Optimalizace dopravy zlepší dopravní obslužnost
1. Kolik kilometrů silnic váš kraj spravuje? Jaký objem finančních prostředků směřoval na jejich opravy a rekonstrukce? Kolik se ještě musí vynaložil, aby byla silniční síť v kraji ve stavu odpovídajícím současným potřebám?
2. Jakým způsobem financujete opravu a obnovu silniční sítě? Nakolik přitom využíváte zdroje Evropské unie?
3. Co přináší integrovaný dopravní systém ve vašem kraji cestujícím?
Stav silnic na území našeho státu je častým tématem nejen pro ty, kteří se po nich denně pohybují za volanty svých automobilů.
Zabývají se jimi také instituce ve veřejné správě. Kraje mají ve správě silnice II. a III. třídy. Obnova a modernizace dopravní infrastruktury se stala ve většině krajů jednou z priorit, na kterou vynakládají nemalé peníze. Další finanční prostředky vyžaduje i dopravní obslužnost. Na aktuální stav silniční sítě
a integrovaného dopravního systému jsme se uprostřed letošní zimy ptali zástupců krajů.
Martin Kuba, náměstek hejtmana Jihočeského kraje:
1. Jihočeský kraj má ve svém vlastnictví celkem 5459 kilometrů silnic, z nichž silnice II. třídy tvoří 1638 kilometrů a silnic III. třídy je 3821 kilometrů. Již od okamžiku převzetí tohoto majetku od státu se stala jeho obnova a zvýšení kvality jednou z priorit kraje. Proto jsou každoročně vynakládány na modernizaci a opravy silnic nemalé finanční prostředky. Jejich výše dosáhla za předchozích sedm let celkem 5,05 miliardy korun. Odhadujeme, že aby naše dopravní síť odpovídala současným potřebám, budeme muset v následujících pěti letech investovat ještě obdobnou sumu.
2. S ohledem na objem potřebných finančních prostředků na tyto účely samozřejmě využíváme vícezdrojové financování. Základním finančním zdrojem je pro nás rozpočet Jihočeského kraje. V letech 2007 a 2008 jsme si vzali úvěr od Evropské investiční banky v celkové částce 800 milionů korun. Zároveň jsme byli velmi úspěšní při získávání finančních prostředků. Od počátku roku 2002 do konce roku 2009 jsme získali celkem 1,020 miliardy korun z různých zdrojů Evropské unie. S finančními zdroji z Evropské unie, zejména z Regionálního operačního programu, samozřejmě počítáme i v následujících letech.
3. Integrace veřejné dopravy na území Jihočeského kraje bude samozřejmě přinášet pro své koncové uživatele – tedy cestující – zvýšení komfortu ve více oblastech. Osobně považuji za nejdůležitější nabídku takového jízdního dokladu, který bude možno využít jak pro potřebu cestování ve všech druzích dopravy – zejména autobusem, vlakem, MHD - tak pro další služby, které budou nabízeny jednotlivými městy a obcemi. Mám na mysli zejména parkování, komunikace s městskými organizacemi či školami.
Mgr. Vladimír Malý, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Karlovarského kraje:
1. Od vzniku krajů do roku 2004 bylo financování správy a údržby silnic II. a III. třídy řešeno formou účelově vázaných finančních transferů od Státního fondu dopravní infrastruktury. Teprve od roku 2005 se na financování svých silničních sítí, tedy silnic II. a III. třídy, podílejí především kraje přímo ze svých rozpočtů. Změna systému financování se velmi razantně projevila právě ve zlomovém roce 2005, kdy výše finančních prostředků ročně vynakládaných do silniční sítě silnic II. a III. třídy se v kapitálových výdajích mnohonásobně zvedla oproti období 2001 – 2004. K poslední části otázky je možné konstatovat, že v Karlovarském kraji by bylo možné reálně v každém roce provést „opravy, respektive investiční opravy“ za zhruba miliardu korun. Ovšem kraj například na rok 2008 byl schopen vynaložit z různých zdrojů do silniční sítě „jen“ 0,72 miliardy a to včetně zimní údržby, letní údržby, správy silnic, investic atd.
2. V Karlovarském kraji plní funkci majetkového správce silnic II. a III. třídy Krajská správa a údržba silnic Karlovarského kraje. Finanční prostředky získáváme z různých zdrojů. Většinou využíváme investiční a neinvestiční příspěvky od zřizovatele, tedy od Karlovarského kraje, od Státního fondu dopravní infrastruktury a z úvěrů, v rámci či mimo režim předfinancování dotačních programů Evropské unie.
