Pravidelným bodem jednání Poslanecké sněmovny jsou interpelace poslanců. Mají své pevné místo i čas, jsou často přenášeny televizí a Sněmovna jejich prostřednictvím vykonává svou kontrolní funkci vůči vládě. Zpravidla se při nich hovoří i o zajímavých skutečnostech a podobně je tomu i ve světě. Například v britském parlamentu patří interpelace k nejnavštěvovanějším bodům programu, jsou zajímavé, dynamické, a řečníci si dávají záležet, projevují smysl pro humor, pohotovost i důkladnou přípravu.

K nejčastějším tématům interpelací v české Poslanecké sněmovně patřil v minulém období záměr stavby radaru v Brdech. Několikrát se hovořilo také o družstevních bytech v souvislosti s privatizací majetkové účasti státu v OKD v roce 2004. Poslanci chtěli slyšet, jak stát postupuje vůči současnému majiteli bytů, firmě RPG, která nechce nájemníkům jimi obývané byty prodat. Na poslední předprázdninové schůzi také ministr práce a sociální věcí Petr Šimerka poslance informoval o svých schůzkách se zástupci krajů, s nimiž řeší tíživou situaci krajských poskytovatelů sociální péče. Některá lůžková zařízení se ocitají na pokraji krachu. Peníze k jejich záchraně však těžko hledají obce, kraje i stát. Přes léto se tak ministerstvo práce pokouší najít případnou další finanční injekci.

Také loterie, hry a sázky se při interpelacích řešily. Poslanec Pavel Němec upozornil na to, že obce se dostávají, a to nikoliv svou vinou, do situace, kdy vydají regulační obecně závaznou vyhlášku k regulaci provozování klasických výherních hracích přístrojů a jejich provoz tak musí na regulovaných místech skončit. Na takto uvolněná místa však Ministerstvo financí povoluje provozování jiných typů hazardních her, například takzvaných videoloterijních terminálů. Jedná se o zařízení s daleko větší mírou společenské nebezpečnosti než výherní hrací přístroje, neboť umožňují několikanásobně vyšší sázky než klasické výherní přístroje a jejich provoz je daleko méně regulován, než je tomu u jiných typů her.

Obce žádají, aby Ministerstvo financí respektovalo obsah vydaných obecně závazných vyhlášek a na místa, na která dopadá regulace, respektive zákaz podle příslušné obecně závazné vyhlášky, nebyl povolen provoz jiných hazardních her. Obce také žádají, aby v povolovacím řízení vedeném Ministerstvem financí měly obce práva účastníka řízení, a to pro případ, kdy ministerstvo vydává povolení k provozu hazardní hry na území obce. Praxe Ministerstva financí v této věci se od roku 2005 diametrálně změnila a mění se nadále, aniž by se ovšem změnily právní předpisy. Zatímco mezi lety 2005 a 2006 byla práva obcí ze strany ministerstva respektována a obce byly účastníky příslušných povolovacích řízení, například Bohumín, Velké Meziříčí, Jičín, následně, od druhé poloviny 2006 a dále, byla praxe změněna. Obce byly pouze oslovovány dopisem, zda trvají na obsahu svých obecně závazných vyhlášek, když Ministerstvo financí řešilo žádosti provozovatelů hazardních her o povolení provozu jiných typů her na místech, ze kterých obce předtím cestou právě zmíněné obecně závazné vyhlášky vyhnaly výherní hrací přístroje.

Povolení však bylo přesto často vydáno i proti vůli obce a obsahu příslušné obecně závazné vyhlášky. Od února 2009 se podle Němce aplikovala praxe, kdy Ministerstvo financí vyhovovalo naprosté většině žádostí o provozování hazardních her a vydané obecně závazné vyhlášky obcí naprosto ignorovalo. Teprve na základě diskuse se Svazem měst a obcí v průběhu jarních měsíců tohoto roku se přístup Ministerstva financí opět změnil. Od 1. června 2009 Ministerstvo financí požaduje, aby žádosti o vydání povolení k provozování sázkových her do míst, na něž se vztahuje vyhláška příslušné obce o regulaci provozu výherních hracích přístrojů, obsahovaly prohlášení žadatele o tom, že došlo k dohodě s obcí a obec nemá námitky proti vydání povolení k provozování technického zařízení v takto dotčeném místě.

Text – žam-