Odbor azylové a migrační politiky  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Systémová pomoc dysfunkčním rodinám

Dobrá praxe 

Odborná konference o službách sociální asistence pro rodiny s dětmi prezentovala závěry projektu, na nějž město získalo dotaci z EU a z rozpočtu Moravskoslezského kraje ve výši 1,8 milionu korun. Spolu s vedením města Havířova, pracovníků sociálně právní ochrany dětí a asistentek sociální služby, se zúčastnili zástupci okolních měst, sociálních služeb, nemocnice a azylových domů.

V nejmladším městě v České republice žije osmdesát devět tisíc obyvatel, z toho více než dvanáct tisíc dětí ve věku do čtrnácti let. Město, jehož vznik v roce 1955 byl programově spjat s historicky významnou těžbou uhlí, se dlouhodobě potýká s nezaměstnaností kolem devatenácti procent, jejímž důsledkem je mimo jiné rozpad tradičních rodinných vztahů. Problémová situace rodin obvykle zahrnuje různé příčiny a následky, které je nutné řešit individuálně a komplexně. Jednotícím prvkem je skutečnost, že tyto rodiny nejsou schopny bez vnější pomoci problémy zvládnout.

Dětem z dysfunkčních rodin prospívají předškolní zařízeníDětem z dysfunkčních rodin prospívají předškolní zařízení

Na potřebu regulace výskytu sociálně patologických jevů reagoval projekt Služby sociální asistence pro rodiny s dětmi. Grant schválilo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje v rámci Společného regionálního operačního programu kraje a grantového schématu Síť sociální integrace 2006. Bylo vytvořeno šest pracovních míst asistentek – sociálních pracovnic, které byly odborně proškoleny a vedeny realizačním týmem projektu. Pracovní místa musí být udržena minimálně tři roky.

O poskytování služby sociální asistence mohla požádat každá rodina nezvládající problémy s dětmi, případně potřebující institucionální pomoc.

Sekundárním záměrem projektu bylo vytvoření a provozování uceleného systému monitoringu sociální problematiky města a závěry z této činnosti implikovat zpětně do poskytování služeb sociální asistence.

Přímé řešení problémů

Mezi nejproblémovější oblasti patří zejména části města vybavené hustou sídlištní zástavbou. Většina sídlištní populace je tvořena mladými rodinami s dětmi ve školním věku, které si mezi sebou vytvářejí bližší sociální vazby a podoba jejich problémů sdružuje i jejich rodiny.

Do projektu (od 1. 4. 2007 do 30. 4. 2008) bylo zapojeno devadesát sedm rodin, především z oblasti Havířov-Šumbark a Prostřední Suchá. V rodinách, z nichž 55 je neromských, žije 279 dětí. Sedmdesát dvě rodiny mají jedno až dvě děti, dvacet rodin má čtyři až šest dětí, čtyři rodiny mají sedm až devět dětí a jedna rodina má deset dětí. Nejvíce ohrožených dětí je ve věku šest až patnáct let.

V rodinách, které se ocitly v krizové sociální situaci, byly poskytovány samostatné asistenční služby s cílem pomoci obnovit jejich soběstačnost a upevnit stabilitu rodiny.

Odlišný hodnotový systém

Specifickým rysem rodin v sociální tísni je vysoká nezaměstnanost rodičů. Tento fakt souvisí i se statistikou uvádějící, že 91 procento rodičů v této sociální kategorii má pouze základní vzdělání. Většina mladých matek řeší situaci útěkem na mateřskou dovolenou, čímž se problémy prohlubují.

Z valné části jsou rodiny závislé na sociálních dávkách, přibývá těch, jimž hrozí vystěhování pro dlouhodobé neplacení nájemného. Výplata sociálních dávek znamená krátkodobé materiální zlepšení. Nevhodný rodinný vzorec původní rodiny ovlivňuje negativně vztah mladých rodičů k zajištění potřeb a výchovy dětí, které jsou považovány za samostatné již ve velmi útlém věku. Závažným faktorem je nedostatečné plnění výchovné funkce a nerespektování zákona o povinné školní docházce. Děti, vyrůstající v nepodnětném rodinném prostředí, přejímají archetypy chování dospělých. Jednotícím prvkem těchto rodin je zvláštní druh solidarity, vzájemná podpora a půjčování si peněz, odmítání kontaktů s jinými komunitami.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 8/2008.

 

Jak vnímáte výstupy z projektu Služby sociální asistence pro rodiny s dětmi?

Jarmila Světlíková, radní

Věřím, že zkušenosti, které byly dnes velmi kvalifikovaně prezentovány našimi sociálními asistentkami, budou přínosem pro řešení dotčené problematiky i v dalších městech, která řeší pomoc rodinám selhávajících v základních funkcích. Záleží samozřejmě na přístupu vedení v obcích, především v obcích s rozšířenou působností, kde sehrává velkou roli jednak profesní oddělení sociálně právní ochrany dětí a jednak komise sociálně právní ochrany dětí.

 

PhDr. Vanda Gradková, ved. odd. sociálně právní ochrany dětí

S ohledem na skutečnost, že ještě nedávno jsme neměli jinou možnost, než umisťovat ohrožené děti do dětských domovů, považuji projekt i jeho kontinuální etapu za prospěšnou sanaci problémových rodin. Hledáme možnosti následné odborné péče o rodiny s dětmi v krizové sociální situaci, například uvažujeme o aplikaci britského modelu diagnózy ohrožených dětí do našeho systému. Velkou výhodu pro naše další kroky v této oblasti představuje maximální podpora a vstřícnost vedení města.

 

Anna Zniszczolová, sociální asistentka

Na jedné straně máme radost, že se nám podařilo zachránit tolik dětí a že se hodně rodičů snažilo zmobilizovat své síly k určité soběstačnosti. Na druhé straně si uvědomujeme, že spouštěčem rezignace na řádný život je zcela jednoznačně nezaměstnanost. Rodiny, dlouhodobě závislé na sociální podpoře, postrádají motivaci ke změně životního stylu. S tím souvisí i nedostatečně legislativně ošetřená forma výplaty dávek. Naše zkušenosti z terénu by preferovaly prioritní uhrazení nájemného za užívání bytu a stravného v základní a mateřské škole a teprve zbytek dávky využít pro vlastní potřebu.

 

Text: Daniela Řeřichová

vytisknout  e-mailem