Norské fondy  

Přejdi na

Norské fondy  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Možnosti státního zaměstnance při využití studijního pobytu Young Leaders Program

Stanovisko k možnostem státního zaměstnance podle zákona č. 234/2014 Sb.,
o státní službě (dále jen "zákon o státní službě") při využití studijního pobytu Young Leaders Program

Studijní pobyt Young Leaders Program je ročním postgraduálním pobytem na institutu GRIPS v Tokiu, který je nabízen ve dvou studijních programech: School of Goverment, určený pro zaměstnance ústředních správních úřadů a School of Local Governance (určený pro zaměstnance územních samosprávných celků). Japonská strana poskytuje měsíční stipendium ve výši 242 000 jenů a dále hradí školné a letenky. Studijní pobyt je zakončen získáním titulu "Master’s Degree in Public Administration or Public Policy".

Zákon o státní službě obsahuje celkem tři způsoby, jakými lze státním zaměstnancům umožnit účastnit se zahraničního studijního programu. Je třeba rozlišovat, zda se jedná o zahraniční studijní program, který lze považovat za zvýšení vzdělání státního zaměstnance (ad A) nebo nikoli (ad B a C).

  1. Povolení zvýšení vzdělání

    Pokud by se zahraniční postgraduální studijní program považoval za zvýšení vzdělání, postupovalo by se následujícím způsobem. Podle ustanovení § 109 zákona o státní službě při zvýšení vzdělání státního zaměstnance studiem na vyšší odborné škole nebo vysoké škole anebo vysláním na studijní pobyt přísluší státnímu zaměstnanci, kterému bylo zvýšení vzdělání povoleno, služební volno s náhradou platu ve výši průměrného výdělku. Je třeba upozornit na ustanovení § 110 zákona o státní službě, které stanovuje pro státního zaměstnance, kterému bylo povoleno zvýšení vzdělání na náklady služebního úřadu vysláním na studijní pobyt, povinnost po skončení studijního pobytu setrvat ve služebním poměru po určitou dobu, a to s ohledem na výši vynaložených nákladů.

    Ve smyslu ustanovení § 110 odst. 4 zákona o státní službě, zahrnují náklady spojené se studiem nebo vysláním na studijní pobyt, kromě jiného i plat poskytnutý státnímu zaměstnanci za dobu služebního volna při studiu nebo vyslání na studijní pobyt. Podle výše nákladů vynaložených služebním úřadem v souvislosti se zvýšením vzdělání spočívajícím ve vyslání na studijní pobyt se pak odvíjí povinnost státního zaměstnance setrvat ve služebním poměru po zákonem stanovenou dobu (například v případě nákladů přesahujících 100 000 Kč je to 5 let).
     

  2. Přerušení výkonu státní služby

    Zákon o státní službě v ustanovení § 69 upravuje možnost přerušit výkon státní služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže. Státnímu zaměstnanci lze povolit přerušení výkonu státní služby, pokud státní zaměstnanec vykonává státní službu bez přerušení po dobu alespoň 5 let. Výkon státní služby lze v takovém případě přerušit až na dobu 12 měsíců.

    Je však třeba upozornit, že podle § 69 odst. 2 zákona o státní službě po dobu přerušení výkonu státní služby nepřísluší státnímu zaměstnanci plat. V tomto případě tedy státnímu zaměstnanci nevzniká povinnost po skončení studijního pobytu setrvat ve služebním poměru po určitou dobu.

    O přerušení výkonu státní služby vydává příslušný služební orgán rozhodnutí ve věcech státní služby podle § 69, § 159 odst. 1 písm. e)1 a § 162 odst. 2 zákona o státní službě. Nicméně, jak vyplývá již z výše uvedeného, státní zaměstnanec nemá nárok na přerušení výkonu státní služby.

    Pokud se tedy jedná o účast na zahraničním postgraduálním studijním programu, lze využít i institut přerušení výkonu státní služby za účelem dalšího vzdělání nebo odborné stáže.
     

  3. Neplacené služební volno

    Podle ustanovení § 105 zákona o státní službě může státní zaměstnanec požádat o povolení čerpání neplaceného služebního volna, a to z jakéhokoli důvodu. Toto povolení není rozhodnutím ve věcech služebního poměru, jak plyne z ustanovení § 159 odst. 2 písm. g) zákona o státní službě a vydává jej služební orgán. Podle § 105 odst. 2 zákona o státní službě musí mít toto povolení písemnou formu a musí v něm být uvedena doba, na kterou bylo čerpání služebního volna povoleno. Další požadavky zákon o státní službě nestanovuje. Nejedná se však o uzavření dvoustranné dohody mezi služebním úřadem a státním zaměstnancem, ale o jednostranný akt služebního orgánu ve věcech státní služby (tedy povolení). Na povolení služebního volna státní zaměstnanec nemá právní nárok. Ani v tomto případě nevzniká státnímu zaměstnanci povinnost po skončení studijního pobytu setrvat ve služebním poměru po určitou dobu.

  

1) Přerušení výkonu státní služby je změnou služebního poměru.

  

vytisknout  e-mailem