Pohled do Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim

Každý z nás se občas dostane do situace, kdy musí řešit pomoc blízkému člověku. Skloubení kvalifikované služby o nemocnou osobu současně se zabezpečením profesních povinností, výchovou dětí a zajištěním chodu domácnosti představuje pro nejednu rodinu velkou psychickou i fyzickou zátěž. Ve východočeské Chrudimi se otázkám komplexního zdraví věnují dlouhodobě a výsledkem je spokojenost občanů od narození až po důchodový věk.

„Snažíme se vést občany k zodpovědnosti za vlastní zdraví prostřednictvím řady aktivit, které radnice pořádá,“ upozorňuje místostarosta Petr Řezníček. Město - jako aktivní člen Národní sítě Zdravých měst ČR od roku 2001 - se rozhodlo postupovat podle mezinárodních standardů a během posledních sedmi let se přiblížilo do fáze životního stylu odpovídajícímu 21. století. „Byli jsme zařazeni do pilotního zpracování Zdravotního plánu a ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí v Pardubicích jsme zmapovali otázku zdraví občanů,“ pokračuje místostarosta. „Víme, že většina problémů, například kouření či obezita dětí, je preventabilních, takže nyní budeme tyto výstupy diskutovat s odborníky a hledat řešení.“ Podobně postupují i v širším měřítku koncipování města zdravého nejen z hlediska medicínského, ale i psychosomatického. Podařilo se jim zapojit širokou veřejnost do rozhodovacích procesů. Radnice dnes například nerealizuje žádnou liniovou stavbu bez vyjádření občanů jak z hlediska technického řešení, tak i estetického vjemu. Také díky vzájemné spolupráci získala v roce 2007 Chrudim „Zlatou cenu LivCom Avards“, která je udělována pod záštitou UNEP (Program životního prostředí OSN) za projekt „Zdravé město Chrudim – město, kde stojí za to žít“.

Prevence je levnější než náprava

Místostarosta Petr Řezníček

„V současné době působí v Chrudimi šest škol, oprávněných užívat titul Zdravá škola,“ říká koordinátorka Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 Šárka Trunečková, když se zajímáme o program „Škola podporující zdraví“, který je v Chrudimi realizován od roku 1993. Součástí Mateřské školy Sv. Čecha je speciální třída pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami, Mateřskou školu Dr. J. Malíka charakterizuje barvitý svět podle odkazu světoznámého loutkáře. Základní škola Dr. V. Peška si vytýčila program „Krok za krokem ke vzdělanému a zdravému člověku,“ Základní škola Dr. J. Malíka pracuje podle svého školního vzdělávacího programu „Umět a znát, abychom si v životě věděli rady“. Speciální základní škola Chrudim je teprve druhou školou tohoto typu v ČR a Střední škola zdravotnická a sociální Chrudim je první vlašťovkou v síti Škol podporující zdraví a je tak školou pilotní, která ověřuje metodiku pro tento stupeň škol u nás a působí v rámci osvěty i na další středoškolská zařízení. Od roku 2005 jsou v Chrudimi realizovány projekty „Jdeme bezpečnou cestou?“ a „Bezpečná cesta do školy“. Jaké jsou základní principy a jaké jsou výstupy z tohoto užitečného projektu? „Připravili jsme řadu besed se strážníky Městské policie, na téma zásad bezpečného přecházení na komunikacích, bezpečné jízdy na kole, základních dopravních předpisů,“ vypočítává Šárka Trunečková. Celoroční cyklus bývá zakončen výcvikem na dopravním hřišti. Děti, rodiče a strážníci prošli trasy při cestě do školy a označili místa, která považují za kritická. Nyní se tyto podněty vyhodnocují společně s Městskou policí a odborem dopravy městského úřadu. Něco bylo možné vyřešit okamžitě, složitější je třeba vybudování přechodu, neboť dnes již musí být bezbariérový. Investici je nutné naplánovat v dlouhodobějším horizontu rozpočtu města.

Koordinátorka Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 Šárka Trunečková

„Velmi se nám osvědčila tzv. plachtová hra založená na principu Člověče, nezlob se!, na níž spolupracujeme s Městskou policií, Policií ČR, manažerkou Prevence kriminality a Červeným křížem. Děti jsou vtaženy do hry a zážitkovou formou jsou jim předkládány obrázky na vytipovaná témata,“ líčí Šárka Trunečková konkrétní situace zaměřené na poskytování první pomoci prostřednictvím cyklu „Alenku nic nebolí“, kampaně „Pásovec“ a dalších programů, které se již nyní staly pro školy samozřejmostí a žijí svým vlastním životem. Na jejich rozjezd získalo město zpočátku dotaci z ministerstva zdravotnictví a z Pardubického kraje, nyní se řeší z rozpočtu jednotlivých partnerů. Obecně rozšířeným problémem je vadné držení těla, proto od roku 2004 probíhá projekt „Učíme se zdravě sedět a cvičit“.

