Sněmovna - nové obecní symboly, rezignace předsedy Sněmovny, NKÚ má stále potíže
Více než sto českých a moravských obcí získalo ve čtvrtek 29. dubna v Poslanecké sněmovně právo užívat svou vlajku a znak. Příslušné dekrety převzali jejich starostové i starostky z rukou místopředsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové. Obecní vlajku a znak tak mohou nově používat například Bransouze na Třebíčsku, Grešlové Mýto na Znojemsku nebo třeba Kučeř na Písecku. Kučeř by podle svého starosty Bohuslava Bartůňka chtěla svůj znak posvětit příští rok při 120. výročí založení hasičského sboru. Kučeř bude mít ve znaku mimo jiné keltský kříž s prodlouženým dolním ramenem, provázený po stranách čtyřmi hvězdami. Žlutý keltský kříž bude mít i na své vlajce. Obec Rabí v Plzeňském kraji byla jmenována městem a Strážný v Jihočeském kraji se stala městysem a dostala právo užívat svou vlajku.
Na funkci předsedy Poslanecké sněmovny pak v pátek 30. dubna rezignoval Miloslav Vlček a zároveň se vzdal poslaneckého mandátu. Vlčka ve Sněmovně na zbývající období do voleb nahradí náměstkyně olomouckého hejtmana Yvona Kubjátová. Vlček opustil náhle politiku kvůli podezření z ovlivňování státních dotací a nejasným půjčkám a nebude ani znovu kandidovat. V osobním dopise veřejnosti zdůraznil, že nerezignoval kvůli tomu, že by vědomě přispěl ke zneužití nějaké dotace nebo vědomě porušil zákon. Odchází prý z vlastní vůle, aby očistil své jméno a pověst Sněmovny i ČSSD. Vlčkovy pravomoci přešly na Miroslavu Němcovou (ODS), která byla po minulých volbách jmenována první místopředsedkyní Sněmovny.
Širší vedení Nejvyššího kontrolního úřadu doplnil od 1. května další poslanec. Dosavadní zákonodárce za ODS Daniel Reisiegel složil předepsaný slib, a tím zanikl jeho poslanecký mandát, protože tyto dvě ústavní funkce jsou neslučitelné. Místo něj nastoupí Sněmovny náhradnice advokátka Klára Slámová, která však již dříve vystoupila z ODS a kandiduje ve sněmovních volbách jako jednička za stranu Jany Bobošíkové Suverenita. Reisiegel je v tomto období již pátým poslancem, který ze sněmovny zamířil do NKÚ. Jako prvního zvolila sněmovna poslance ČSSD Miloslava Kalu do funkce viceprezidenta úřadu. Dalšími členy vedení úřadu se pak stali poslanci Karel Sehoř, Pavel Hrnčíř (oba ODS) a Rudolf Kufa (ČSSD). Šestatřicetiletý Reisiegel je finančním auditorem a působil také jako auditor Meziparlamentní unie.
Závěrečný účet Nejvyššího kontrolního úřadu byl také tématem schůze sněmovního kontrolního výboru. Poslanci s připomínkami poukazovali hlavně na rozpočtová opatření kvůli opravám školicího střediska v Přestavlkách. Výbor nakonec projednávání závěrečného účtu přerušil a vyžádal si další podklady. Do oprav školicícho střediska plynulo loni podle informací z výboru 36 milionů korun. Předseda výboru Vladimír Koníček poukazoval na to, že ve schváleném rozpočtu byly na rekonstrukci částky 8,5 milionu a 5,9 milionu korun. Investiční akce se navýšila mimořádným způsobem a podle jiných poslanců se jedná o manipulování s rozpočtovou disciplínou. Podle prezidenta NKÚ Františka Dohnala však o obcházení rozpočtových pravidel nejde. Částky na opravy se v rezervním fondu navyšovaly několik let, kdy se středisko neopravovalo. Loni byly využity. Rezervní fond už byl zrušen, zbytek peněz úřad převedl do státního rozpočtu. Poslanci z výboru chtějí po Dohnalovi do poloviny května údaje o opravách střediska a o jeho využití, ale také zprávu o reorganizaci regionálních pracovišť. Dohnal uvedl, že v konečném součtu provozních nákladů činí roční úspora 20 milionů korun. Do konce července chce výbor informace o způsobu řešení sídla NKÚ. Podle Dohnala o tom musí rozhodnout kontrolní nebo rozpočtový sněmovní výbor. Variantami jsou výstavba nové budovy, nebo přestěhování.
text -žam-