Zprávy ze Senátu (25. – 31. ledna 2010)
V posledním lednovém týdnu se v Senátu konaly dvě velké konference. První byla vzpomínková akce, která 27. ledna připomněla Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. V Hlavním sále Valdštejnského paláce se sešli senátoři spolu se zástupci Federace židovských obcí a nadačního fondu obětem holocaustu, kteří vzpomínkový akt pořádali, a další pozvaní hosté. Setkání zahájil předseda Federace židovských obcí Jiří Daníček, který přivítal všechny pozvané a postupně udělil slovo hlavním řečníkům setkání, jimiž byli Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu ČR, Jan Fischer, předseda vlády ČR, Felix Kolmer, bývalý vězeň koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau a viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru, a Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě.
Předseda vlády Jan Fischer na vzpomínkové akci, která připomněla Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.Předseda Senátu ve svém projevu upozornil, že současná globální ekonomická a finanční krize je živnou půdou pro demagogy a populisty všeho druhu a že právě v podobné situaci se v 30. letech dostal k moci Adolf Hitler. „Nezapomínejme na to, že i hlavní proudy mezinárodního terorismu plují dnes především na vlnách antisemitismu a nenávisti ke státu Izrael. Jen hlupák si může myslet, že tato nebezpečí se jej netýkají. Tyto jevy totiž vážně ohrožují svobodomyslné lidi na celém světě! Ustupovat jim jako v roce 1938 v případě Československa je tou největší chybou, jaké se můžeme dopustit. Bohužel ne všichni evropští občané a také někteří čeští politici tuto problematiku dostatečně chápou,“ řekl mimo jiné P. Sobotka. Dále ve svém projevu zdůraznil, že českému Senátu není otázka antisemitismu lhostejná a že to již nejednou dokázal v posledních letech svými postoji a akcemi. „Někdy jsme byli, jako v roce 2006, v rámci evropských parlamentů mezi prvními varovnými hlasy. Bohužel ne vždy vyslyšenými. Nesmíme proto dovolit, aby se nám Evropanům trestuhodná pasivita či politické kličkování vymstily jako již ve zmiňovaných 30. letech. Nezapomínejme na to a nenechme se přemoci pasivitou i lhostejností,“ dodal předseda Senátu P. Sobotka.
Mezi hlavní řečníky patřil předseda vlády Jan Fischer, který apeloval na to, aby se na holocaust jako na čisté zlo nikdy nezapomnělo. „Holocaust představuje čisté zlo, které se vzpírá pochopení a které se vzpírá uvěření, které však nade vší pochybnost existovalo. Ono zlo přebývá mezi námi a bohužel může být znovu probuzeno," varoval předseda vlády. Podle něj proto nelze nechat bez trestu myšlenky, které plodí násilí. Holocaust dle jeho slov rozmetal filozofii o neodporování násilí a o samospasitelnosti rozumu. „Holocaust nebyl brutální spontánní pogrom, holocaust byla vražda jako projekt, jako skvěle připravený plán,“ připomněl J. Fischer. Autentičnost celé akci dodala přítomnost bývalých vězňů koncentračních táborů. Za všechny vystoupil Felix Kolmer, bývalý vězeň koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, který tento den označil Dnem strašných vzpomínek.
Mezinárodní konference provinční rekonstrukční týmy.Druhou velkou akcí posledního lednového týdne v Senátu byla mezinárodní konference zabývající se činností provinčních rekonstrukčních týmů, které operují v Afghánistánu. V Senátu se na konferenci s názvem „Provinční rekonstrukční týmy – jak dál? Obnova Afghánistánu jako výzva“ sešli vojenští a civilní odborníci stejně jako zástupci neziskového sektoru, kteří diskutovali o svých zkušenostech při rekonstrukci a obnově Afghánistánu. Druhý den konference zahájil předseda Senátu Přemysl Sobotka. Ocenil činnost českých provinčních týmů a poděkoval jim za jejich práci. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že se jedná o práci velmi náročnou a důležitou. „V práci provinčních rekonstrukčních týmů vidím velkou naději pro ty občany Afghánistánu, kteří touží po tom, aby v jejich těžce zkoušené zemi již konečně po dvaceti letech zavládl mír,“ řekl mimo jiné P. Sobotka. Mezinárodní konference si dala mimo jiné za cíl také zvýšit povědomí evropských politiků, médií a širší veřejnosti o výzvách a zásadním významu úsilí při obnově Afghánistánu. Po dobu jejího konání v Praze s ní byly spojeny i výstavy a filmové premiéry, které přibližovaly situaci v Afghánistánu po pádu talibanského režimu a práci rekonstrukčních týmů.
text –kk-
foto archiv Senátu PČR
foto archiv Senátu PČR