Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil předložil na jednání vlády Návrh novely zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), jež by měl přinést především zvýšení odpovědnosti soudních exekutorů, zvýšení dohledu nad exekuční činností a změnu právní úpravy postupu soudních exekutorů v rámci exekučního řízení, spočívající zejména v uložení nových povinností exekutorům, která by měla vést k odbřemenění soudů od ryze administrativně technické agendy.
 
Navrhované změny v právní úpravě exekučního řízení přispějí zejména k zrychlení postupu exekučního řízení a v důsledku toho i k efektivnějšímu a rychlejšímu vymáhání pohledávek, aniž by došlo k porušení nebo ohrožení práv povinného. Právě tyto změny představují realizaci principu proporcionality, tedy vyváženého řešení, kdy je garantována vymahatelnost práva, aniž by dlužník byl postižen objektivně nepřiměřeným způsobem. Zásadní změnou obsaženou v navrhované novelizaci je zjednodušení postupu při zahájení exekučního řízení. Proto je nutné změnit systém tak, aby po podání návrhu na provedení exekuce provedl přezkum formálních náležitostí, tj. víceméně administrativní úkon, nikoli soud, ale exekutor, který by za to byl také odpovědný. To mimo jiné znamená, že exekutor bude nově odpovědný za řádné přezkoumání formálních náležitostí exekučního titulu.
 
Novelizace nepřinese výrazné posilování pozice soudního exekutora nebo zvyšování jeho samostatných rozhodovacích pravomocí. Hlavní myšlenkou je, že exekutor bude vyřizovat pouze nesporné věci, tj. věci, v nichž mezi účastníky ohledně dané otázky panuje shoda; v opačném případě bezodkladně předloží věc k rozhodnutí soudu; nikdo tedy nebude zkrácen na svých právech. Pro exekutory to neznamená nějaká větší oprávnění, ale více práce a odpovědnosti. Dohled nad činností soudních exekutorů se posiluje tak, že se výkon tohoto dohledu svěřuje na rozdíl od stávajícího stavu nejen Ministerstvu spravedlnosti, ale také předsedovi okresního soudu, do jehož obvodu byl exekutor jmenován, nebo předsedovi okresního soudu, který exekutora provedením exekuce pověřil.

  

Ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda byl předkladatelem Návrhu novely zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v oblasti nájmů bytů. Předložený návrh má za cíl naplnit jednu ze základních zásad v občanskoprávním vztahu, a to zásadu smluvní volnosti při zachování nezbytné ochrany nájemce. I když došlo k rozšíření možností zákonem stanovených výpovědních důvodů nelze je rozšiřovat nad zákonem stanovený rámec. Současně se navrhuje upravit tu část zákona, která se zabývá bytovými náhradami. Za bytovou náhradu je v návrhu nově označeno i přístřeší, protože i judikáty Nejvyššího soudu označily přístřeší jako „bytovou náhradu svého druhu“ a pojem bytové náhrady tak lépe vyjádří obecný charakter zahrnující tři jednotlivé odstupňované formy – náhradní byt, náhradní ubytování a přístřeší.
 
Podstatnou změnou je zavedení ohlašovací povinnosti nájemce, která se nově dotýká nejen poskytování informací o změně počtu osob, které se v bytě nacházejí, ale i dalších údajů, které mají závažné dopady do existujícího nájemního vztahu (např. vznik společného nájmu bytu manželů, kdy dosud pronajímatel nemá možnost získat informace o změně osob na straně nájemce, jakož i identifikace těchto osob, jež je nezbytná pro posouzení nároků na přechod nájmu bytu). Stejně tak z praxe vyplývá potřebnost úpravy, která by zajistila práva pronajímatele v případě dlouhodobé nepřítomnosti nájemce v bytě, jakož i nezbytná úprava možnosti pronajímatele v závažných důvodech odmítnout přijetí do bytu dalších osob, které nejsou s nájemcem v blízkém příbuzenském vztahu. Navrhuje se také vypustit institut výměny bytů, který se ve standardní soukromoprávní úpravě nájmu bytu v jiných zemích nevyskytuje; důvodem je také skutečnost, že výměny v praxi představují značný potenciál pro černý trh s byty, kdy na tzv. „fiktivních výměnách“ participují i někteří realitní zprostředkovatelé. „Výměnu“ bytů na základě dobrovolné dohody všech zúčastněných (obou nájemců i obou pronajímatelů) bude možné i nadále provést obvyklým způsobem založeným na svobodné dohodě - tj. ukončením nájmu a uzavřením nového nájemního vztahu k jinému bytu.

  

Vláda dále projednala Novelu nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem, předloženou ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem. Podle přímo použitelných předpisů ES dochází od 1. července 2009 k prodloužení pokračování administrace národní kvóty bramborového škrobu a národní doplňkové platby (top-up pro brambory určené k výrobě bramborového škrobu) členským státem až do 30. června 2012. Z tohoto důvodu je navrhováno upravit nařízení vlády tak, aby bylo umožněno žádat o národní doplňkové platby pro období 2009/2010 až 2011/2012 za stejných podmínek jako v předešlých obdobích. Návrh nařízení vlády se týká pěstitelů brambor určených k výrobě bramborového škrobu a výrobců bramborového škrobu, což je přibližně 350 žadatelů, kteří žádají o národní doplňkové platby prostřednictvím 4 výrobců bramborového škrobu. Vzhledem k přidělené národní výrobní kvótě bramborového škrobu ve výši 33 660 tun škrobu, která zůstává pro Českou republiku ve stejné výši od hospodářského roku 2004/2005, jsou předpokládané finanční prostředky na národní doplňkové platby v tomto sektoru 90 mil. Kč (2 700 Kč/t škrobu).

  

Ministr vnitra Ivan Langer předložil na jednání vlády Informaci o plnění úkolů vyplývajících z Koncepce boje proti organizovanému zločinu. V rámci plněných úkolů lze vyzdvihnout především uskutečněné zefektivnění činnosti útvarů Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR v souvislosti s reformou Policie ČR; přijetí opatření, která snížila rizika úniků informací od orgánů zabývajících se prosazováním práva a rovněž přijetí opatření proti krádežím motorových vozidel. Kladně lze hodnotit rovněž nastavený systém vzdělávání expertů zabývajících se bojem proti organizovanému zločinu v rámci resortů Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti.
 
V souvislosti s reformou Policie ČR a novelizací trestního řádu došlo k posílení opatření umožňujících komplexní ochranu agenta a ochranu policistů, státních zástupců a soudců podílejících se na boji s organizovaným zločinem. V boji proti výnosům z trestné činnosti lze vyzdvihnout realizaci dohod o vzájemné spolupráci mezi relevantními partnery. Určité rezervy lze identifikovat ve spolupráci s akademickou sférou a u problematiky předložení věcného záměru zákona na zavedení správní odpovědnosti právnických osob za protiprávní jednání, k jejichž postihu zavazují mezinárodní úmluvy týkající se boje proti organizovanému zločinu, do právního řádu ČR, která si vyžádá další expertní jednání k vyřešení zásadních koncepčních otázek. V polovině roku 2011 bude vládě předložena aktualizovaná Koncepce boje proti organizovanému zločinu (na období 2011-2014) jenž bude obsahovat zhodnocení Koncepce současné, včetně návrhů nových opatření.