Lhůty podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí
Počítání a charakter lhůt podle citovaného zákona upravuje ustanovení § 67 téhož zákona, a to následujícím způsobem:
- do běhu lhůty se nezapočítává den rozhodný pro počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin;
- lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty;
- lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušeného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin;
- lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.
Z uvedeného vyplývá, že lhůty podle citovaného zákona jsou hmotněprávní, nikoli procesněprávní. V této lhůtě proto nepostačuje podat podání k poštovní přepravě, nýbrž podání musí být v jejím průběhu dodáno příslušnému volebnímu orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. Na druhé straně je třeba zajistit, aby volební orgány umožnily účastníkům právní úkon učinit.
Oporu pro shora uvedené lze nalézt v judikatuře Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu i krajských soudů. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí upravuje výrazně specifické vztahy spojené s přípravou, průběhem a důsledky voleb do zastupitelstev obcí, tedy spojené s vymezeným relativně krátkým časovým údobím, jež charakterizuje sekvence velké řady právních úkonů, které na sebe navazují a vzájemně se podmiňují. V pozadí zákona o volbách do zastupitelstev obcí je naléhavý veřejný zájem na tom, aby volby do zastupitelstev obcí, jež jsou základním projevem suverenity lidu, proběhly bez poruch a řádně. Ve světle tohoto kogentního veřejného zájmu je třeba interpretovat i pravidla o lhůtách v citovaném zákoně.