Nová pracovní místa nemusí stát velké peníze
V poslední době se často hovoří o současné hospodářské recesi, při níž jsou na mnoha místech minimalizovány výdaje a v návaznosti na ně i některá pracovní místa. Tvorba těchto perspektivních míst však nemusí stát veřejný rozpočet horentní sumy.
V kombinaci s nabídkou finanční podpory ze zdrojů Evropské unie se nabízejí příležitosti, které mohou v regionech roztočit žádoucí spirálu prosperity. Klíč k branám vyšší zaměstnanosti leží v podpoře malého podnikání. Například formou malého centra, které nabízí zájemcům alespoň sdílet náklady na kanceláře. Právě pro takovou podporu je v současné době mimořádně dobré klima. Dokládá to několik skutečností:
Zaprvé – k podnikání v malém není potřeba sofistikovaného vzdělání. Stačí konkrétní kompetence, základní tržní gramotnost umožňující postavit záměr na reálných základech a chuť pustit se do toho. V tom se shodují snad všichni podnikatelé, kteří za poslední léta vydupali ze země svůj byznys a nyní dávají práci ostatním. „Spíše než mít zajištěné finance na pět let dopředu a drahé marketingové studie, je lepší pustit se do práce a věnovat se realizaci své myšlenky. To samo o sobě může přinést úspěch. Ostatní, jako plánování, práce se zaměstnanci a další přijde později,“ dělí se o své zkušenosti Radek Stavinoha, zakladatel internetového prodejce zájezdů Invia.cz. Podobné zkušenosti mají i bratři Venkrbcovi, kteří rozjeli firmu se sportovním oblečením Rejoice, překlenuli počáteční obtíže a dnes jsou významným zaměstnavatelem na Vysočině, kde působí.
Zadruhé – v dohledné budoucnosti nebudou lepší podmínky pro nastartování aktivit na podporu podnikání ze strany města. Vyřešit opravu nebo přestavbu vhodného objektu v majetku obce a začít provozovat miniaturní inkubátor lze výběrem vhodného dotačního titulu a s pomocí společností, které pracují za takzvané „success fee“ (tedy berou si odměnu za zpracování projektu, až pokud je žádost o dotaci schválena). Podmínky na startu mají klíčový vliv na úspěšnost začínajících firem. Z pohledu tvorby pracovních míst a rozvoje regionu si lze jen stěží představit lepší investici.
Zatřetí – nepříznivé výsledky podniků a zvyšující se nezaměstnanost jsou v řadě případů katalyzátorem rozhodnutí postavit se na vlastní nohy a začít podnikat v malém. Řada lidí, kteří přišli o práci, jsou schopni uživit se na vlastní pěst, ale jistota pravidelné odměny jejich rozhodnutí oddalovala. To dokládají i zkušenosti obecně prospěšné společnosti Prosperita, která poskytuje základní trénink pro začínající podnikatele po celém Česku. „Poptávka po praktickém tréninku do začátku podnikání, který zakládáme na přenosu zkušeností přímo z praxe, se v posledních letech významně zvyšuje. Navazujeme spolupráci s obcemi, které jsou ochotné udělat pro podporu malého podnikání alespoň minimum. Tím je myšleno například poskytnutí učebny a případné propagace v místním zpravodaji, což nám umožní nabídnout trénink za velmi dobře dostupných podmínek. V současné době trénujeme začínající podnikatele kromě Prahy také v Brně, Hradci, Plzni, Liberci, ale potenciál vidíme i v menších obcích,“ popisuje aktuální situaci na trhu dalšího vzdělávání projektový manažer Petr Kloboučník.
Poptávka existuje, čeká na reakci
Držitelé rozhodovacích kompetencí jsou nositeli rozvoje každého regionu. Znalosti představují jednu z klíčových podmínek fungování trhu. Pokud rozšiřujeme a zdokonalujeme své znalosti, jsme schopni lépe obstát v konkurenčním boji. Stále více firem, drobných podnikatelů, ale i zaměstnanců si uvědomuje důležitost rozvoje kompetencí přinášejících inovace. Klíčové znalosti se koncentrují pod pojmy informační, tržní a jazyková gramotnost. Rostoucí tlak na rychlost inovací, flexibilitu zaměstnanců a efektivitu výroby vede firmy ke zvýšené poptávce po gramotné pracovní síle a tím i k zájmu o osobní růst. Česká republika už dávno není zemí s levnou pracovní silou, což dokládá odliv výroby na východ, není ale ještě ani znalostní ekonomikou. Každý region sázející na kvalitně vzdělané lidi, kteří v něm začnou podnikat, bude mít oproti ostatním navrch.
