Vláda - dotace až 500 tisíc korun na jeden byt
Vláda na své první schůzi po vládních prázdninách projednala dne 17. srpna 2009 mimo jiné návrh zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, který předložil ministr kultury Václav Riedlbauch. Důvodem zpracování návrhu zákona je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, kterou je nutné promítnout do právního řádu České republiky do 19. prosince 2009. Oblast poskytování audiovizuálních mediálních služeb by však bylo třeba upravit i bez nutnosti transpozice Směrnice, jelikož toto odvětví prochází vzhledem k pokroku informačních technologií rychlým vývojem, který doposud nebyl legislativně upraven. Stávající zákon totiž upravuje pouze provozování televizního vysílání, nově označované jako lineární audiovizuální mediální služby, nikoli rychle se rozvíjející audiovizuální mediální služby na vyžádání, kdy sám příjemce služby rozhoduje o tom, které pořady a v jaké době bude sledovat.
Obecným cílem navrhované úpravy je především nastavení nediskriminačního přístupu vůči všech poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb a ochrana spotřebitelů. Za tím účelem se vedle regulace obsahu televizního vysílání předpokládá rovněž regulace obsahu audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Vzhledem k tomu, že audiovizuální mediální služby jsou ve značné míře poskytovány na území celé řady států, navrhuje se dále úprava systému přeshraniční spolupráce Rady pro rozhlasové a televizní vysílání s orgány Evropských společenství a s regulačními orgány členských států Evropských společenství a států, které jsou smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi. Právní úprava obsahuje ustanovení, které nově představuje obecně formulovaný zákaz šířit obsah určený pro dospělé tak, aby k němu měli nezletilí za běžných okolností přístup, aniž by stanovilo konkrétní způsob, který má být k dosažení tohoto cíle použito.
Vláda z popudu ministra vnitra Martina Peciny projednala a schválila postup při zabezpečení financování základních registrů. Cílem materiálu je zajištění financování základních registrů, tedy Registru obyvatel, Registru osob, Registru územní identifikace adres a nemovitostí, Registru práv a povinností, Informačního systému základních registrů a Identifikátoru fyzických osob, k jejichž vytvoření musí dojít v souladu se zněním zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech do 31. července 2010. Registr osob je připravován v gesci Českého statistického úřadu. Registr územní identifikace adres a nemovitostí je připravován v gesci Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Identifikátor fyzických osob je připravován v gesci Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ostatní registry jsou připravovány v gesci Ministerstva vnitra. Pro splnění tohoto cíle byla odhadnuta celková předpokládaná alokace již v roce 2008 a ve výši 2,8 miliardy korun.
K financování tohoto projektu jsou využity prostředky evropských strukturálních fondů v rámci Integrovaného operačního programu, a to ve výši 85 procent celkového rozpočtu každého projektu. Tyto prostředky jsou v současnosti částečně rozpočtovány v rozpočtu kapitoly Ministerstva vnitra.K možnosti čerpat prostředky ze strukturálních fondů Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a kartografickým a Úřadem pro ochranu osobních údajů mimo jiné zpracovalo „Globální architekturu základních registrů“ jako výchozí závazný dokument pro řízení architektur všech navazujících projektů v oblasti eGovernmentu. Připravilo a vyhlásilo výzvy k předkládání projektů pro cíle Smart Administration. Tyto výzvy obsahují závazné alokační rámce pro čerpání prostředků ze Strukturálních fondů, a to včetně prioritní oblasti Základní registry. Rovněž zkoordinovalo přípravy projektové dokumentace pro kofinancování projektů ze Strukturálních fondů a zajistilo registraci všech projektů základních registrů v systému Benefit 7+ k 29.5.2009 tak, aby jak řídící orgán a zprostředkující orgán mohly žádosti posoudit a vydat Rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška předložil na jednání vlády návrh novely nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů, jehož cílem je odstranit potíže v další realizaci programu podpory oprav, rekonstrukcí a modernizací panelových bytových domů, které nastaly poté, kdy byla pro získání předmětné podpory stanovena mj. podmínka, že obvodový plášť opravované nebo modernizované budovy musí minimálně splňovat doporučenou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla. U významné části projektů rekonstrukce panelových bytových domů nebude možno splnění této podmínky dosáhnout vzhledem k tomu, že v současné době doporučovaná hodnota tohoto ukazatele je přísnější než hodnota požadovaná dříve. Je proto navrhováno, aby napříště namísto doporučené hodnoty byla pro získání podpory požadovaná postačující hodnota. Tato změna má být uplatněna již při posuzování žádostí o podporu, podaných dnem 1. května 2009.
Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška rovněž předložil vládě návrh nařízení vlády o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou podporovaných sociálních nájemních bytů formou dotace právnickým a fyzickým osobám, jehož snahou je podpořit výstavbu dostupných bytů pro skupinu obyvatel, která si není schopna z důvodu svého nízkého příjmu pořídit nebo udržet bydlení v tržním prostředí. Mají to být příjemci opakovaných dávek v hmotné nouzi nebo osoby vymezené limitem čistého příjmu v závislosti na velikosti domácnosti a dále osoby, které mají ještě další sociální handicapy, které je znevýhodňují v přístupu k bydlení. K tomu je navrhováno zejména poskytnout dotaci na jednotlivý podporovaný sociální byt ve výši 6 500 Kč na m2, jedná-li se o novou výstavbu, a 5 500 Kč na m2, jedná-li se o stavební úpravy; přitom dotace na jednotlivý podporovaný sociální byt nesmí zároveň přesáhnout částku 500 tisíc korun u nové stavby nebo 420 tisíc korun u stavebních úprav. Dále se navrhuje zvýšit dotaci o 50 tisíc korun, vznikne-li výstavbou upravitelný byt, o 100 tisíc korun splňuje-li výstavba požadavky na energetickou náročnost budov platné pro třídu A nebo 50 tisíc korun platné pro třídu B. Celková výše dotace, která se vypočte jako součet dotací na jednotlivé podporované sociální byty, nesmí přesáhnout 30 procent celkových investičních nákladů na výstavbu podporovaných bytů.
Vláda dále projednala informaci o plnění Akčního plánu boje s nelegální migrací za rok 2008, kterou předložil ministr vnitra Martin Pecina. Základní mnohostrannou platformou pro postup České republiky v boji s nelegální migrací je Evropská unie. Do roku 1999 spadaly všechny předpisy týkající se imigrační a azylové politiky v zemích Evropské unie do kompetencí jednotlivých členských států. Po schválení Amsterodamské smlouvy bylo dohodnuto, že kompetence v azylové a imigrační politice přejdou na Evropské společenství, a staly se tak součástí právního pilíře. Postupně byla problematika migrace označena za klíčovou oblast zájmu Evropské unie, přičemž byla zdůrazněna potřeba společného a komplexního přístupu k tomuto fenoménu. Česká republika podpořila přijetí Evropského paktu o imigraci a azylu, který schválila Evropská rada v říjnu 2008. V souvislosti s jeho implementací podporuje působení zejména v oblastech legální migrace a odstranění přechodných období pro volný pohyb pracovních sil, boj s nelegální migrací a výstavbu společného evropského azylového systému, především s cílem dosažení co největšího pokroku v projednávání návrhu nařízení o Evropském azylovém podpůrném úřadu.
Akční plán, respektive jeho úkoly, byly splněny či se jedná o opatření, která se stala nedílnou součástí běžných činností příslušných orgánů. V době jeho účinnosti prošla Česká republika mnohými změnami, z nichž za nejvýznamnější musíme považovat vstup do Evropské unie a vstup do schengenského prostoru, které ovlivnily legislativu i politický přístup k řešení problémů spojených s nelegální migrací. I přes dané skutečnosti je zřejmé, že přijímaná opatření byla v mnoha směrech účinná. Nasvědčuje tomu mimo jiné též trvalý pokles zjištěných případů nelegální migrace na území České republiky. U údajů za rok 2008 je třeba vycházet z toho, že po vstupu České republiky do schengenského prostoru byly odstraněny kontroly na pozemních hranicích. Jako překročení státní hranice České republiky, včetně jejího nelegálního překročení, je od této doby určováno pouze překročení tzv. vnější schengenské hranice, která je v České republice hranicí vzdušnou, a k jejímu překročení dochází na mezinárodních letištích. V ostatních případech se jedná o zjištění nelegálního pobytu.
Text: -rr-