Bezpečnostní výzkum  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Rychlost trestního řízení

prof. JUDr. Jan MUSIL, CSc., Ústavní soud České republiky 

1. Proč rychlost?

  • Věcných důvodů pro rychlé trestní řízení existuje několik, a všechny jsou závažné:
  1. Kriminologové by pravděpodobně na první místo zařadili preventivní účinek rychlého trestního postihu – trest následující co nejdříve po spáchaném deliktu má nejvyšší odstrašující účinek. Veřejnost se názorně přesvědčuje o tom, že policejní a justiční systém účinně funguje, což má nepopiratelný brzdící (kriminoinhibitivní) účinek na potenciální pachatele, ostatní (řádní) občané takový postup pozitivně oceňují. Naopak vlekoucí se soudní procesy, v nichž k vynesení rozsudku dochází za mnoho let, demonstrují neschopnost a nemohoucnost státních orgánů; to vede k obecnému poklesu jejich autority a k větší troufalosti delikventů.

  2. Jak prokazují četné viktimologické výzkumy, rychlost trestního postihu pachatele je velmi důležitá pro oběť trestného činu. Rychlý a účinný proces přispívá k její rehabilitaci, ať již psychické, nebo materiální (odškodnění); naopak pomalé trestní řízení oběť roztrpčuje, vyvolává v ní pocit nespravedlnosti a křivdy. Průběh dlouhého trestního řízení oběť traumatizuje, její dlouhodobý kontakt s formalitami trestního procesu (opakované výslechy, rekognice apod.), event. i s pachatelem může způsobit tzv. sekundární viktimizaci.

  3. Průtahy v řízení a celková délka procesu negativně ovlivňují množství a kvalitu důkazů; jak se můžeme přesvědčit prostou empirickou zkušeností, možnost objasnit a dokázat trestný čin se s přibýváním času snižuje – svědkové zapomínají či dokonce umírají, věcné stopy a jiné důkazy se nenávratně poškozují atd.; všichni bohužel známe onu pachuť mnohaletých procesů, které nezřídka končívají zproštěním nebo zastavením stíhání „pro nedostatek důkazů“.

  4. Dlouhé trestní řízení působí negativně na obviněného, který je vystaven silnému psychickému a sociálnímu tlaku; mimořádně tíživé účinky má zejména vazba. Je-li obviněna nevinná osoba, k čemuž bohužel občas dochází a což nelze nikdy stoprocentně vyloučit, je třeba usilovat o to, aby řízení bylo co nejrychleji skončeno a aby se mohla vrátit do normálního života. Ovšem i na skutečné pachatele a oprávněně obviněné osoby působí dlouhé trestní řízení velmi tíživě (např. prohlubuje jejich strach z nejistého výsledku a z hrozícího trestu, zvyšuje jejich náklady za výkon vazby, znemožňuje jim pracovat). Jeden z judikátů Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) pojmenovává to, co obviněný prožívá při průtazích v trestním řízení, jako „stav úzkosti, mrzu¬tosti a nejistoty“, který je pro obviněného natolik tíživý, že zasluhuje, aby mu provinivší se stát poskytl finanční zadostiučinění (věc Riccardi Pizzami v. Itálie - Application no. 62361/00). Některé penologické výzkumy např. dokládají, že výkon vazby má horší účinky než výkon trestu.

  5. Dlouhé trestní řízení je nehospodárné, zatěžuje nadměrně justiční systém, odčerpává pracovní kapacity, zvyšuje jeho nákladnost.

(...)

vytisknout  e-mailem