Kreativní metropole a vstřícní občané
Plzeň je v současné době dynamicky se rozvíjejícím městem, které si dlouhodobě uvědomuje, jak je důležitá účast veřejnosti v plánovacích procesech přípravy strategických materiálů.
Petr Šimon
Význam podílu veřejnosti dosvědčuje řada dokumentů, které v Plzni v posledních deseti letech vznikají za přímé účasti občanů. Podíleli se například na Programu rozvoje města Plzně na léta 2003–2018 nebo Programu rozvoje kultury na léta 2009–2019. Přípravný proces kandidatury na titul Evropského hlavního města kultury 2015 (EHMK), probíhající ve spolupráci s občany, byl důležitým momentem na cestě k prestižnímu evropskému titulu. Osvědčila se zejména hra Budoucí město, nová tvůrčí metoda připravená jako součást projektu Kreativní města mezinárodní organizace British Council. „Naší vizí je kreativní město, které je něčím víc než jen uměleckou scénou nebo centrem mnoha typů kreativního průmyslu. Podporujeme občany, aby spolupracovali s orgány města na utváření jeho budoucnosti, pomáháme jim využít jejich tvůrčí potenciál. Vytváříme také příležitosti pro propojení lidí z různých profesí, aby mohli společně řešit problémy svých měst“, shrnuje záměr projektu Ewa Ayton, manažerka projektu Kreativní města organizace British Council.
Hra na Budoucí město v Plzni
Plzeň byla prvním městem v České republice, které hru Budoucí město uplatnilo v centru města a následně i v městských obvodech. Dosud se tu uskutečnilo šest her s aktivní účastí více než stovky obyvatel. Ve dvoudenním workshopu hledají občané města ve spolupráci s odborníky a veřejnou správou shodu v tom, co jsou hlavní problémy města. Formou hry společně hledají jejich řešení. Výstupem jsou ideové záměry, které mohou sloužit městu jako inspirace k dlouhodobému plánování rozvoje. Plzeň se také nedávno stala třetím městem v Evropě, které přivítalo další novou metodu projektu Kreativní města. Jde o takzvanou Pekárnu nápadů, odborněji zaměřený mezinárodní workshop zahrnující analýzu problémů města, přípravu projektů a jejich rozpracování do podrobných akčních plánů. Podle názoru Ewy Ayton je možné po třech letech trvání projektu Kreativní města sledovat již uskutečněné změny v řadě měst Evropy. Nejkratší ulice Varšavy prošla kompletní revitalizací, vznikla strategie pro navrácení toku řeky Visly zpět do města; v centru Kaunasu instalovali wi-fi a v zájmu návratu občanů do centra dokonce snížili daně (více k zahraničním příkladům viz Veřejná správa č. 2/2011). V Plzni řada nápadů inspirovala celou řadu veřejností pečlivě sledovaných kulturních akcí, i přihlášku projektu EHMK 2015 (1) Jmenujme například Taneční vibrace v Plzeňských ulicích, které se v červnu loňského roku představily v podobě velkého happeningu na Americké třídě. Další plzeňská hra upozornila na zanedbaný areál bývalého pivovaru Světovar. Cílem města je vytvořit z něho multifunkční kulturní centrum se zázemím pro volnočasové tvůrčí aktivity a rezidenční pobyty umělců. „Podle mě je tohle ale jen začátek sklizně, která nás čeká. Doufám, že tuto práci převezmou naši spolehliví partneři a účastníci projektů v patnácti zemích, ve kterých momentálně fungujeme. Od začátku projektu jsme pro ně vytvořili spoustu příležitostí pro navazování a udržování kontaktů a sdílení znalostí a někteří z nich už začali na projektech pracovat nezávisle na nás“, uzavírá Ewa Ayton. O Kreativních městech se více dozvíte na internetové stránce creativecities.britishcouncil.org. Více informací o komunitním plánování naleznete také na webu www.creative-planning.eu.