Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Jak na obecní web?

 

Pořízení internetových stránek zejména pro malé obce může být finančně náročné. Na co je potřeba se před jejich spuštěním zaměřit a dají se pro tvorbu webu využít volně šiřitelné redakční systémy?
 
Legislativní povinnosti pro obecní internetové prezentace stanovují několik základních parametrů, které mají weby mít. Především je to sekce úřední deska, která by měla obsahově odpovídat reálné vývěsce u úřadu, povinně zveřejňované informace o obci (sedmnáct bodů, mezi které patří například rozpočty, výroční zprávy, vyhlášky či formuláře pro řešení životních situací)1 a elektronickou podatelnu. Další podmínkou je bezbariérovost prezentace. Tímto jsou obecní úřady směrovány před volbu výběru firmy, která zajistí odpovídající redakční systém, zaškolí pracovníky úřadu a bude se starat v budoucnu o zapracování dalších požadavků. Celkově se tomuto řešení nedá nic vytknout. Zastupitelstvo si musí hlavně vhodně vybrat živnostníka či firmu podle referencí s určitou garancí služeb a odpovídající cenou. Problémem menších obcí je zpravidla výše rozpočtu, který mnohdy sotva pokryje nutné výdaje, splátky či nejrůznější poplatky. A proto se šetří, kde se dá …


Co je dobré vědět na začátku

První věc, bez které se neobejde žádná internetová prezentace, je doména. Je to jedinečná adresa, kterou píšete do internetového prohlížeče a skrz ni navštěvujete svoje stránky, například praha.eu. Cena za vlastní doménu druhého řádu se momentálně pohybuje podle generické domény (.cz, .eu, .com, …) od přibližně 100 korun za rok, případně některé společnosti nabízí balíček služeb včetně takzvaného webhostingu a administraci domény v ceně. Před volbou webhostingu je nutné si vybrat redakční systém (CMS), který budete využívat pro správu obsahu webových stránek. Na výběr je z několika desítek větších systémů. Podle požadavků na běh daného CMS si následně zvolíte parametry webhostingu. Nejčastěji si systémy žádají podporu programovacího jazyka PHP a databáze My- SQL. Dobrým vodítkem při výběru CMS jsou video návody na internetu, které ukazují, jak se daný systém ovládá.

Webhosting je služba, kterou si pronajímáte provoz webových stránek, vyhrazený diskový prostor či provoz emailů. Mezi možnostmi u větších hostingových společností je i přímá podpora známějších CMS. Nemusíte se pak zabývat instalací a budoucími aktualizacemi daného systému. Cena za webhosting se může diametrálně lišit například podle počtu emailových schránek, velikosti diskového prostoru pro vaše data, velikostí a počtem databází. Momentálně se cena za rozumný a kvalitní webhosting pohybuje kolem 800 korun za rok. Následně počítejte s nějakou jednorázovou odměnou pro pracovníka, který se postará o rozběhnutí systému a úpravu či vytvoření vlastní šablony webu (pokud si neporadíte svépomocí třeba podle video návodů z YouTube). Cena za šablonu se pohybuje podle složitosti od 1 500 do 5 000 korun (cena je uvedena orientačně podle současné nabídky na trhu).


Který CMS zvolit?

Mezi nejpoužívanější trojici redakčních systémů, které jsou volně šiřitelné – tedy zdarma, patří: Wordpress (wordpress.org), Joomla! (joomla.org) a Drupal (drupal.org). Každý má své plusy a minusy, stejně tak jako jakýkoliv jiný produkt lidské činnosti. Při výběru redakčního systému jistě sehrají svou roli zkušenosti a osobní preference zúčastněných. Webmasteři se zpravidla zaměří jen na jeden systém, na kterém pak staví své projekty. Rozdíly mezi jednotlivými systémy CMS jsou tu větší či menší v logice, instalaci, rozšíření, způsobu práce, administraci. Mnozí webmasteři fanaticky hájí ten „svůj nejlepší“ vybraný CMS obdobně jako uživatelé „své“ operační systémy Windows či Linux. Bez nadsázky lze označit Wordpress, Joomla! a Drupal za nejlepší redakční systémy v poměru cena – výkon, které jsou v současnosti na trhu. V dalším textu se zaměřím v krátkosti na systém Wordpress, který používám při tvorbě webových stránek obce Bělov.
 

