Odbor azylové a migrační politiky  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Město průmyslu a cestovního ruchu

Na samém okraji Středočeského kraje, přibližně patnáct kilometrů od Mladé Boleslavi, leží městečko Bělá pod Bezdězem se 4780 obyvateli. Střed města je historický, ostatní výstavba nese rysy doby, kdy byla postavena. O budování infrastruktury a o dalších aktivitách města jsme hovořili se starostkou a předsedkyní Komory měst SMO ČR Mgr. Danielou Pastorkovou.
  
Mgr. Daniela PastorkováMgr. Daniela Pastorková
Jaké byly startovací podmínky města počátkem devadesátých let?
Velmi špatné. V roce 1990 tady chyběla veškerá infrastruktura. Město bylo výrazně zatíženo dopravou. V druhé polovině devadesátých let, tedy v době, kdy tudy projíždělo denně pět tisíc osobních a tisíc nákladních aut, se intenzivně připravovala přeložka silnice 1/38 mimo střed města. Obchvat byl dokončen v roce 2000. Stavba, která přišla na 200 milionů korun, byla hrazena státem prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic. Vedle infrastruktury muselo město řešit staré ekologické zátěže a také školství, kulturu a volnočasové aktivity. Čtyři kilometry od Bělé pod Bezdězem, při cestě na Českou Lípu, bylo v roce 1992 zřízeno Pobytové středisko pro žadatele o azyl Jezová. V té době tam žilo okolo 500 lidí, naši základní školu navštěvovalo padesát až šedesát dětí azylantů. Na dostavbu tříd a kuchyně jsme dostali třicet milionů korun od ministerstva financí a příspěvek na neinvestiční výdaje škol související s docházkou dětí žadatelů o azyl. Dnes tam zůstalo pouze zařízení pro cizince, zadržené při nelegálním pobytu na území republiky. Dalo by seříci vyhošťovací vazba, s tím, že tito lidé čekají na dokončení správního řízení a následně by měli republiku opustit. Škola není patřičně využívána, budeme muset přejít k soustředění žáků ze tří do dvou budov.
   
Jak město hospodaří a na kterou oblast se vázala největší část investic města?
Základní rozpočet činí zhruba 55 milionů korun, rozpočet města se zapojením dotací a rezervy se v letos blíží 100 milionům. Příjmy města dosáhly za sedm měsíců k částce 112, 652 milionů korun, což představuje 108,6 procenta schváleného rozpočtu města. K nejvyšším částkám patří daňové výnosy, vysoký převod prostředků z Fondu rezerv a rozvoje do rozpočtu a příjmy z prodeje nemovitostí. Výdaje dosahují 53 procenta plánovaného rozpočtu, tedy 53 719 tisíc korun. Ve druhém pololetí dojde ještě k úhradám faktur za kanalizaci, počítá se s výstavbou obslužné komunikace na Vazačku v hodnotě jedenáct milionů a s dalšími investicemi zhruba za čtyři miliony korun. Podíl investic činí čtyřicet procent, což je výjimečné. Běžně se dostáváme u investic na dvacet procent našeho rozpočtu, s tím souvisí i otázka rozpočtového určení daní a výnosů. K největším investicím města patří kanalizace. Na první část, s jejíž výstavbou se začalo v roce 1994, získalo město dotaci ve výši 76 milionů od Státního fondu životního prostředí, na dalších 36 milionů byla městu poskytnuta od SFŽP bezúročná půjčka. Tehdy jsme vybudovali kanalizaci zhruba ve třech čtvrtinách města. S ohledem na závazek státu, že do roku 2010 bude kanalizace ve všech lokalitách nad dva tisíce obyvatel, jsme se ji rozhodli dokončit. Na začátku devadesátých let jsme stavěli za pomocí dotace a vlastních zdrojů, nyní jsme postupovali jinak. Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav – akciová společnost ve vlastnictví města a obcí Mladoboleslavska, ve které obce vlastní zhruba 98 procent akcií, zpracovala a podala Projekt odkanalizování Mladoboleslavska s žádostí o dotaci z kohezních fondů Evropské unie. Celkový projekt je za 550 milionů korun, týká se Mladé Boleslavi, Bakova nad Jizerou, Benátek nad Jizerou a Bělé pod Bezdězem. Z toto Bělá pod Bezdězem budovala kanalizaci za 62 milionů korun. Na částce se město podílí sedmnácti miliony korun, zbytek tvoří dotace. Nyní je kanalizace před dokončením. Je to naše první zkušenost s čerpáním evropských peněz. Nedávno byla schválena dotace na první etapu regenerace Městské památkové zóny. Dokumentaci máme zpracovanou na celou památkovou zónu, protože však nemůžeme požádat o prostředky na celou akci najednou, rozdělili jsme to na několik částí. Projekt obsahuje úpravu zeleně, umístění nového mobiliáře a informačního systému do parku, opravu chodníků, vytvoření dalších parkovacích ploch, rekonstrukci komunikace a úpravu areálu před kostelem Povýšení sv. Kříže. Celkové předpokládané náklady projektu činí zhruba čtyřicet milionů korun. Po dokončení druhé etapy by se náměstí mělo stát odpočinkovou zónou. V městské památkové zóně je celá řada objektů v havarijním stavu. Zatím máme dvě možnosti, jak podpořit občany při obnově jejich nemovitostí. Z Fondu rozvoje bydlení poskytujeme občanům na tři roky bezúročnou půjčku na opravu střechy, fasády, zateplení domu či pořízení kanalizační přípojky. Letos vyhlásilo město nevratnou dotaci do výše dvaceti procent, nejvýše dvacet tisíc korun, na opravu nemovitosti v městské památkové zóně jako kompenzaci za zvýšené náklady spojené s požadavky památkářů.
   