Zkušeností významných vzdělávacích organizací je, že programy rozvoje musí být místně i finančně dostupné. „To je také důvodem, proč velké vzdělávací organizace najdete jen v Praze, maximálně v Brně. Pokud samospráva nevyjde svým obyvatelům vstříc, kurzy se v dané lokalitě nezrealizují,“ naznačuje Kloboučník vysvětlení, proč české statistiky týkající se účastníků dalšího vzdělávání v mezinárodním srovnání zatím neobstojí.
Zvláštní skupinou, která poptává další vzdělávání, jsou ženy na mateřské dovolené. Ty vnímají příležitosti, které jim umožní dohnat ztrátu nebo získat náskok pro své budoucí nastoupení do pracovního poměru. Realita opravdu ukazuje, že často aktivně vyhledávají kurzy, které mohou zvýšit jejich kvalifikaci. Tématem je pro ně ale nedostatek času a tíživá finanční situace. Z průzkumů vyplývá, že o tento druh vzdělávání mají zájem, ale uvítaly by větší podporu, tedy například kurzy se službou hlídání dětí nebo kurzy zvýhodněné finančně.
Podle průzkumu Eurostatu z minulého roku se Česká republika objemem investic do vzdělávání řadí v Evropě až na 27. místo z 36 zkoumaných zemí. Ze svého HDP dáváme do vzdělávání pouze 4,25 procenta. V Dánsku, které obsadilo první příčku, je to 8,28 procenta.
Podmínky pro kvalitní vzdělání může vytvořit i malá obec
Nabízí se otázka, jak může systematickému vzdělávání pomoci město nebo malá obec? Města často disponují objekty, které aktuálně nevyužívají, přitom musí financovat jejich údržbu a z dlouhodobého hlediska není výhodné se jich zbavovat. S poklesem populační křivky mezi ně patří objekty škol, školek, někdy i kulturní domy nebo kina. Otevření takového miniinkubátoru tak nemusí znamenat pro město žádné finanční náklady. V některých případech je možné zrenovovat vhodný objekt k tomuto účelu za pomoci evropských zdrojů.
Zmiňme například jeden z kladně hodnocených projektů – spolupráci Prosperity, o. p. s. s pardubickou radnicí, která zprostředkovala setkání se zástupci všech krajem zřízených školských zařízení. Ta mají potenciál stát se přirozenými centry dalšího vzdělávání a zároveň tím zhodnotit své nevytížené kapacity, učebny, které většinu odpoledne zejí prázdnotou. Klíčové je vybrat z aktuálních příležitostí, které fondy Evropské unie nabízejí a sestavit projektovou žádost.
Tento postup se osvědčil například v Jimramově, kde bylo s podporou obce vybudováno moderní vzdělávací centrum pro rozvoj klíčových kompetencí. Rozběhnutí takového programu přitom nemusí zatížit obecní rozpočet, a to díky režimu podpory de minimis, který umožní čerpat až sto procent nákladů projektu.
Nastartovat dlouhodobý rozvoj regionu lze v současné době i s minimem financí v kase. Rozhodnutí, zda přirozený růst počtu malých podnikatelů, z nichž někteří vyrostou v budoucí zaměstnavatele a plátce daní, bude podstatně vyšší, nebo nebude, leží prakticky na stole jednotlivých úřadů. Jejich zaměstnanci budou vždy stát před volbou: tvrdit, jak jim nastavená pravidla a jejich nadřízení házejí klacky pod nohy a sestavit seznam důvodů, proč to nejde, nebo se pokusit situaci změnit. Podmínky pro taková rozhodnutí určitě jsou.
text a foto Petra Vaňková