Jak se mění úloha knihoven v digitálním světě? Cílem je, aby každý obyvatel České republiky měl přístup ke službám nezávisle na svém sociálním a ekonomickém postavení, náboženském vyznání, na svém zdravotním stavu nebo věku či na tom, zda sídlí ve městě nebo v malé obci.

 

Elektronické knihy (eknihy) se i na českém knižním trhu stávají samozřejmostí a jejich nabídka je stále bohatší. Ekniha pro nás vlastně není něčím novým, její podobu už známe desítky let. Co se ale zcela změnilo, je skutečnost, že se objevila celá řada zařízení, jako jsou čtečky, tablety, mobilní telefony, na kterých je mnohem příjemnější číst elektronické texty, než tomu bylo na klasických počítačích. Odlišný je také způsob distribuce a placení eknih, který probíhá výhradně po síti a umožňuje, abychom si eknihu rychle našli, koupili a během několika vteřin mohli číst. S rozvojem trhu eknih se také často objevují proroctví o konci tištěné knihy a také knihoven. Svět internetu, mobilní komunikace a rychlé rozšiřování dokumentů v digitální podobě významně proměňují základní funkce knihoven a jejich služby uživatelům. Knihovny musí na tyto výzvy pohotově reagovat. Na otázku, jaká bude úloha knihoven v digitálním světě, odpovídá Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2011 až 2015 přijatá vládou počátkem letošního roku¹. Základním východiskem pro její zpracování byla státní kulturní politika. Mnohé ze strategických cílů Koncepce se také vážou k iniciativám Evropské komise, týkajícím se digitalizace kulturního obsahu a jeho zpřístupnění, stejně jako k iniciativám a programům UNESCO. Koncepce v úvodu formuluje svou vizi následovně: Klient říká: „V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem nebo z pohodlí domova bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získám bezplatně požadovanou kvalitní službu.“ Tato myšlenka ohledně rozvoje knihoven pro nejbližší období stručně vyjadřuje, že:
 

Cílem Koncepce je, aby knihovny nabídly svým uživatelům a návštěvníkům komplexní služby v reálném i digitálním prostoru. Hlavní pozornost je soustředěna na využití informačních a komunikačních technologií ke koncipování nových služeb veřejnosti tak, aby kdokoliv nezávisle na tom, kde žije, měl k dispozici prostřednictvím své knihovny přístup ke všem zdrojům, informacím a službám, které nabízí systém knihoven v České republice jako celek. Koncepce směřuje k tomu, aby se v populaci zvyšoval podíl těch, kteří aktivně využívají služby těchto veřejných institucí jako důležité složky infrastruktury znalostní společnosti. Úvodní vize Koncepce byla předmětem intenzivních diskusí v několika pracovních skupinách Ústřední knihovnické rady a ve spolupráci s přizvanými odborníky byla postupně rozpracována do jedenadvaceti dílčích priorit, které tvoří páteř celé Koncepce. Priority jsou seskupeny do pěti obsahových bloků:
 

Každá priorita má jednotnou strukturu – obsahuje zdůvodnění cíle a stručnou charakteristiku cílového stavu. Následuje výčet dílčích cílů, projektů a aktivit, určení odpovědnosti za plnění priority, termín realizace včetně dopadu na státní rozpočet

 