Novela zákona o rozpočtovém určení daní změnila systém přerozdělování daní pro města a obce. Nakolik uspokojila vaše představy a co přesně by měl nově připravovaný zákon o rozpočtovém určení daní obsahovat?
Novela zákona o rozpočtovém určení daní přinesla některé dílčí úspěchy. Pomohla malým obcím, velká města nepoškodila. Nejméně přispěla městům v kategorii 5 – 20 tisíc obyvatel, tedy i našemu městu. Také úhrada plateb za výkon přenesené působnosti je zejména u obcí II. stupně nedostatečná. Proto SMO ČR v rámci jednání uplatňuje požadavek, aby po dokončení analýzy příjmů a výdajů, kterou pro Ministerstvo financí zpracovává Vysoká škola ekonomická, byly do nového vládního zákona o rozpočtovém určení daní začleněny zejména následující oblasti: - odstranění nepříznivého dopadu přerozdělování daní na obce s počtem obyvatel kolem pěti tisíc, posilnění finančních zdrojů obcí s ohledem na mandatorní výdaje a kritérium počtu žáků základních škol, neboť současný systém kompenzace nákladů spojených s jejich provozem je nevyhovující. Do souboru sdílených daní by měly být zahrnuty také spotřební a ekologické daně.
   
Jak nahlížíte na ostatní nedávno přijaté zákony i připravované právní normy, jako jsou zákon o dani z nemovitosti, o odpadech a o loteriích? Jak se dotknou vašeho města?
Nadále zůstává otevřená otázka systému místních daní, zejména daně z nemovitosti. Stát dal možnost tuto daň výrazně navýšit, problémem je plošná aplikace. Proto se apeluje na pravomoc schvalovat rozdílné místní koeficienty dle území nebo funkčního využití nemovitosti. Nedávno jsme na zastupitelstvu projednávali návrh vyhlášky města o stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitosti. Je to reakce na daňovou reformu, která umožňuje obcím několikanásobně zvýšit koeficienty, tím i daň z nemovitosti jako takovou, a získat prostředky na zajištění správy města. Nakonec zastupitelstvo rozhodlo ponechat prozatím výše koeficientů na nejnižší úrovni, kterou stanovuje zákon pro město Bělá pod Bezdězem koeficient 1,4; pro příměstské části Bezdědice, Březinku, Hlínoviště a Vrchbělou je koeficient 1.0. V následujících letech uvažujeme o jejich navýšení, ale chceme je dát do určitého poměru ke zkvalitnění některých komunikací ve městě. Jinými slovy, když vybereme více peněz, řekneme také občanům, kam je investujeme. Problémem je prozatím osvobození daně z nemovitostí u novostaveb a zateplených budov. V souvislosti s odpady budeme po ministerstvu životního prostředí zejména požadovat podporu energetického využití odpadů. Zajímá nás kdy bude připraven návrh nového zákona o odpadech a zda zálohováním PET lahví nedojde k rozkolísání systému třídění odpadů. V případě zákona o loteriích požadujeme, aby se obce mohly zapojit do povolovacích procesů jakýchkoli hazardních her. A také, aby výnosy ze správních a místních poplatků a z odvodů z výhry šly do rozpočtu obcí. Hazardní hry znamenají pro obce důsledky v podobě rozpadajících se rodin a závislosti gamblerů, nechť tedy mohou ovlivňovat existenci těchto zařízení.
   
