Odbor azylové a migrační politiky  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Z jednání schůze vlády České republiky dne 10. května 2010

 

Jedním z prvních bodů, který vláda projednala byl Návrh novely zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který předložil ministr financí Eduard Janota. Jeho účelem je mimo jiné rozšířit sankce za protiprávní jednání při vedení účetnictví tak, aby postihovaly i účetní jednotky, které mají zásadním způsobem podhodnocena aktiva, ze kterých se tyto sankce vypočítávají. Tato úprava zohledňuje i doporučení obsažená v hodnocení plnění „Úmluvy o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích“. Zároveň dochází k úpravě správního trestání v souladu se zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy. Navrhuje se snížit administrativní zátěž zahraničních fyzických osob, které podnikají na území České republiky a nemusejí být zapsány do obchodního rejstříku, které budou vést účetnictví za stejných podmínek jako české fyzické osoby. Novela zákona rovněž umožní osvobození od povinnosti sestavit konsolidované účetní závěrky podle ustanovení čl. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/49/ES, pokud jde o některé požadavky na zveřejňování u středních společností a povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku.
  
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský předložil na schůzi vlády Návrh novely nařízení vlády č. 396/2004 Sb., o postupech, obsahu a formě informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků. Navržená změna nařízení vlády spočívá v novém vymezení lhůt pro poskytování stanovených oznámení o výskytu nebezpečného nepotravinářského výrobku a o reakcích na toto oznámení, a to v návaznosti na nové vymezení lhůt členským státům rozhodnutím Komise 2010/15/EU. Dále je navrženo vypustit z nařízení vlády formuláře pro tato oznámení a tuto věc řešit odkazem na příslušná ustanovení pokynů Komise.
  
Vláda dále projednala Národní strategii finančního vzdělávání, kterou předložil ministr financí Eduard Janota. V současné době panuje ve společnosti, zejména u odborné veřejnosti, shoda o potřebě a nutnosti klást vyšší důraz na finanční vzdělávání občanů. Nízká finanční gramotnost se totiž stala jedním z akcelerátorů počátků finanční krize v USA a podílí se také na rostoucích problémech se zadlužováním občanů České republiky. Na potřebu posílení finančního vzdělávání upozornily mimo jiné i závěry seminářů pořádaných oběma komorami Parlamentu České republiky v letech 2009 a 2010. Také mezinárodní instituce, zejména OECD, doporučují věnovat problematice finanční gramotnosti zvýšenou pozornost. Evropská komise i OECD v rámci publikovaných dokumentů doporučují, aby byly v jednotlivých státech formulovány a vládami schváleny národní strategie finančního vzdělávání. Jejich cílem má být zejména vymezení společného přístupu a koordinace dílčích aktivit jednotlivých subjektů v rámci daného státu. Tato doporučení jsou relevantní i pro Českou republiku, v rámci které je do aktivit v oblasti finančního vzdělávání zapojeno více subjektů nejen v rámci státní správy. Cílem Národní strategie je vytvoření uceleného systému finančního vzdělávání pro zvyšování úrovně finanční gramotnosti občanů v České republice. Národní strategie vymezuje hlavní problémy a navazující prioritní úkoly v oblasti finančního vzdělávání, včetně specifických úloh klíčových aktérů, s důrazem na roli institucí veřejné správy. Zároveň reaguje na změny v šíři nabídky finančních produktů a služeb, v chování spotřebitelů (zejména rostoucí zadluženost) a dále reflektuje změny v oblasti sociálního a důchodového zabezpečení a dalších očekávaných socioekonomických trendů. Národní strategie také navazuje na řadu koncepčních kroků v oblasti ochrany spotřebitele a vzdělávání obecně, jak u nás, tak na evropské i zahraniční úrovni, a vychází z doporučení Evropské komise a OECD.
  
Ministr vnitra Martin Pecina byl předkladatelem Národní strategie protidrogové politiky na období let 2010 až 2018, která navazuje na předcházející strategii na období 2005 až 2009 a je ve značné míře její aktualizací. Je zpracována na základě závěrů hodnocení úspěšnosti předchozí strategie a reflektuje získané zkušenosti a současný stav vědeckého poznání o fenoménu užívání drog. Oproti předchozí střednědobé strategii je Národní strategie 2010-2018 navržena jako dlouhodobý strategický dokument na období 9 let, čímž reflektuje požadavek dlouhodobé kontinuity protidrogové politiky vlády. Národní strategie 2010-2018 stejně jako předchozí strategie definuje základní východiska protidrogové politiky vlády, směry řešení problému užívání drog, principy a přístupy, na kterých protidrogová politika České republiky staví. Hlavními cíli strategie je snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog zejména mladými lidmi, snížit míru problémového a intenzivního užívání drog, snížit potenciální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost a snížit dostupnost drog zejména pro mladé lidi. Podrobnější definování dílčích cílů, nástrojů a aktivit k dosažení strategických cílů a definování priorit protidrogové politiky na nejbližší období bude úkolem a obsahem tří navazujících akčních plánů na období platnosti strategie, každého v délce 3 let. V průběhu minulých 5 let se podařilo udržet relativně stabilní situaci v počtu problémových uživatelů nelegálních drog. Na nízké úrovni se podařilo udržet výskyt zdravotních následků užívání drog - infekčních onemocnění a úmrtí. Podařilo se také udržet základní síť programů a služeb v primární, sekundární a terciární prevenci zneužívání drog s relativně širokým spektrem typů a zavést systém ověřování jejich odborné způsobilosti. Naopak, síť specializovaných ambulantních zdravotnických zařízení je stále nekonsolidovaná. Aktuálně je oblast služeb pro uživatele drog ohrožena poklesem finanční podpory z veřejných rozpočtů.
  
Vláda rovněž projednala Zásady urbánní politiky, předložené ministrem pro místní rozvoj Rostislavem Vondruškou. Lipská charta o udržitelných evropských městech, která byla dohodnuta ministry zodpovědnými za rozvoj měst ve dnech 24. a 25. května 2007, obsahuje závazek vytvořit na vnitrostátní úrovni členských zemí EU politiku městského rozvoje. Urbánní politika představuje koncepční a cílevědomou činnost a soubor opatření veřejné autority, zaměřenou na podporu rozvoje měst. Její cíle vycházejí z identifikace hlavních problémů rozvoje měst a jejich postavení a funkcí v sídelní a regionální struktuře státu a jsou vyjádřeny šesti zásadami. Z uvedené definice urbánní politiky vyplývá její průřezový a interdisciplinární charakter, což znamená, že na jejím vytváření a realizaci se společně a koordinovaně podílejí jednotlivé dílčí politiky, přičemž regionální politika a územní plánování představují pro tuto koordinaci věcný a územní rámec. Tento integrovaný přístup nepředstavuje kompetenční konflikt, nýbrž společný postup orgánů, které mají jednotlivé politiky ve své působnosti. Dynamika rozvoje měst, výše objemu investic z evropských programů do rozvoje regionů a měst a příprava na další programové období politiky soudržnosti vedou k nutnosti zpracovat nadresortní rámec urbánní politiky shrnující hlavní okruhy, problémy a přístupy k podpoře dalšího rozvoje měst. Zásady urbánní politiky jsou dokumentem, který vyjadřuje věcný rámec pro přístup státu a orgánů státní správy k cílevědomému ovlivňování postavení a významu měst pro hospodářský, regionální a územní rozvoj České republiky a vymezuje témata k programové podpoře hospodářského a sociálního rozvoje měst.

text -rr-

vytisknout  e-mailem