Digitalizace knih, časopisů a dalších dokumentů vydaných na území České republiky je naléhavým úkolem současnosti. Tento proces na jedné straně umožní uchování a ochranu tištěných dokumentů a současně je nástrojem pro široké a komfortní zpřístupnění obsahu dokumentů široké veřejnosti. Až doposud se pozornost většinou soustředila na historické fondy a dokumenty ohrožené postupným rozpadem. Novým trendem je masová digitalizace publikací vydaných v průběhu dvacátého a počátku jednadvacátého století. Bude se tak týkat i specializovaných sbírek a regionální literatury. V současné době se naplno rozebíhají digitalizační projekty Národní knihovny České republiky, Moravské zemské knihovny a řady krajských i specializovaných knihoven. Odhaduje se, že v roce 2015 bude převedeno do elektronické podoby nejméně třicet milionů stran a dlouhodobým cílem je, aby vše, co bylo v minulosti na území Česka vytištěno, existovalo i digitálně. Digitalizace a široké zpřístupnění historických i novodobých dokumentů bude významným impulzem pro rozvoj vědy a vzdělávání. Velkým úkolem knihoven je také aktivní shromažďování, trvalé uchování a zpřístupnění nově vznikajících digitálních dokumentů. Takové dokumenty zatím nejsou obecně vnímány jako integrální složka kulturního bohatství, přitom však již nyní tvoří jeho důležitý prvek a v budoucnu budou stále nabývat na významu. Chybí legislativní, organizační a technické podmínky pro jejich trvalé uchování a zpřístupnění budoucím generacím. Tím dochází k nevratným ztrátám kulturního dědictví. V této souvislosti se předpokládá novelizace legislativy povinného výtisku a vybudování certifikovaných datových úložišť i dalších systémů, které budou garantovat trvalé uchování a zpřístupnění digitálních dokumentů.

 

Evropská iniciativa i2010: Digitální knihovny doporučuje, aby veškeré evropské zdroje informací (knihy, časopisy, filmy, mapy, fotografie, hudební záznamy a jiné) byly dostupné všem i pro budoucí generace. Hlavním cílem je vytvořit a rozvíjet evropskou digitální knihovnu Europeanu jako jednotný přístupový bod pro zpřístupnění digitálních kopií materiálů v držení knihoven, muzeí a archivů. Knihovny již dnes nabízejí svým uživatelům řadu databází, digitálních knihoven a dalších informačních zdrojů. Tyto služby jsou ale značně roztříštěné, v některých případech i málo uživatelsky přívětivé. Běžný člověk mnohdy není schopen využít informační potenciál, kterým knihovny disponují. Existují velké rozdíly v pohotovosti klasických knihovnických služeb a těch, které jsou poskytovány v digitálním prostředí. Důležitou prioritou Koncepce proto je vybudování Centrálního portálu knihoven, jenž z jednoho místa nabídne kvalitní, pohotové služby, které umožní uživateli získat požadovaný dokument v tradiční tištěné nebo digitální formě nebo informaci kdykoliv a odkudkoliv². Výrazným limitem pro zpřístupnění digitálních dokumentů jsou autorská práva. Novela autorského zákona by měla vytvořit podmínky kontrolovaného zpřístupnění autorsky chráněných děl prostřednictvím knihoven. V této souvislosti bude nezbytné vyřešit otázky související s úhradou odměn autorům za užití jejich děl. V budoucnu se počítá s podporou nákupu licencí na zpřístupnění elektronických informačních zdrojů pro potřeby výzkumu, vývoje a inovací, ale také nákupu informačních zdrojů určených pro širokou veřejnost. Pozornost ale nebude soustředěna pouze na digitální dokumenty. Tradiční dokumenty (knihy, periodika, rukopisy) jsou rovněž ohroženy stárnutím a postupným rozpadem psacích látek a jejich nosičů. V České republice doposud není vytvořen ucelený systém ochrany těchto knihovních fondů, který by zajistil jejich uchování a zpřístupnění pro budoucí generace. Proto by měl být vytvořen komplexní systém pro trvalé uchování tradičních textových dokumentů. Plánuje se také vybudování nezbytných kapacit pro ochranu, restaurování a digitalizaci dokumentů.

