Sněmovna - naposledy před volbami o povodních a bionaftě
Na své úplně poslední schůzi 27. května, pouhý den před volbami, Poslanecká sněmovna schválila vydání povodňových dluhopisů v objemu do tří miliard korun. Vláda chce peníze použít na likvidaci škod, které způsobily záplavy na Moravě. Poslanci o předloze rozhodli ve stavu legislativní nouze bez dlouhých debat ve zrychleném jednání. Vláda využila zákon o dluhopisovém programu, který byl přijat po záplavách v červnu a červenci loňského roku. Zákon počítal s dluhopisy ve výši až sedm miliard korun, nynější novelou se objem zvýší až na deset miliard. Splatnost obligací určí ministerstvo financí, nebude ale delší než 35 let. Má je koupit Evropská investiční banka, pro ČR je to levnější varianta než při prodeji na běžném trhu. Poslanec Václav Exner za KSČM však v debatě poukázal na to, že z původního dluhopisového programu byly utraceny dosud asi čtyři miliardy korun a tři zbývají. Není tedy jasné, zda jsou nové obligace nutné, nebo ne, řekl. Ministr financí Eduard Janota uvedl, že bude žádat od svých kolegů podrobnou analýzu toho, na co peníze z povodňových dluhopisů šly, i analýzu kolik se jich ještě utratí. Občanští demokraté měli výhrady k tomu, že vzhledem ke změnám v rozpočtu při jeho schvalování se nedostává peněz na řešení mimořádných situací a vyjádřili podporu vládě při hledání úspor. Škrty už v souvislosti s obligacemi ohlásil premiér Jan Fischer. Chce udržet schodek ve výši 5,3 procenta hrubého domácího produktu. Janota chce škrtat v provozních výdajích ve státní správě, možná i v platech zaměstnanců.
Podíl biosložek v benzinu a naftě se od června přece jenom zvýší. Poslanci totiž zároveň přehlasovali veto prezidenta republiky Václava Klause a novela, která podíl zvyšuje, bude platit. Novela zákona o ochraně ovzduší navyšuje od června podíl biosložky u benzinu z dosavadních 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty ze 4,5 procenta na rovných šest procent. Přimíchávání má například pomoci snížit emise skleníkových plynů, podpořit domácí zemědělskou produkci a snížit závislost na dovozech paliv. „Je to pro české zemědělce velmi dobrá zpráva," reagoval na zprávu o schválení zákona viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla. Pěstitelé totiž v očekávání přijetí novely pro letošní sklizeň rozšířili o zhruba 70 000 hektarů plochy polí osetých plodinami určenými k zpracování na biopaliva, především řepkou. Podle Šnejdrly by zemědělci v případě, že by novela neprošla, přišli letos jen u řepky zhruba o miliardu korun. Schválení zákona přivítal také výkonný ředitel českého Sdružení pro výrobu bionafty Petr Jevič. „Je to naprosto racionální a správné rozhodnutí," řekl. Předpokládaným navýšením biosložek se podle něho zvýší cena benzinu a nafty o 13, respektive 18 haléřů. Před parlamentní budovou se při schvalování zákona sešli jeho zastánci i odpůrci z řad veřejnosti. Proti několika stovkám zemědělců stáli desítky těch, kteří tvrdí, že biopaliva jsou příliš drahá a škodí motorům. K nim se přidal i prezident Klaus svými argumenty, kterými zdůvodnil své veto: „Především sám boj s CO2 je sám o sobě krajně sporný. Vychází z teorie člověkem působeného globálního oteplování, která stojí na velmi vratkých základech a je podrobována stále sílící kritice". Podle něj také pozitivní či negativní dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly ve svém souhrnu seriózně zhodnoceny. Zákon nakonec podpořilo 125 přítomných poslanců, hlavně sociálních demokratů, komunistů, ale i lidovců a zelených. Přidali se k nim i někteří občanští demokraté.
text -žam-