Schengenská spolupráce
Schengenský prostor neboli Schengen je území států, na jejichž společných hranicích nejsou prováděny hraniční kontroly osob.
- Obecně o schengenské spolupráci
- Základní informace o schengenské spolupráci
- Způsob zajištění bezpečnosti v prostoru bez hranic
- Pravidla pro překračování hranic a způsob provádění kontrol na nich
- Společná vízová politika pro krátkodobé pobyty (pobyty do 90 dní)
- Přechodný pobyt nad 90 dnů (dlouhodobý pobyt) - dlouhodobá víza / povolení k pobytu
- Národní schengenský plán
- Schengenský informační systém
- Odkazy
Obecně o schengenské spolupráci
Zrušenou ochranu hranic nahrazují tzv. kompenzační opatření, zejména se jedná o společná pravidla a zesílenou spolupráci v oblasti ochrany vnějších hranic schengenského prostoru. Činnosti států při udržování bezpečnosti společného prostoru bez kontrol zahrnují dále policejní a justiční spolupráci, sdílení údajů pomocí Schengenského informačního systému (SIS), vydávání schengenských víz nebo ochranu osobních údajů.
Klíčová slova
-
schengenské acquis - rozumí se jím Schengenská dohoda, Schengenská prováděcí úmluva, Protokoly a úmluvy o přistoupení k Schengenské dohodě a Schengenské prováděcí úmluvě s příslušným Závěrečným aktem a prohlášeními a Rozhodnutí a prohlášení Výkonného výboru a akty k provedení úmluvy, které byly vydány orgány, na něž Výkonný výbor přenesl své rozhodovací pravomoci a další legislativní dokumenty rozvíjející původní akty.
-
vnější hranice - v kontextu Schengenu se vnější hranicí rozumí pozemní, vzdušné a mořské hranice členských států, pokud nejsou vnitřními hranicemi. Vnější hranice České republiky se nacházejí pouze na mezinárodních letištích.
-
vnitřní hranice - v kontextu Schengenu se vnitřní hranicí rozumí společné pozemní hranice členských států, letiště, která se nacházejí na území členských států a jsou určená pro provozování leteckých spojení pouze mezi členskými státy, a v neposlední řadě i námořní přístavy určené pro pravidelnou trajektovou dopravu výlučně z území na území členských států, bez přerušení plavby v přístavech mimo toto území.
V případě České republiky tvoří vnitřní hranice společné pozemní hranice se sousedními státy, včetně říčních a jezerních hranic, a letiště nacházející se na území České republiky, na kterých jsou provozovány lety mezi Českou republikou a ostatními členskými státy schengenského prostoru (tj. vnitrostátní letiště a mezinárodní letiště v případě uskutečňování letů, při nichž není překročena vnější hranice). -
policejní a justiční spolupráce - policejní spoluprací se rozumí předcházení trestným činům v Evropské unii, jejich odhalování a vyšetřování. Výchozím bodem justiční spolupráce je vzájemné uznávání soudních rozhodnutí v trestních věcech, sbližování právních předpisů a stanovení minimálních pravidel.
-
Schengenský informační systém (SIS) - společný informační systém států zapojených do schengenské spolupráce, jehož hlavním účelem je udržení vysoké úrovně bezpečnosti ve společném prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. SIS umožňuje členským státům sdílet informace o osobách a o věcech, které jsou využívány při provádění hraničních kontrol a jiných policejních a celních kontrol ve vnitrozemí, i při posuzování žádostí o udělení víza či povolení k pobytu.
Dne 7. března 2023 bude spuštěna nová, zdokonalená verze SIS, která obsahuje nové druhy záznamů a zpracovávaných údajů.
Základní dokumenty
Problematiku Schengenského práva upravuje řada legislativních aktů Evropské unie, které se v souhrnu nazývají schengenské acquis.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)
- Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Schengenská prováděcí úmluva)
- Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky