Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Kvalita vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území

Příloha 

 

Již více než rok je zákonně upravena (1) povinnost vyhodnocovat vlivy územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území. Zkušenosti ukazují, že převážná většina posouzení je na základě poptávky orgánů veřejné správy zpracovávána externími privátními subjekty. Účelem následujícího textu je proto poskytnout doporučení, která by pracovníkům veřejné správy, vystupujících v roli objednatelů vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, usnadnila orientaci.

Nabízená doporučení by měla rovněž umožnit

  1. v rámci zadávacích podmínek pro jednotlivá výběrová řízení lépe definovat požadavky na realizaci vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

  2. v průběhu procesů kontrolovat kvalitu prováděných hodnocení a v případě potřeby navrhnout a provést nezbytné kroky,

  3. po ukončení procesů zhodnotit jejich kvalitu včetně kvality výstupů.

Zároveň lze tento text chápat jako upozornění na potenciální rizika, které mohou ovlivnit kvalitu prováděného vyhodnocení.

Obecný výklad o účelu a metodice vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území přesahuje rámec článku. Pro získání podrobnějších informací o procesním postupu a dalších náležitostech hodnocení je vhodné seznámit se s obsahem citovaného zákona (2) a souvisejících právních norem, případně s dalšími dokumenty (3). Přesto je však účelné zmínit stručně problematiku vztahu mezi vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území dle stavebního zákona na straně jedné a posuzováním vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA) dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, na straně druhé. SEA je aplikována na různé typy strategických dokumentů (politiky, strategie, plány, programy) na národní, krajské a místní úrovni. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je aplikováno na dokumenty v oblasti územního plánování - tj. na Politiku územního rozvoje České republiky, zásady územního rozvoje jednotlivých krajů (ZÚR) a územní plány měst a obcí. Obsah vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je přitom v zákoně definován tak, že vedle dalších náležitostí je jeho povinnou součástí i posouzení vlivů na životní prostředí v rozsahu obdobném standardní SEA dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Pro zjednodušení je tedy možné proces vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území chápat jako jakousi rozšířenou variantu SEA, přičemž základní logika a principy postupu jsou u obou procesů do značné míry shodné.

Hlavním smyslem vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je přispět ke vzniku a přijetí takové územně plánovací dokumentace, která nejen optimálně reaguje na všechny potřeby dotčeného území a jeho obyvatel, ale současně též přispívá ke zlepšení kvality životního prostředí, ekonomické i sociální situace v území. K naplnění smyslu vyhodnocení je nezbytné zajištění spolupráce a konzultací mezi zpracovateli hodnocené ÚPD a zpracovatelem vyhodnocení, přičemž klíčová je zejména ochota pořizovatele/zpracovatele ÚPD reflektovat návrhy vzešlé v průběhu vyhodnocení. Je velmi důležité, aby hlavní aktéři procesu (tedy zejména pořizovatel ÚPD, zpracovatel ÚPD i zpracovatel vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj) chápali posouzení jako součást samotného plánovacího procesu a nikoliv jako samostatné "cvičení", jehož smyslem je v lepším případě oponentura navrhovaného dokumentu, v horším případě pouze formální splnění zákonné povinnosti.

Doporučení k hodnocení kvality uváděná v další části tohoto textu vycházejí z velké části z britské oficiální metodiky "Sustainability Appraisal of Regional Spatial Strategies and Local Development Documents" (2005). Úvodem je vhodné zmínit, že tato doporučení směřují k hodnocení kvality z hlediska přínosu procesů vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území pro výslednou kvalitu hodnocené územně plánovací dokumentace a nikoliv ke kontrole procesu z hlediska formální správnosti a naplnění požadavků příslušných právních předpisů (což je nutné pokládat za samozřejmé).

Pro účely orientačního rozpoznání kvality a efektivity procesu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území lze objednatelům vyhodnocení doporučit následující sadu otázek:

  1. Ovlivnilo hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj výslednou podobu ÚPD?

  2. Byly výstupy vyhodnocení dostatečně konzultovány se zpracovateli ÚPD? Byli zpracovatelé ÚPD zapojeni do procesu posouzení? Proces posuzování je v prvé řadě nástrojem pro zkvalitnění/optimalizaci ÚPD, nikoliv jen nástinem předpokládaných dopadů. V konečném důsledku to však jsou pouze sami zpracovatelé ÚPD, kteří mohou měnit ÚPD!

  3. Jsou existující problémy v území v oblasti environmentální, sociální a ekonomické - správně identifikovány v dokumentaci vyhodnocení? Byla navržena opatření k řešení, případně předcházení zhoršování těchto problémů?

  4. Byly vyhodnoceny všechny varianty obsažené v hodnocené ÚPD? Varianty kromě jiného poskytují i měřítko: je návrh ÚPD tak dobrý jak mohl být?

  5. Přináší dokumentace podstatné informace z pohledu klíčových účastníků procesu? Zejména zpracovatelům ÚPD (k její optimalizaci z hlediska udržitelného rozvoje), veřejnosti (informace o klíčových dopadech realizace ÚPD), dotčeným správním orgánům (k zajištění zohlednění jimi hájených zájmů), příslušným orgánům pro posuzování vlivů na životní prostředí (k vydání závěrečného stanoviska SEA pro hodnocenou ÚPD).

  6. Popisuje předkládaná dokumentace dostatečně proces vyhodnocení a dokumentuje jakým způsobem a v jakém rozsahu mělo vyhodnocení vliv na závěrečnou podobu ÚPD?

Při detailnějším zkoumání kvality provedeného vyhodnocení je pak možné zaměřit se na soulad jednotlivých hlavních aspektů procesu se zásadami zpracovanými v přehledné tabulce (pdf 34 kB).

Uvedená doporučení jsou určena pro pracovníky orgánů veřejné správy, kteří se v rámci své pracovní náplně podílejí na přípravě a koordinaci zpracování ÚPD a příslušných posouzení (hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně SEA). Doporučení v žádném případě nenahrazují metodické pokyny příslušných orgánů ani výklad platných právních předpisů. Mohou však usnadnit pochopení účelu a rozpoznání kvality prováděných hodnocení a tím přispět k pozitivnímu kvalitativnímu rozvoji nejen v samotné oblasti hodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, ale především ke zvýšení kvality připravované územně plánovací dokumentace a naplnění strategických cílů v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje.

Poznámky

Michal Musil, Jana Hrnčířová, Martin Smutný, Marie Machová (autoři pracují ve společnosti Integra Consulting Services s.r.o., Praha)

1. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

2. Zákon č. 183/2006 Sb.

3. Použitá literatura:

vytisknout  e-mailem