3. V Karlovarském kraji je zaveden Integrovaný dopravní systém „IDOK“, který slouží jako nadstavbová služba cestujícím. Zároveň zde působí přeshraniční systém EgroNet. Systém IDOK, zjednodušeně řečeno, pracuje na principu územního rozdělení kraje do jednotlivých tarifních zón a garantuje cestujícímu, že v zakoupeném pásmu či pásmech se může přepravovat libovolně zvoleným dopravcem na jeden jediný jízdní doklad.
František Čepek, vedoucí oddělení silničního hospodářství na odboru dopravy Krajského úřadu Královéhradeckého kraje:
1. Královéhradecký kraj vlastní celkem 3316 km silnic, z toho je 894 kilometrů silnic II. třídy a 2422 kilometrů silnic III. třídy. Na této silniční síti je celkem 870 mostů. Obnova vozovkové části silniční sítě je odborně odhadnuta na zhruba 5,2 miliardy korun. Od roku 2001 bylo vynaloženo na údržbu a opravy silnic II. a III. třídy celkem 6,036 miliardy korun. Z tohoto objemu se Královéhradecký kraj podílel na údržbě 3,151 miliardy a na opravách a přestavbách 1,366 miliardy – celkově tedy kraj vydal na tento účel 4,517 miliardy korun. Rozdíl v objemu byl hrazen z dotací Státního fondu dopravní infrastruktury - například škody po povodních, dále PZ Kvasiny a spolufinancování ze zdrojů Evropské unie. Finanční prostředky ze zdrojů Evropské unie byly využívány od roku 2005 do roku 2008 v programech INTERREG IIIA, SROP a ROP v celkovém objemu 652 milionů korun.
3. Řešení dopravní obslužnosti území Královéhradeckého kraje předpokládá integraci ekonomických, technických, sociálních požadavků jejichž kritériem úspěšnosti je kvalitní, dostupná a ekonomicky přijatelná dopravní obslužnost. Integrace dopravy představuje racionální a ekonomické propojení veškerých systémů veřejné dopravy s cílem zabezpečení zvýšené mobility obyvatel. Realizace integrace je základním předpokladem rozvoje veřejné dopravy a její trvalé udržitelnosti. Od 1. února 2008 došlo k rozšíření IREDO o oblast Novoměstska a Jaroměřska a k integraci dalších linek do IDS IREDO. Integrovaný dopravní systém IREDO nyní pokrývá téměř polovinu Královéhradeckého kraje, a to okresy Náchod, Rychnov nad Kněžnou, a částečně také okolí Hradce Králové a Trutnova. Mezi hlavní výhody IDS IREDO patří společná jízdenka pro všechny autobusové dopravce i pro vlaky, umožňuje absolvovat celou cestu na jeden jízdní doklad, nepočítá okliky – zaplatíte vždy stejně bez ohledu na trasu spoje a nabízí výhodné sedmidenní a třicetidenní jízdenky.
Martin Sepp, náměstek hejtmana pro dopravu Libereckého kraje:
1. Liberecký kraj spravuje 2 100 kilometrů silnic II. a III. třídy. Průměrně se ročně vynaloží 300 milionů korun na provoz, plus další prostředky z fondů Evropské unie - zhruba 214 milionů korun, z úvěru je to 750 milionů korun, dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří něco kolem 100 milionů korun ročně. Dále Liberecký kraj ročně vynaloží průměrně 100 milionů korun na zimní údržbu.
Z hodnocení stavu povrchů vozovek po sběru v roce 2008 vyplývá, že 358 kilometrů, tedy sedmnáct procent, silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je hodnoceno jako havarijní. U téměř 545 kilometrů, tedy dvaceti šesti procent silnic, je jejich stav nevyhovující. Tedy takový, že silnice pro poruchy nesplňují podmínky provozní způsobilosti a je třeba provést jejich opravu nebo údržbu. Větším problémem jsou mosty. Z 664 mostů na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji je jich více než třetina zařazena ve stavebním stavu 5 – 7. Celkově odhaduji, že na silnice a mosty je zapotřebí něco kolem pěti až šesti miliard, aby byly v nejhorším případě ve stavu označovaném nejhůře 3.
2. Liberecký kraj se zaměřil v první řadě na opravy stávající silniční sítě a na odstranění bodových závad, jako například lze uvést výstavby okružních křižovatek, rekonstrukce mostů a zdí. Způsoby financování tvoří rozpočet kraje, úvěr a fondy EU. Čerpání z prostředků EU je využíváno od roku 2005 (PHARE,SROP, INTEREG,ROP,CÍL 3), v současné době se připravují a realizují další projekty z Regionálního operačního programu. Podrobné informace lze nanést na www.kraj-lbc.cz odbor dopravy.
