Odbor azylové a migrační politiky  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Právní úprava veřejné služby ve Francii

Mgr. Daniel Hoda 

 

Shrnutí:
 
Článek je věnován francouzské veřejné službě a jejím právním otázkám. Moderní francouzská veřejná služba a její právní úprava jsou výsledkem postupného vývoje, který začal přibližně v 16. století a který vyústil do éry moderních generálních statutů veřejné služby.
V současné době je většina veřejných zaměstnanců, to znamená zejména zaměstnanců různých úřadů, podřízena zvláštnímu právnímu režimu, na jehož vrcholu je Generální statut veřejné služby. Ten je složen ze čtyř zákonů, kde každý z nich tvoří jednu hlavu statutu a kde tři ze zákonů upravují tři režimy veřejné služby – službu státní, územní a nemocniční.
I když je statut a kariéra úředníků regulována generálním statutem, existuje velké množství různých výjimek a zvláštních úprav, které jsou obsaženy ve zvláštních statutech, z nichž většina je přijímána ve formě podzákonných dekretů.
Organizace a struktura francouzské veřejné služby spočívá na rozdělení úředníků do mnoha různých sborů. Úředníci jsou přijímání do veřejné služby prostřednictvím konkurzu a po jmenování a stáži je jim přidělována definitiva a jsou tak s konečnou platností zařazeni do kariérního systému veřejné služby. Generální statut též upra­vuje průběh kariéry úředníků, jakož i jejich práva a povinnosti.
Je třeba dodat, že francouzská veřejná služba, zejména její organizace a právní rámec, jsou pod palbou kritiky zejména kvůli přílišné rigiditě celého systému, vnitřní struktuře založené na existenci sborů, která je považována již za překonanou, a též kvůli přílišnému počtu úředníků.
 
Réglementation juridique de la fonction publique en France – résumé:
 
Cet article est consacré à la fonction publique française et ses questions jurid­iques.
La fonction publique française moderne et sa réglementation juridique sont le résultat de l’évolution continue qui a commencé approximativement dans le XVIe siècle et qui a abouti à l’ére des modernes statuts généraux de la fonction publique.
Aujourd’hui, la plupart des agents publics, c’est à dire notamment les agents employés par l’administration, sont soumis à un régime juridique particulier dominé par le Statut général de la fonction publique. Il est composé de quatre lois formant chacune l’un des titres de ce statut et determinant trois règimes de la fonction publique – la fonction publique territoriale, la fonction publique hospitalière et celle de l’État.
Même si la position et la carrière des fonctionnaires sont régies par le Statut général, il existe toutefois de nombreux dérogations représentées par les statuts par­ticuliers et dérogatoires qui sont dans la plupart de cas pris par decret.
L’organisation et la structure de la fonction publique française repose sur la division des fonctionnaires en nombreux corps. Les fonctionnaires sont récrutés par les con­cours et après la nomination et le stage, ils sont titularisés et intégrés définitivement dans le système de fonction publique de carrière. Le statut général règle le déroule­ment de la carrière des fonctionnaires ainsi que leur droits et obligations.
Il faut ajouter que la fonction publique française, notamment son organisation ainsi que le cadre juridique sont sou le feu croisé des critiques surtout à cause de rigidité du système, la structure interne fondé sur l’existence des corps qui est considéré dépassée ou l’effectifs trop nombreux.

vytisknout  e-mailem