JUDr. Martin Netolický, předseda kontrolního výboru zastupitelstva města Česká Třebová

Započtení rozlohy mělo malým obcím přinést určitý bonus při výpočtu výše přídělu daní. Proč máte námitky vůči tomuto opatření?

Jsou slyšet stížnosti na to, že kriterium rozlohy celého katastrálního území, včetně extravilánu, pomáhá spíš těm malým obcím, které mají větší území, což jsou převážně obce v pohraničí nebo v horských oblastech. Jako extremní případ je uváděna obec Modrava, s šedesátkou obyvatel a s katastrálním územím přes 8 tisíc hektarů, jejíž podíl ze sdílených daní se má zvýšit skoro na šestnáctinásobek. Velkou část tohoto území přitom pokrývají lesy, které, jak je poukazováno, by obci měly přinést spíš zisk. A navíc jde o lesy v Národním parku Šumava, o které se stará stát. Lze tedy rozumět námitce, že takové obce mají extremní výhodu proti ostatním obcím, se srovnatelným počtem obyvatel. Sami starostové potvrzují, že největší část výdajů z obecních rozpočtů směřuje do zastavěného území obcí, nikoliv do nezastavěného území obce. Proto bych za mnohem vhodnější kritérium považoval rozlohu zastavěného území, které by více vystihlo výdaje obecních rozpočtů a také velké rozdíly v osídlení obcí, které jsou dány rozdílným historickým vývojem.

Co se rozumí koeficientem postupných přechodů, který má zamezit skokovým rozdílům v přídělu z daní pro obce?

Ke každé velikostní kategorii náleží, tak jako dřív, příslušný přepočítací koeficient, ale násobí se jím jenom takový počet obyvatel v obci, který odpovídá příslušnému rozmezí uvnitř kategorie. Jestliže nyní do nejnižší kategorie spadají obce s nejvíce 300 obyvateli a do následné vyšší kategorie patří obce s počtem obyvatel od 301 do 5000, pak například obec, která má 320 obyvatel, spadá do obou kategorií. Pro 300 obyvatel z celkového počtu je zohledněn koeficient nižší kategorie a jenom pro zbylých 20 obyvatel je zohledněn koeficient vyšší. Podle starého systému by se počet všech 320 obyvatel násobil vyšším koeficientem a příjem této obce z daní by se mnohem víc lišil od příjmu obce, která by měla třeba jen o 20 obyvatel méně, ale spadala by díky tomu celá do nižší kategorie, pod nižší koeficient. Je to určitě objektivnější a spravedlivější způsob přídělu z daní. A obce, kterým k dosažení vyšší příčky pro výpočet podílu chybí několik málo obyvatel, to nebude nutit k nejrůznějším spekulacím s jejich počtem.

Na novém způsobu výpočtu konkrétního podílu obcí na sdílených daní nicméně dvě desítky obcí prodělají. Čím je to způsobeno?

Jde o obce, které se před novou kategorizací ocitaly těsně nad spodní hranicí bývalé velikostní kategorie, zejména nad hranicemi 100, 10000, 50000 a 100000 obyvatel, které způsobovaly největší skoky v příjmech ze sdílených daní. A zároveň platí, že obce, které byly těsně pod ní, naopak spíš získávají. Kdyby se změnou výpočtu podílu nedošlo také k celkovému navýšení podílu obcí na sdílených daních z 20,59 procenta na 21,4 procenta, týkal by se dopad novely zákona daleko většího počtu obcí. Nutno ale říct, že kromě Olomouce můžeme hovořit pouze o mírném poklesu daňových příjmů, nemluvě o tom, že dotčené obce z větší části na bývalém způsobu výpočtu dlouhodobě vydělaly. A to právě proto, že dřív byly zařazeny do vyšší velikostní kategorie, ačkoliv počtem obyvatel jen o málo předstihly obce, které zůstaly v nižším výpočetním pásmu.

Antonín Schubert, starosta obce Modrava

Vaše obec má poměrně velkou územní plochu a příděl ze sdílených daní by měl narůst o šestnáctinásobek. Co říkáte námitce, že by se mělo přihlížet jenom k ploše, která je zastavěná?

Poměrně viditelný a samozřejmě vítaný nárůst přídělu pro naši obec není dán jenom velikostí území, ale změnou všech propočtů. Spadali jsme do kategorie obcí, které mají do 100 obyvatel. Ta byla zrušena a nyní patříme do kategorie s 300 a méně obyvateli, k níž náleží vyšší přepočítací koeficient. Modrava má katastrální výměru přes 8 tisíc hektarů a o celé toto obrovské území se musí starat. Nejde jen o zázemí pro 61 stálých obyvatel, ale také o služby pro tisíce návštěvníků, kteří přijíždějí právě proto, že Modrava je obklopena lesy Národního parku Šumava. Podnikatelé pro ně zajišťují ubytování a stravování, ale o pitnou vodu, kanalizaci, odpad, úklid a údržbu se musí starat obec. Každý rok musí vydat ze svého rozpočtu mnohem víc, než co dostává z příjmu za pobyt rekreantů a z ubytovací kapacity. Z lesů naše obec zisky nemá, protože jsou z titulu zařazení do kategorie lesů ochranných osvobozeny od daní. Přicházíme tím tedy naopak každým rokem o víc než 700 tisíc korun. Proto jsem přesvědčen, že stanovení kriteria rozlohy obce je spravedlivou volbou ve vztahu k zákonem povinnému zajištění péče o celé správní území. A bylo by velmi zavádějící si myslet, že existence národního parku u nás zmenšuje břímě obce se o celé území starat.

Text: Alexandra Štefanová