Jan Tichý, náměstek hejtmana Pardubického kraje:
1. Pardubický kraj má ve svém majetku celkem 3132 kilometrů silnic II. a III. třídy, přesněji 910 kilometrů II. třídy a 2222 kilometrů III. třídy, na těchto silnicích je 811 mostů. V investicích do silniční sítě patří kraj mezi přední regiony – historický byl rok 2006, kdy kraj do silnic a mostů investoval 998 milionů korun. Vysokou úroveň kapitálových výdajů se snažíme udržet. Celkový objem kapitálových výdajů od roku 2002 do roku 2008 činí 3,1 miliardy Kč; na zkvalitnění silniční sítě v kraji bychom potřebovali zhruba 15 miliard korun.
2. Vysokou úroveň kapitálových výdajů do silniční sítě se nám dařilo držet díky výhodnému úvěru od Evropské investiční banky. Zároveň čerpáme dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury, z programů přeshraniční spolupráce a také z evropských zdrojů. V roce 2008 se Pardubickému kraji podařilo poprvé získat i státní prostředky z programu zvyšování bezpečnosti silničního provozu.
3. Integrovaný dopravní systém Pardubického kraje byl v našem regionu nastartován v loňském roce. V současné době je provozován v okrese Pardubice v návaznosti na města Chrudim a Hradec Králové a na další místa v okrese Chrudim. Se zapojením zbývajících dvou okresů kraje – Svitavy a Ústí nad Orlicí – se počítá v letech 2010 – 2011. Výsledkem zavedení integrovaného dopravního systému, respektive připojením zbývajících dvou okresů, bude optimalizace dopravy – dopravní sítě a s tím související návaznost mezi železniční, autobusovou a městskou hromadnou dopravou, dokončena. Nedílnou součástí tohoto systému bude použití jednotné karty pro všechny druhy spojů. Především očekáváme, že optimalizací dopravy zlepšíme dopravní obslužnost, v tomto případě dostupnost jednotlivých území prostředky hromadné dopravy.
Ing. Jaroslav Vejprava, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Plzeňského kraje:
1. Plzeňský kraj vlastní silnice II. a III. třídy, které na podzim roku 2001 převzal od státu do svého majetku a správy. Tato krajská silniční síť vykazovala dle Silniční databanky ŘSD ČR ve 2. pololetí roku 2008 celkovou délku 4601 kilometrů. Z této celkové délky krajské silniční sítě činí 1510 kilometrů silnic II. třídy a 3091 kilometrů silnic III. třídy. Dle jednotlivých okresů lze konstatovat, že největší délka v krajské správě je v okrese Klatovy, kde jsou silnice II. a III. třídy v celkové délce 1030 kilometrů a naopak nejkratší délka těchto silnic je charakteristická pro okres Rokycany, kde celková délka krajských silnic v rámci okresu dosahuje 460 kilometrů. K průměrné délce krajských silnic v rámci okresu v rozsahu od přibližně 680 kilometrů až k téměř 790 kilometrů se blíží ostatní zbývající okresy v pořadí Domažlice, Plzeň – jih, Tachov a Plzeň – sever, jehož správa obhospodařuje i okres Plzeň – město. Za období let 2002 – 2008 byla na správu, údržbu, rekonstrukce a opravy silnic II. a III. třídy v Plzeňském kraji vynaložena finanční částka zhruba ve výši 6,3 miliardy korun. Nejvyšší hodnoty dosáhly vynaložené finanční prostředky v letech 2003 a 2004, kdy byly napravovány následky ničivých povodní. Šlo o více než 900 milionů korun za rok. V roce 2008 byla překročena výše jedné miliardy korun za běžný rok. Pro úplnou spokojenost uživatelů i správců silniční sítě II. a III. třídy v Plzeňském kraji by musela být vynaložena ještě částka zhruba kolem osmi miliard korun.
2. Krajská silniční síť, jež do této dopravní struktury zahrnuje silnice II. a III. třídy, je financována přímo z rozpočtu Plzeňského kraje, v letech 2002 až 2004 podstatným způsobem také ze státního rozpočtu prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Na obnovu, rekonstrukce a výstavbu přeložek nových silničních úseků jsou také využívány finanční prostředky z operačních programů Evropské unie, dříve to bylo zejména v rámci Strukturálního regionálního operačního programu, PHARE, ale také v rámci programu INTERREG IIIA, například na okrese Tachov. V současnosti jsou realizovány silniční stavby v rámci programu Evropské unie – ROP pro období 2007 – 2013, v příhraničních oblastech i v rámci programu CÍL 3. U staveb realizovaných v rámci programů Evropské unie kraj také spolupracuje se Státním fondem dopravní infrastruktury. Z tohoto fondu je pak zajišťováno předfinancování realizované akce do doby obdržení prostředků z Evropské unie.
