Odbor azylové a migrační politiky  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Pěstuj prostor i Park na přání

 

Veřejné prostory jsou důležitým tématem také pro nový územní plán, říká Martin Baxa, primátor statutárního města Plzeň.
 
Jak město zlepšuje fungování veřejného prostoru?
Projektová příprava začíná na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, který připravuje celoměstské koncepční a analytické dokumenty i studie
Primátor statutárního města Plzeň Martin Baxa. Foto: archiv Magistrátu města Plzeň.Primátor statutárního města Plzeň Martin Baxa. Foto: archiv Magistrátu města Plzeň.
jednotlivých území, například revitalizaci nábřeží plzeňských řek, regeneraci sídlišť či projekt Plzeň – Centrální oblast města a její oživení. Veřejné prostory jsou důležitým tématem také pro nový Územní plán města Plzně. Podrobná analýza určí celoměstsky i lokálně významné veřejné prostory a jejich kompoziční vazby. Pořízení projektové dokumentace vyššího stupně a samotnou správu a údržbu jednotlivých ploch pak zajišťuje Správa veřejného statku města Plzně nebo přímo úřad dotčeného městského obvodu. Je-li příležitost, žádá se prostřednictvím Útvaru koordinace evropských projektů o finanční podporu například z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad, z něhož se částečně hradila mimo jiné obnova řady veřejných prostranství v našem městě, nebo Operačního programu Životní prostředí. Od roku 1990 se městu podařilo obnovit Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy a Křižíkovy sady a sady Pětatřicátníků.
 
Jedním z problémů městských aglomerací je i vyvažování potřeb pro pěší a automobilovou dopravu. Jak se s tím vypořádává Plzeň?
Všeobecným trendem je snaha maximálně potlačit v centru města individuální automobilovou dopravu, na což v Plzni reagujeme vytvářením nových pěších zón. Už vznikla v Martinské ulici, co nejdříve začneme s rekonstrukcí Riegrovy ulice a prověřujeme možnost prodloužení pěší zóny do Dřevěné a Dominikánské ulice. Nabízíme levné parkování v parkovacím domu Rychtářka v příjemné docházkové vzdálenosti do historického jádra. Mezi zlepšení veřejného prostoru patří úpravy komunikací, chodníků, pěších cest, vytvoření nového přechodu či zastávky městské veřejné dopravy například v lokalitách náměstí Míru, náměstí Milady Horákové, lesopark Homolka, Borský park, přestupní uzel Plzeň/Šumavská – autobusový terminál, Sirková ulice nebo trolejbusová zastávka Wenzigova.
 
Jaká konkrétní místa v Plzni získala na atraktivitě v poslední době?
Velmi oblíbeným místem v centru města se po rekonstrukci stala Mlýnská strouha, která dokonce získala ocenění Park roku 2010. Mělké údolí pod
Plastika v Mlýnské strouze. Foto: Martin Pecuch.Plastika v Mlýnské strouze. Foto: Martin Pecuch.
Pražským mostem bylo jediným místem sadového okruhu, kam bylo možné vrátit vodní prvek jako reminiscenci na původní Mlýnskou strouhu. Přínos postupné každoroční regenerace Borského parku je patrný především v letních měsících, kdy pobytové trávníky využívá velké množství návštěvníků. Rovněž Mikulášské náměstí po dokončení obnovy v září 2012 umožňuje opět odpočinek na travnatém koberci, což využívají především studenti dvou sousedních gymnázií. Vítanou akcí se v Plzni stal například Víkend otevřených zahrad, kdy je mimo jiné po celou sobotu a neděli otevřena veřejnosti městská Luftova zahrada v části Doudlevce. Zároveň bylo zpřístupněno městské Arboretum Sofronka a v letošním roce to bude i hřbitov U Všech svatých.

Můžete zmínit veřejné prostranství, jehož proměnu město teprve chystá?
V současné době se upravuje jihozápadní část sadového okruhu, takzvané divadelní terasy. Stav bezprostředního okolí budovy Velkého divadla zcela neodpovídal estetickým ani provozním nárokům. Návrh úprav se to snaží změnit a navazuje i myšlenkově na již zrekonstruované části sadového prstence. V části při Klatovské třídě je vyčleněn prostor pro umístění památníku generála Pattona.
 
Objevily se ve veřejném prostoru nové plastiky?
Plastika v Mlýnské strouze. Foto: Martin Pecuch.Plastika v Mlýnské strouze. Foto: Martin Pecuch.
Výrazným prvkem obnovené Mlýnské strouhy jsou barevné plastiky určené k posezení, prolézání a objevování především dětmi. Autorkou je Tereza Damcová, která společně s Pavlem Pražákem vytvořila také hudební koláže pro ozvučení plastik: Matky kouzelnice, Dcery – ptáka a Syna – ryby. Mají nejen dětským návštěvníkům připomenout smyslové i citové vnímání pohádkových příběhů. Znovuobnovený park na Mikulášském náměstí si zachoval původní dispozici včetně lipových alejí a centrálního pobytového trávníku. Na parkové náměstí se vchází čtyřmi kovovými brankami porostlými popínavými růžemi. Také sem byl vrácen vodní prvek v podobě pítka vytvořeného sochařem Václavem Fialou. Od roku 1995 stojí v parku busta Jiřího Trnky a rovněž sem byl z Lochotínského parku přestěhován pomník J. K. Tyla. Václav Fiala je autorem i nově osazené plastiky v parkovém Habrmannově náměstí. V parku v Potoční ulici byla osazena plastika totemu od sochaře Jana Šimka. Na takzvaném Zemníku a na Homolce bylo vytvořeno autorské dětské hřiště z rukou Tomáše Indry. Město rovněž spolupracuje na projektu umísťování autorských dřevěných plastik před hlavní vstupy do základních škol, které mají sloužit především k posezení i pohybovým aktivitám dětí. Sochy již zdobí vstupní prostory základních škol na Slovanech a na Borech.
 