„Po úvodním metodickém proškolení pedagogů,“ říká Šárka Trunečková, „jsme zakoupili balanční míče-overbally, které jsou využívány v rámci hodin při sezení dětí v lavicích, při tělovýchovných chvilkách a hodinách tělesné výchovy. Hodnocení efektivity projektu probíhalo formou screaningového vyšetření posturálního a fazického svalstva ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí v Pardubicích. Pedagogové a rodiče obdrželi závěry spolu s doporučenými cviky, jak individuálně s dětmi pracovat a vést k nápravě.“

K aktivitám, jimiž Zdravé město Chrudim optimalizuje životní styl svých občanů, patří Den Země či Světový den bez tabáku - v jehož rámci je již pošesté připravován oblíbený výšlap za čistým vzduchem na Sněžku. Akce je rozšířena o projekt „Zdravá rodina nekouří“, kde například panenka Zuzanka sugestivně demonstruje negativní vliv kuřáctví na vývoj plodu. Chrudim ožije při Evropském týdnu mobility a Evropském dnu bez aut stejně jako při Dnech zdraví, trvalou podporou nádorové prevence je úspěšný Běh Terryho Foxe či každoročně hojně navštěvovaná celosvětová akce „Obejměme zeměkouli“ pořádaná u příležitosti Mezinárodního dne seniorů.

Cílem je oddálit ústavní péči

Přemisťujeme se do bývalých jeslí v Městském parku, které po rekonstrukci slouží jako denní stacionář pro seniory a osoby s chronickým či kombinovaným onemocněním. Zde je klientům poskytována ambulantní péče po dobu, kdy je rodina v zaměstnání. Oblíbeným programem je pracovní terapie, trénink paměti, cvičení na židlích, společné vycházky. Pro název „Pohoda“ se rozhodli sami klienti a výstižně tím pojmenovali atmosféru zařízení, které jim zajišťuje pocit bezpečí, partnerského vztahu i kvalifikované péče.

Na stejném principu byl před deseti lety otevřen denní stacionář „Jitřenka“, poskytující podporu dětem a mládeži s mentálním a kombinovaným handicapem od tří do dvaceti šesti let. Upevňují se zde hygienické návyky a soběstačnost, klientům je poskytována zdravotní a rehabilitační péče, nabízena je řada dalších aktivit. Tato a další zařízení patří pod Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim, které působí od roku 1993 a poskytuje komplexní pomoc všem, kteří ji dočasně nebo trvale potřebují. V oblasti pečovatelské služby evidují 517 klientů, jimž kvalifikovaný personál pomáhá zajišťovat práce v domácnosti a další potřeby tak, aby si mohli co nejdéle zachovat dosavadní způsob života. Terénní sociální služby doplňuje domácí ošetřovatelská péče, kterou pět registrovaných všeobecných sester poskytuje klientům v domácím prostředí. Průměrně se jedná o více než osm tisíc návštěv za rok. Nedílnou součástí činnosti Centra je půjčovna kompenzačních pomůcek či provoz Klubů seniorů.

Pouze nepřetržitý provoz má smysl

Ředitelka Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim Ivana Bohatá

„Zásadně odmítám Domy s pečovatelskou službou, které nejsou klientům k dispozici dvacet čtyři hodin denně“, říká ředitelka Centra sociálních služeb a pomoci Chrudim Ivana Bohatá. „Pokud se člověk rozhodne přestěhovat se ze své domácnosti do chráněného bydlení, znamená to, že jeho potíže vyžadují nepřetržitou péči, ne pouze osm hodin denně. Vážím si rozhodnutí Rady města, která reflektovala mou analýzu, monitorující situaci v domě s pečovatelskou službou. Nezřídka jsme museli volat až padesátkrát za měsíc Záchrannou službu a mnoha klientům se nedostalo včas potřebného zdravotního ošetření. I v situaci banálního užívání antibiotik museli být senioři s demencí hospitalizováni v nemocnici, zatímco dnes jim lék podává náš personál.“

CSSP zohledňuje i další rizika občanů, kteří vzhledem k dlouhodobému onemocnění se mohou ocitnout v ohrožení života. Ve spolupráci s Městskou policií, Rychlou záchrannou službou a firmou ELZO realizuje projekt „Signál v tísni“. V bytě je instalován k telefonu speciální přístroj a občan obdrží tísňové tlačítko, které nosí stále při sobě. Stejná zařízení jsou k dispozici také v domech s pečovatelskou službou. Podle ředitelky Ivany Bohaté by pečovatelská služba měla být poskytována od nula do sto dvaceti let. Uvádí několik konkrétních případů mladých rodin, jimž smrtelné onemocnění či úrazy znemožnily péči o své blízké. Pak nastoupily pečovatelky a dokázaly překlenout nepříznivé období, aniž by například děti musely být umístěny v ústavním zařízení.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 10/2008.

Text: Daniela Řeřichová
Foto: Radoslav Bernat