3. Budoucnost veřejné dopravy spatřujeme ve spolupráci všech dopravců a dílčích subsystémů s cílem vytvořit - díky kvalitním návaznostem a jednoduchému, jednotnému přestupnímu tarifu - atraktivní systém veřejné dopravy, který bude konkurenceschopný oproti možnostem, které dnes nabízí automobilová doprava. Jen systémem, který obslouží území rychle s kvalitními přestupy za atraktivní tarif a v neposlední řadě také s využitím moderních pohodlných vozidel, lze v jednadvacátém století zajistit veřejné dopravě důstojné místo v dopravním systému a ve společnosti. Integrovaný dopravní systém by měl směřovat právě k těmto cílům a prostřednictvím organizátora, který bude nezávislý na všech dopravcích, by měl zajišťovat atraktivní intervaly na linkách, smysluplné a ekonomicky optimální vedení linek, dále pak přehledné, přiměřeně vysoké jízdné, pohodlná vozidla a dobře vybavené a přívětivé přestupní uzly. To vše by měl vykonávat v zájmu objednavatelů dopravy a jejich snah o efektivitu provozu, ale především v zájmu cestujících s cílem oslovit a do veřejné dopravy přilákat co největší část z nich.
František Janačík, oddělení tiskových informací, kancelář hejtmana Ústeckého kraje:
1. Ve správě Ústeckého kraje je v současné době 897 km silnic II. třídy a 2740 kilometrů silnic III. třídy. Celkem se jedná o 3637 kilometrů silnic. K nim je nutné připočíst dalších 491,2 kilometru silnic I. třídy a 52,3 kilometrů dálnic v majetku státu. Výčet nezahrnuje místní a veřejné účelové komunikace, které nejsou statisticky sledovány. V rámci běžné údržby krajských silnic – tím jsou míněny zejména finančně méně náročné opravy, úpravy krajnic, údržba dopravního značení, opravy výtluků - byly příspěvkovou organizací Správa a údržba silnic Ústeckého kraje vynaloženy v roce 2004 finanční prostředky ve výši 135,06 milionu korun, v následujícím roce 139,73 milionu korun, v roce 2006 388,55 milionu korun, v roce 2007 325,83 milionu korun a v roce 2008 392,2 milionu korun.
2. Ústecký kraj financuje opravy silnic jak ze svého rozpočtu, tak zajišťuje jejich financování z dalších zdrojů. V letech 2005 - 2007 využil úvěr na rekonstrukce silnic a souvisejících staveb ve výši 700 milionů korun. Financování rekonstrukcí důležitých silnic zejména II. třídy má nasmlouváno se Státním fondem dopravní infrastruktury a v plánovacím období 2007 – 2013 přihlašuje projekty rekonstrukcí silnic s budoucím využitím dotací z evropských strukturálních fondů prostřednictvím Regionálního operačního programu Severozápad.
Ústecký kraj předložil Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad projekty na souvislé rekonstrukce silnic a silničních staveb. Tady lze žádat o dotace pouze u záměrů, kde se jedná o souvislou trasu, napojující se alespoň v jednom bodě na silnici I. třídy nebo dálnici.
Ústecký kraj využívá také vícezdrojové financování. Například při stavbě nového silničního mostu přes řeku Labe v Litoměřicích, kde kraj jako investor předpokládá celkové náklady ve výši 1,6 miliardy korun, realizoval několik etap, na něž získal kolem 0,5 miliardy korun ze Společného regionálního programu.
3. V Ústeckém kraji cestující dosud nemohou využít celokrajský systém integrované dopravy. Výhody cestování na jednu jízdenku v regionu zatím nabízí mezinárodní jízdenka projektu RegioNET Labe-Elbe, kde je celodenní jízdné uznáváno v celém kraji Českými drahami a.s., německými dopravci v sousedním saském příhraničí v dopravní svazu VVO a několika smluvními autobusovými dopravci, působícími v regionu. Konkrétně jsou do systému RegioNET Labe-Elbe zapojeni akciové společnosti Dopravní podnik města Děčína, ČSAD Semily, Dopravní podnik města Ústí nad Labem a Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova. Tito dopravci pokrývají více než jednu polovinu kraje. Z rozpočtu Ústeckého kraje je také hrazen pilotní provoz clearingového centra při ČSAD SVT Praha, s.r.o., které prověřuje možnosti vzájemného rozúčtování plateb mezi dopravci, tak, aby cestující mohl zakoupit jednu jízdenku do cílové stanice, i když cestuje s několika dopravci. Hrazení jízdného jednou čipovou kartou testují akciové společnosti ČSAD Semily, ČSAD Slaný a Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova.
Připravila Ludmila Křížová
FOTO Archiv a Radoslav Bernat
Odkazy do noveho okna
Detailní náhled
Detailní náhled
Detailní náhled
Detailní náhled
František Janačík
Jan Tichý
Jaroslav Vejprava
Martin Sepp