Máte hotový Strategický plán rozvoje města do roku 2020. Z čeho jste při jeho tvorbě vycházeli? Jaké priority jste v něm stanovili?
Bělá pod Bezdězem je průmyslovým a zároveň turistickým centrem. Díky tomu musí podporovat moderní trendy rozvoje a také zachovávat historické tradice. Pro město jsou důležití spokojení občané i návštěvníci. Podchytit potřeby obou skupin a sladit je se zabezpečenými technickými podmínkami kulturního, sportovního a hlavně bezpečného života není jednoduché. Proto ke společnému stolu zasedla různorodá skupina lidí počínaje členy zastupitelstva, přes úředníky až po zástupce sportovních a zájmových organizací. Sepsali svoje přání, vize, potřeby, ale také kritické připomínky. Dokument měl podchytil nynější stav města, definovat různorodé potřeby občanů a stanovit základní směry do budoucna. Ty by měly být dopracovány v akčních plánech a doplněny potřebnými dokumentacemi, které nám umožní ucházet  se o finanční prostředky z Evropské unie v rámci plánovacího období 2007 - 2013. Mezi prioritami zůstává na prvním místě zaměstnanost v návaznosti na Mladou Boleslav, na druhém místě turistický ruch a volnočasové aktivity, zájmová a spolková činnost a dále také bezpečné město.
   
Usnesením vlády ČR ze dne 20. 9. 2006 byl schválen převod nepotřebného vojenského majetku do vlastnictví města. O rok později byla na město převedena další část bývalého vojenského prostoru Ralsko. Jak tento nově nabytý majetek využijete?
Na část katastru našeho města zasahoval bývalý vojenský prostor Ralsko, ale až v roce 2007 nám byl majetek převeden. Část přešla do vlastnictví města a část na Středočeský kraj. Jedná se o značně zdevastované území, určené územním plánem pro rodinnou zástavbu a sportovně-rekreační využití. Lokalitu Vazačka jsme do užívání dostali teprve začátkem letošního roku. Nabídkou mnohoúčelového areálu různým společnostem, firmám i živnostníkům vznikne víceúčelová průmyslová zóna v trojúhelníku mezi Mladou Boleslaví, Mnichovým Hradištěm a Českou Lípou. Jde o ideálně položené místo se všemi potřebnými sítěmi včetně blízkého plynovodu. Navíc leží areál přímo u silnice I/38, na tahu Kolín, Nymburk a Česká Lípa. Zatím jsme pro objekty v areálu, který celá léta patřil naši armádě, našli několik vlastníků. Na jedné straně majetek prodáváme, na druhé straně budeme investovat do tohoto území další prostředky. Musíme například ještě vybudovat příjezdovou komunikaci.
   
Jednou z priorit je turistický ruch. Co jste v této oblasti udělali a co pro ni připravujete do budoucna?
Město vždy patřilo k rekreačním oblastem, nejen proto, že sousedíme s další rekreační oblastí měst Doksy a Staré Splavy, kde je rozsáhlé jezero a v době sezóny rušný sportovní a společenský život. Ale sami máme návštěvníkům také co nabídnout. Přímo v Bělé leží Městská památková zóna a místní část Březinka je Městskou památkovou rezervací. V památkové zóně se nachází řada památkově chráněných objektů, například zámek. Část slouží k bydlení, v části je muzeum Bělska. Před dvěma lety se nám podařilo uspět v programu Záchrana architektonického dědictví, jehož prostřednictvím financujeme výměnu zámecké střechy, zatím je opravena její čtvrtina. Žádnou z jmenovaných akcí totiž nejsme schopni udělat najednou, jenom na celkovou opravu zámku bychom potřebovali 250 milionů korun. Na opravu dalších památek ve městě se obracíme o pomoc na Středočeský kraj, případně vynakládáme peníze z vlastních zdrojů a řadu let se zapojujeme do programu Ministerstva kultury ČR – Regenerace městských památkových zón a rezervací. S touto pomocí opravujeme radnici či církevní stavby. V Bělé je krásné přírodní koupaliště o rozloze 7500 metrů čtverečních z roku 1935. Udržujeme je a opravujeme, i když jde spíš o dílčí akce. Nyní se však musíme rozhodnout, jak s ním naložíme v rámci rekonstrukce. V blízkosti koupaliště je chatový tábor, který má kapacitu 130 lůžek. Bohužel jej není možné využívat celoročně, nemá totiž stálý vodovod. V roce 1998 jsme založili sdružení Podralsko, které spojuje Bělou pod Bezdězem s Osečnou. Přes značnou vzdálenost tvoříme fungující celek, vydali jsme řadu propagačních materiálů, obnovili cyklostezky procházející vojenským prostorem. Rozvíjí se celá řada aktivit, například se připravuje Evropská turistická cesta. Zároveň jsme členy Svazku Máchův kraj, pořádáme turistické akce a pochody s výstupy na Bezděz.
  
Text Ludmila Křížová
Foto Radoslav Bernat
 

vytisknout  e-mailem