 

V souvislosti s rozvojem internetu, masové digitalizace tištěné produkce minulosti i současnosti lze očekávat pokles zájmu o tradiční půjčování. Knihovnám se otvírá možnost soustředit se více na nové potřeby komunity, ve které působí, a více na ně orientovat své služby. Měly by v budoucnu také působit jako přirozená informační, kulturní, vzdělávací a komunitní centra. Knihovny jsou přirozenou součástí infrastruktury systému školního a mimoškolního vzdělávání a celoživotního učení i získávání občanských znalostí. Díky využití informačních technologií nabízejí široké spektrum sofistikovaných informačních služeb. Podmínkou pro jejich efektivní využití v procesu vzdělávání i při zvládnutí různých životních situací je získání odpovídající literární, dokumentové, počítačové a informační gramotnosti všech obyvatel. Cílem je, aby se zvyšoval počet lidí, kteří znají nabídku služeb knihovny a jsou schopni využívat nabízené služby a informační zdroje. Masové sledování televize, rozvoj nových médií a využívání informačních technologií je jednou z příčin poklesu úrovně tradiční čtenářské gramotnosti, a tím i schopnosti vyhodnocovat informace šířené prostřednictvím nových médií. Podle výsledků mezinárodního srovnávacího průzkumu PISA výrazně klesá úroveň čtenářské gramotnosti českých žáků. Nízká úroveň čtenářské gramotnosti, respektive vznik druhotné negramotnosti, může v budoucnu omezit schopnost lidí získávat nové znalosti a dovednosti v procesu celoživotního vzdělávání. Knihovny se v této oblasti soustředí především na podporu čtenářství dětí a mládeže a na zvýšení společenské prestiže četby. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi nabízejí české knihovny omezené množství nejnovější literatury, jejich fondy jsou značně zastaralé. Od roku 2008, kdy došlo ke zvýšení DPH u knih a časopisů z pěti na čtrnáct procent, se snížil objem nákupu knihovních fondů o dvanáct procent. V podstatné míře chybí cizojazyčná beletrie, zahraniční populárně naučná literatura, jazykové příručky. Omezená je také nabídka literatury pro národnostní, etnické menšiny trvale žijící na území České republiky a pro zdravotně znevýhodněné skupiny obyvatel. Podíl těchto obyvatel se stále zvyšuje, ale knihovny jim nejsou schopny nabídnout odpovídající služby. Provozovatelé knihoven by měli zvýšit objem financování nákupu nové literatury, aby tyto veřejné instituce mohly nabízet široké spektrum aktuální literatury v tištěné i digitální formě pro všechny skupiny svých uživatelů.

 

Knihovny jsou ve smyslu knihovního zákona garanty rovného přístupu k informacím a vzdělávání, jejich služby jsou poskytovány rovným způsobem všem bez rozdílu. Rozsah a kvalita knihovnických a informačních služeb má však nevyrovnanou úroveň, existuje řada překážek, které brání volnému využití služeb. Cílem je, aby každý obyvatel České republiky měl přístup ke službám nezávisle na svém sociálním a ekonomickém postavení, náboženském vyznání, na svém zdravotním stavu nebo věku či na tom, zda sídlí ve městě nebo v malé obci. Knihovny musí rozšířit bezbariérový přístup do budov, optimalizovat své informační systémy pro potřeby zdravotně handicapovaných osob a měly by také nabízet specializované asistenční služby. Zásadní význam pro dostupnost a kvalitu knihovnických služeb v malých obcích má podpora ze strany krajů, respektive krajských knihoven v rámci programu regionálních funkcí ³. Cílem programu je zejména zajištění dostupnosti knihovnických služeb ve všech místech České republiky a vyrovnání rozdílů v úrovni poskytování služeb obyvatelům měst a malých obcí. V posledním období dochází k výpadkům financování v některých krajích, což je příčinou nežádoucích diferencí v úrovni poskytování knihovnických služeb mezi jednotlivými obcemi, regiony a kraji. Kraje by měly zajistit rovnoměrné financování regionálních funkcí tak, aby bylo možno udržet odborný a kvalitativní standard regionálních služeb. V České republice mělo v roce 2011 přístup k internetu přibližně šedesát procent domácností. Dostupnost internetu i jeho kvalita zůstává omezena pro větší skupiny obyvatel. Toto omezení je výrazné u seniorů a sociálně a ekonomicky slabších skupin obyvatel. Pro tyto skupiny obyvatel se rozšiřuje digitální propast (digital divide). Knihovny jsou garanty rovného přístupu k informacím na internetu pro všechny skupiny obyvatel. Soustředí se na podporu počítačovou a informační gramotnost obyvatel a nabídnou návštěvníkům asistenci při využívání internetu. Důležitou podmínkou pro poskytování služeb knihoven je kvalitní připojení k internetu, které má zásadní význam pro zpřístupnění kulturního dědictví v digitální podobě. Právě proto má stále velký význam Projekt internetizace knihoven.