Jaké jiné zajímavé sochy mohou turisté v Plzni nalézt?
Pod hradbami se nachází busta plzeňského rodáka, hudebního skladatele Václava Trojana, známého především jako spolupracovníka Jiřího Trnky. Bustu vytvořil akademický malíř a sochař Jaroslav Šindelář. Některá umělecká díla mají neobyčejný příběh. Například v listopadu 2009 byla ze dna Košuteckého jezírka vyzdvižena soška andělíčka, jenž se do vody zřítil pravděpodobně v padesátých letech dvacátého století. Soška andělíčka tvořila původní vybavení parku, který byl založen na počátku třicátých let dvacátého století městským zahradníkem Valentinem Čočkem za významné podpory tehdejšího starosty města Plzně Luďka Pika.
 
Významným počinem byly kašny na náměstí. Jak vznikaly?
Kašna na náměstí v Plzni. Foto: Radoslav Bernat.Kašna na náměstí v Plzni. Foto: Radoslav Bernat.
Velké architektonické záměry vzbuzují velké emoce. U plzeňských kašen tomu nebylo jinak. Jejich autor Ondřej Císler zvítězil v otevřené architektonicko- výtvarné soutěži, kterou město uspořádalo v roce 2004 a zúčastnilo se jí čtyřicet dva soutěžních týmů. Ondřej Císler se inspiroval sestavou v heraldickém znaku Plzně a převedl jej do abstraktní podoby tří samostatně stojících zlatých soch – objektů, chrličů vody, spíše než kašen. Voda dnes po většinu roku dopadá z velké výšky do monolitických kamenných nádob z černé žuly, přivezené z Číny. Černozlatá barevnost je odvozena mimo jiné z morového sloupu na náměstí. Kašny se při jejich odhalení sice setkaly s kontroverzním přijetím, ale jejich obliba stále stoupá. Především u zahraničních návštěvníků. Věřím, že jejich vhodnost skutečně posoudí až čas, i když já jsem o ní přesvědčen už nyní.
 
Může veřejnost ovlivňovat podobu města?
K mnohým projektům se pořádají veřejná projednání či pracovní setkání, kde se mohou lidé aktivně zapojit. Již v roce 1998 město ve spolupráci s veřejností hledalo místo pro vznik nové parkové plochy. V akci Park na přání lidé vybrali dvě lokality. Na tvorbě parků se lidé podíleli nejen výběrem plochy, ale i spoluprací na projektové přípravě a na závěr výsadbou stromů, keřů nebo zakládáním trávníků. Záměr obnovy Lochotínského parku byl projednáván s veřejností od počátku projektové přípravy v květnu 2007. Připomínky k předloženému návrhu byly zapracovány do dokumentace. Před zahájením stavby byl znovu celý projekt představen občanům na veřejném projednání přímo v parku s komentovanou prohlídkou, kde na otázky odpovídali autoři projektu a zástupci investora. Občané se mohou kdykoliv obrátit na kolegy z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně nebo Správy veřejného statku města Plzně, na zástupce jednotlivých městských částí a mohou mě navštívit v pravidelně konaných dnech otevřených dveří pro veřejnost. V rámci projektu Evropské hlavní město kultury 2015 byl spuštěn program komunitního plánování Pěstuj prostor, v němž se vyhlašují otevřené výzvy na podněty občanů pro úpravy v plzeňském veřejném prostoru. Dokonce mohou získat finanční příspěvek, pokud chtějí úpravy ve spolupráci s městem i sami realizovat.


Ivana Jungová


Mgr. Martin Baxa (*1975) vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně – mezifakultní obor učitelství dějepisu a zeměpisu pro střední školy, dějepis na Filozofické fakultě a zeměpis na Přírodovědecké fakultě. V letech 1999–2004 působil jako učitel dějepisu a zeměpisu na Gymnáziu, Plzeň, Mikulášské nám. 23, od roku 2004 až dosud vyučuje zeměpis na tomto gymnáziu na částečný úvazek. Od prosince 2004 do listopadu 2008 byl členem Rady Plzeňského kraje pro oblasti kultura a památková péče. V prosinci 2008 se stal členem Zastupitelstva Plzeňského kraje a v listopadu 2010 byl zvolen primátorem statutárního města Plzeň.

vytisknout  e-mailem