Wordpress

Tento systém si za dobu své existence (od roku 2003) vybudoval obrovskou aktivní komunitu vývojářů, což znamená, že je celkem snadné najít návod či informaci, jak vyřešit určitý specifický problém. Pro rozšíření funkcionality základní instalace Wordpressu (dále WP) jsou k dispozici tisíce vzhledů, témat, widgetů a zásuvných modulů (jak zdarma, tak za peníze). WP tedy už dávno není jen další blogovací nástroj pro nenáročné. Pomocí nejrůznějších nadstaveb lze WP převést na elektronický obchod, sociální síť, diskusní fórum, prezentaci firmy či města. Mezi největší webové stránky, které používají WP, se řadí: tv.msnbc.com, variety.com, www.bbcamerica.com, www.rollingstones.com, quartz.com. Po přihlášení do WP se otevře stránka „nástěnka“, na které jsou základní informace o webu: seznam posledních komentářů, informace od tvůrců WP, kontrola aktuálnosti verze WP, příchozí odkazy, seznam novinek zásuvných modulů, rychlý příspěvek a případně další přišpendlené informace z používaných zásuvných modulů. Administrace vlastního obsahu je rozdělena v základu do sekcí: příspěvky, média, odkazy, stránky a komentáře.


Příspěvky

V příspěvcích se píší například jak informace o chystané kulturní akci, citáty, zápisky z kroniky, fotogalerie, tak dokumenty na úřední desku. Typ příspěvku označuje rubrika (kategorie), případně štítky. Při zapisování zpráv na úřední desku se uvádí data: vyvěšeno a sňato. Datum vyvěšení lze použít z data zveřejnění příspěvku (lze plánovat). K zapisování dalších poznámek (sňato, počet zobrazení, …) se používá formulář „uživatelská pole“, ve kterém si přes jednoduchého průvodce administrátor připraví políčka propojená s příspěvky. Ke každému příspěvku, stránce lze přes tlačítko „mediální soubory“ připojit obrázky, PDF soubory či archivy. Editace textu vlastního sdělení probíhá buď ve vizuálním editoru (TinyMCE) nebo přímou editací HTML. V šabloně stránky „úřední deska“ je třeba určit filtr zobrazovaných příspěvků, například podle kategorie. Zároveň je nutno přizpůsobit výpis uživatelských polí a médií podle požadavků.
 

Média

Stránka médií představuje administraci všech souborů, které jsou nahrány k „příspěvku“, „stránce“ nebo jen volně bez propojení. Pokud si mezi vkládanými soubory udržují uživatelé pořádek, mohou pak v budoucnu snáz používat jejich vyhledávání či filtrování. U obrázků umí WP provádět jednoduché operace přímo online (změna rozlišení, otočení, ořez). Nepoužívejte v názvech souborů velká písmena, diakritiku a mezery – snížíte tak pozdější problémy.


Odkazy

Sekce odkazy umožňuje upravovat seznam odkazů, které lze vypisovat na stránkách podle nastavení šablony.
 

Stránky

Stránky ve WP fungují obdobně jako „příspěvky“, jen jejich použití je určeno k publikování spíše statických informací: kontakt, o nás, úřad, …, nebo pro vypisování různě filtrovaných příspěvků. Význam „stránek“ doceníte při tvorbě navigace webu. Součástí sekce „vzhled“ ve WP je i průvodce pro vytvoření vlastní struktury menu webové prezentace. Položky tvořené odkazy na „stránky“ lze vzájemně zanořovat, řadit, přemisťovat podle potřeby a možností dané šablony.


Komentáře

Analogicky sekce komentáře umožňuje administrovat komentáře. Je možno nastavit ruční schvalování komentářů administrátorem webu či po několika schválených komentářích automaticky důvěřovat danému diskutujícímu. Každý příspěvek či stránka mohou mít komentáře volitelně zakázány.


Rizika, nepříjemnosti

Větší oblíbenost redakčních systémů s sebou přináší i určitá zvýšená rizika. Jedná se především o spam v komentářích, který lze buď řešit zásuvnými moduly (Akismet, capcha) nebo doplňováním filtru nepovolených slov (je součást instalace WP). Dále pak snaha útočníků získat přístupové heslo do systému – což lze řešit přes zásuvné moduly, které omezí počet neplatných přihlášení v daném časovém intervalu, omezení přihlašování jen na určený čas, změnu struktury webu. Obecně pomůže minimální délka hesla osmi znaků (malá, velká – písmena, čísla, speciální znaky). Hesla nemusí být nutně nezapamatovatelná, mohou to být česká slova s diakritikou a mezerami. Doporučuje se nepoužívat žádného výchozího uživatele jako je „admin“ – což se zdaleka netýká jen redakčních systémů. Další informace naleznete na českých stránkách věnujících se redakčním systémům2 či v magazínech o vývoji, designu a grafice.3
 
Marek Přecechtěl

 
Marek Přecechtěl se zabývá počítačovou grafikou a je webmasterem stránek obce Bělov.
 

Poznámky:

1. Strukturu informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím stanoví vyhláška č. 442/2006.

 

vytisknout  e-mailem