavení malých obcí není spojeno jenom s financemi, ale čím dál tím více s legislativou. Dnes se může stát, že nám někdo řekne: „Chcete pravomoci? My vám je dáme, ale vy musíte přijmout kompetence.“ V rámci kompetencí by mělo jít i o peníze. Občas si kladu otázku, zda je funkce starosty politická nebo úřednická. Musím říct, že většinou je na malých obcích starosta jako úředník. Obávám se, že starostové menších obcí nebudou na nové úkoly stačit. Sami starostové tvrdí, že byrokracie stále narůstá a že nové úkoly budou těžko zvládat. Tady vidím podstatně větší problém než v rozpočtovém určení daní.
Text Ludmila Křížová
Foto Radoslav Bernat