Odbor azylové a migrační politiky  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Z jednání schůze vlády České republiky dne 3. května 2010

 

Jedním z prvních bodů, které vláda na své schůzi projednala byl Návrh novely zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, předložený ministrem dopravy Gustávem Slamečkou. Návrh novely zákona odstraňuje faktické právo veta obcí a správce vodní cesty v řízení o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů. Na rozdíl od platné právní úpravy, kde je vymezení plochy pro provoz vodních skútrů upraveno jako individuální správní akt - rozhodnutí plavebního úřadu vůči konkrétní osobě žadatele o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů, se nově navrhuje institut provozovatele plochy pro provoz vodních skútrů zrušit a plochu vymezovat opatřením obecné povahy vydaným plavebním úřadem. I nadále však budou mít katastrálně dotčené obce a správce vodní cesty procesně preferované postavení, umožňující jim v řízení dostatečně hájit své zájmy, které mají svou nespornou důležitost k nutné korekci navrhovaných záměrů, neboť se jim navrhovanou úpravou nad rámec obecné úpravy opatření obecné povahy ve správním řádu přiznává oprávnění podávat písemné námitky proti návrhu opatření obecné povahy, jež jinak obecná úprava opatření obecné povahy ve správním řádu přiznává pouze vlastníkům dotčených nemovitostí, přičemž připomínky ostatních subjektů k navrhovanému opatření obecné povahy takto zvýhodněny nejsou.  Nově navržená právní úprava vymezování plochy pro provoz vodních skútrů tak ponechává obcím a správcům vodních cest dostatek procesních nástrojů k uplatnění svého stanoviska, avšak s tím, že relevanci stanovisek obcí bude moci platební úřad jako správní orgán rozhodující o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů hodnotit v rámci celého komplexu všech odborných hledisek, věcných důvodů a okolností vedoucích k návrhu na vymezení plochy a zůstane mu v každém jednotlivém případě navrhované plochy pro provoz vodních skútrů dostatečný prostor k uvážení všech odborných a věcných aspektů věci a uplatněných stanovisek, což dosavadní právní úprava nezajišťovala. Navrhovaná změna režimu vymezování ploch pro provoz vodních skútrů zruší nadbytečné administrativní a finanční zatížení provozovatelů vodních skútrů či jejich organizací, pokud byli v pozici žadatele o vymezení plochy a provozovatele plochy pro provoz vodních skútrů.
 
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský předložil na jednání vlády Návrh novely zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití. Koncem roku 2006 vydala Evropská komise Sdělení o přezkumu režimu pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití a současně předložila návrh přepracovaného nařízení Rady. Základními důvody bylo zvýšit účinnost kontrol pro zajištění vyšší bezpečnosti, zajistit kvalitnější regulační prostředí pro výrobní odvětví a dosáhnout větší konzistentnosti při uplatňování nařízení členskými státy přijetím obecných zásad nebo osvědčených postupů pro jeho provádění. Navrhovaná novela zákona je adaptačním předpisem k nařízení Rady a jejím cílem je zejména umožnění účinné kontroly poskytování zprostředkovatelských služeb a tranzitu. S tím souvisí většina navrhovaných úprav a doplnění zákona, které jsou plně v souladu s ustanoveními nařízení a zajišťují řádné provádění kontrol spojených se zbožím dvojího užití, přitom nejdou nad rámec toho, co nařízení ponechává členským státům k řešení na národní úrovni. Do novely zákona jsou navrhovány i změny jiných ustanovení, které souvisí se snahou odstranit některé problémy, které vyplynuly z praxe při aplikaci zákona a provádění kontrolního režimu pro zboží dvojího užití nebo představují legislativně technické úpravy stávajícího textu zákona. Jde např. o odstranění nadbytečné tvrdosti zákona v oblasti důvodů pro neudělení povolení, resp. mezinárodního dovozního certifikátu. Podle stávající právní úpravy vývozce nemůže získat povolení v případě, že v období 5 let před podáním žádosti porušil režim kontroly vývozu zboží dvojího užití, a to i jakkoli banálním způsobem. Nově se navrhuje toto ustanovení rozdělit na případy, kdy v minulosti došlo k závažnému porušení zákona nebo nařízení Rady odkazem na příslušná ustanovení o právních deliktech a na případy, kdy až opakované porušení zákonných povinností lze hodnotit jako závažné. Pětiletá lhůta se navrhuje zkrátit, a to na tři roky v případě závažných porušení a na dva roky v ostatních případech. Ustanovení se rovněž navrhuje formulačně zpřesnit tak, aby se porušení povinností týkalo výslovně porušení stanovených ustanovení tohoto zákona nebo nařízení Rady.
  
Ministr vnitra Martin Pecina předložil na jednání vlády Strategii boje proti extremismu v roce 2009, kterou vláda projednala a schválila. První část materiálu je věnována vývoji na extremistické scéně v roce 2009, zaevidované trestné činnosti s extremistickým podtextem a dalším aspektům této problematiky. Na základě poznatků Bezpečnostní informační služby a Policie ČR informuje o subjektech jak pravicově, tak levicově extremistického spektra a o jejich aktivitách. Nejviditelnější byly v roce 2009 exponenti pravicově extremistické scény, konkrétně neregistrovaná uskupení Národní odpor, Autonomní nacionalisté, občanské sdružení Dělnická mládež a politická strana Dělnická strana. Aktivity levicově extremistické scény, a to jak anarchoautonomů, tak i marxisticko-leninských skupin, byly marginální. Tato asymetrie se logicky promítla i do zprávy, v níž je věnována značná pozornost aktivitám pravicově extremistického spektra scény. Neznamená to však, že by levicově extremistické scéně nevěnovaly bezpečnostní složky pozornost. Z celkového objemu zaregistrované kriminality v České republice v roce 2009 činila trestná činnost s extremistickým podtextem 0,07 %. Primát v páchání trestných činů s extremistickým podtextem nedrželi adolescenti, ale dopouštěli se jich nejvíce pachatelé ve věkovém rozmezí 21 - 39 let. Nejzávažnějším případem byl žhářský útok na romské obydlí ve Vítkově, který měl fatální následky. Druhá část obsahuje vyhodnocení plnění úkolů, vyplývajících z Koncepce boje proti extremismu, schválené v rámci Strategie boje proti extremismu usnesením vlády. Řada úkolů obsažených v Koncepci byla splněna. Přijata byla jak preventivní, tak i represivní opatření. Značná pozornost byla dále věnována např. vzdělávacím aktivitám určeným policistům a pracovníkům justice, zefektivnění práce policie v oblasti extremismu, byly vydány metodické příručky, byl nastaven nový systém v personální politice výrazně snižující možnosti infiltrace extremistů do policejních složek, byl navržen a zahájen projekt celospolečenského výzkumu vnímání pravicového extremismu veřejností. Stranou nezůstávala ani problematika zneužívání Internetu k šíření extremistických ideologií a řada dalších oblastí, do nichž je nezbytné zaměřit pozornost. Rok 2009 nejen znovu otevřel řadu otázek spojených s bojem proti extremismu a jeho efektivitou, ale rovněž přinesl úspěchy. Na propojování Dělnické strany s neonacistickou scénou reagovala vláda České republiky podáním návrhu na rozpuštění této politické strany k Nejvyššímu správnímu soudu. V důsledku celorepublikových policejních akcí zaměřených na pravicové extremisty bylo např. paralyzováno pořádání koncertů na území České republiky.
  
Vláda rovněž schválila Návrh na sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996, předložený ministrem vnitra Martinem Pecinou.

text -rr-

vytisknout  e-mailem