 

Základním předpokladem pro činnost knihoven je jejich finanční, technické a prostorové zajištění. Knihovny jsou financovány z veřejných rozpočtů, proto se soustředí na zlepšení efektivnosti vložených finančních prostředků. K tomu by měl napomoci nový standard, který doporučí podmínky pro provozování kvalitních knihovnických služeb⁴. Bude také připraven standard pro výstavbu a rekonstrukce knihoven. V současnosti nejsou dostatečně zhodnoceny ekonomické a společenské přínosy činnosti knihoven z hlediska návratnosti investic z veřejných prostředků. Důležitým cílem je také analýza služeb knihoven ve finančním vyjádření, měření produktivity, respektive efektivity různých služeb, poskytovaných za úplatu i bezplatně a nabídnout knihovnám i jejich provozovatelům nástroje pro měření výkonu a činnosti knihoven. Rozvoj internetu a množství informací šířených jeho prostřednictvím na jedné straně a masové využívání informačních technologií na straně druhé mění informační potřeby obyvatel i způsob vyhledávání a práce s informacemi. Knihovny musí sledovat informační potřeby svých uživatelů i populace a reagovat na změny jejich informačních potřeb a požadavků a pomáhat jim při výběru důvěryhodných pramenů. Důležitým nástrojem pro zlepšování služeb bude pravidelné šetření spokojenosti návštěvníků knihoven. Pro tento účel budou k dispozici standardizované dotazníky, které umožní, aby i ty nejmenší knihovny se mohly zeptat svých návštěvníků, jak jim služby vyhovují a v čem by se služby knihovny měly změnit.

 

Dosažení cílů Koncepce rozvoje knihoven není představitelné bez kvalifikovaných profesionálů. Profese knihovníka a informačního pracovníka se velmi rychle proměňuje s vazbou na široké využívání informačních technologií. Pracovníci knihoven musí být kvalifikovanými specialisty, kteří jsou schopni podporovat své uživatele při vyhledávání a využívání informací. Důraz bude kladen na celoživotní vzdělávání pracovníků knihoven tak, aby zde působili odborně vzdělaní a motivovaní pracovníci s vysokou úrovní počítačové a informační gramotnosti, kteří jsou schopni být aktivním spojovacím článkem mezi uživatelem, knihovními fondy a informačními zdroji. Významným tématem Koncepce jsou dobrovolnické aktivity, které tvoří samozřejmou základnu poskytování knihovnických služeb, zejména v knihovnách v malých obcích. Knihovny využívají dobrovolníky jak pro rozvoj svých vlastních aktivit, tak jako jednu z forem začleňování specifických skupin návštěvníků knihoven, například seniorů. Na druhé straně využití dobrovolníků a veřejně prospěšných prací brání řada nejasností v oblasti legislativy a chybí také dostatečná informovanost provozovatelů knihoven o tomto typu aktivit.

 

 

1) Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015 včetně internetizace knihoven: Knihovny pro Evropu 2020. MK ČR, 2012. Dostupné z adresy goo.gl/WFhuF
2) Stoklasová Bohdana: Centrální portál knihoven (viz konzultace ve VS číslo 23/2012)
3) Metodický pokyn Ministerstva kultury k zajištění výkonů regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky. Praha: MK ČR, 2005. Dostupné na goo.gl/TC1aU.
4) Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Praha: MK ČR, 2011. Dostupné z adresy goo.gl/iiZfN.