Z jednání schůze vlády České republiky dne 8. června 2009
Jedním z nejvýznamnějších bodů, které vláda na své schůzi projednala byl Návrh působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2010, který předložil místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták. Česká republika sdílí své bezpečnostní zájmy s ostatními členskými státy NATO a EU. Jako menší stát, plně integrovaný do evropských a euroatlantických struktur, je možným hrozbám schopen efektivně předcházet a čelit pouze na základě mezinárodní spolupráce. V rámci mezinárodních organizací používá kolektivních výhod a záruk, musí však sama přispívat k jejich vytváření a naplňování. Nejvýznamnějším příspěvkem je právě účast v zahraničních operacích. Předkládaný návrh je výsledkem úzké koordinace mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem zahraničních věcí, čímž je zajištěno, že ambice zahraniční politiky České republiky jsou v rovnováze s jejími vojenskými, civilními a ekonomickými schopnostmi a možnostmi. Vychází rovněž z Vojenské strategie České republiky, která deklaruje, že Česká republika sdílí své bezpečnostní zájmy s ostatními členskými státy NATO a EU a možným hrozbám bude schopna efektivně předcházet a čelit pouze na základě mezinárodní spolupráce. Oblast Západního Balkánu je tradičně místem angažování České republiky. Vzhledem ke křehkosti bezpečnostní situace v Kosovu zde bude početní stav kontingentu zachován, a to v počtu do 550 osob. S ohledem na důležitost tohoto regionu se předpokládá i návrat do operace ALTHEA v Bosně a Hercegovině v počtu do 2 osob.
Situace v Afghánistánu si nadále vyžaduje naši zvýšenou pozornost. Operace ISAF je nejrozsáhlejším vojenským nasazením pod vedením Severoatlantické aliance, do které se aktivně zapojují i země, které nejsou jejími členy. Z tohoto důvodu se do operace ISAF v Afghánistánu navrhuje vyslat v roce 2010 celkem do 535 osob. V Čadu a na Sinajském poloostrově bude resort Ministerstva obrany pokračovat ve stejném rozsahu nasazení jako v roce 2009, tedy v počtu do 5, resp. 3 osob. V roce 2010 se nově předpokládá působení v protipirátské operaci EU NAVFOR ATALANTA, kam je navrhován příspěvek v počtu do 3 štábních důstojníků do velitelství operace. Působení v těchto operacích je výrazem toho, že bezpečnostní vývoj ve všech uvedených lokalitách, byť geograficky vzdálených, není České republice lhostejný. Dále je navrhováno vyčlenění sil a prostředků resortu Ministerstva obrany do Sil rychlé reakce NATO, které představují efektivní nástroj pro řešení krizových situací při zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti ve světě.
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský předložil na jednání vlády Zprávu o přechodu na internetový protokol verze 6 (IPv6), která analyzuje současný stav a v souladu se sděleními Evropské komise navrhuje i konkrétní opatření, která napomohou všeobecnému zavedení IPv6 v České republice. Důvodem předložení je reakce na blížící se vyčerpání adresovacího prostoru stávajícího internetového protokolu verze 4 (IPv4). V důsledku trvalého nárůstu počtu koncových uživatelů se předpokládá, že v průběhu roku 2011 nebude k dispozici žádná volná adresa s protokolem IPv4. Nebude-li problém řešen, nebude možné zavádět nové služby a kapacitně rozšiřovat služby stávající. Nebudou také podmínky pro zavedení „internetu věcí“, který umožní jednotlivým zařízením vzájemnou komunikaci prostřednictvím sítě Internet. Bude ohrožena výstavba sítí nové generace a mobilních širokopásmových sítí. Trh v těchto oblastech se nebude rozvíjet a bude stagnovat.
Řešením problému je zavedení internetového protokolu IPv6 s podstatně větším adresovacím prostorem. Ve světě se protokol IPv6 zavádí od konce devadesátých let. K největšímu rozšíření dosud došlo v asijských zemích (Japonsko, Korea a Čína), kde se podpora zavedení IPv6 stala součástí vládní strategie a kde byla doplněna i státními pobídkami. V Evropě a Severní Americe rozšíření protokolu IPv6 nepostupovalo dostatečným tempem. Vláda Spojených států již uložila všem federálním agenturám, aby převedly všechny své páteřní sítě na IPv6. Rovněž Evropská komise navrhla řadu opatření na podporu zavádění internetového protokolu verze 6. Opatření uložená usnesením vlády nepředstavují obecnou regulaci internetového připojení v České republice, ale zavedení používání internetového protokolu IPv6 v oblasti ústředních orgánů veřejné správy. Netýkají se podřízených organizací zřízených těmito orgány.
Řešením problému je zavedení internetového protokolu IPv6 s podstatně větším adresovacím prostorem. Ve světě se protokol IPv6 zavádí od konce devadesátých let. K největšímu rozšíření dosud došlo v asijských zemích (Japonsko, Korea a Čína), kde se podpora zavedení IPv6 stala součástí vládní strategie a kde byla doplněna i státními pobídkami. V Evropě a Severní Americe rozšíření protokolu IPv6 nepostupovalo dostatečným tempem. Vláda Spojených států již uložila všem federálním agenturám, aby převedly všechny své páteřní sítě na IPv6. Rovněž Evropská komise navrhla řadu opatření na podporu zavádění internetového protokolu verze 6. Opatření uložená usnesením vlády nepředstavují obecnou regulaci internetového připojení v České republice, ale zavedení používání internetového protokolu IPv6 v oblasti ústředních orgánů veřejné správy. Netýkají se podřízených organizací zřízených těmito orgány.
Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová předložila na schůzi vlády Zprávu o plnění systému opatření v oblasti vězeňství a trestní politiky v roce 2008. Vězeňská služba České republiky plnila i v roce 2008 úkoly stanovené v programovém prohlášení vlády České republiky a také v tomto roce došlo v její činnosti k řadě pozitivních změn. Doporučení a požadavky příslušných kontrolních orgánů realizovala v míře dané technickými, finančními a personálními možnostmi. Aktuální bezpečnostní situace ve vězeňství je stabilizovaná, avšak v předkládané zprávě je upozorněno i na ta bezpečnostní rizika a problémy českého vězeňství, které jsou řešitelné pouze s podporou vlády České republiky. České vězeňství dlouhodobě usiluje o přibližování se Evropským vězeňským standardům zejména v oblasti bezpečnosti vazebních věznic a věznic a úrovně zacházení s vězni, tj. s osobami ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Chce docílit také toho, aby současná minimální ubytovací plocha na jednu vězněnou osobu, tj. 4 m2, se rychleji srovnala se standardem vyspělých západoevropských zemí, který představuje minimálně 6 m2. Současná ubytovací kapacita při 4 m2 na osobu činí 19 039 míst. Denní stav vězňů však překročí 21 300 osob, takže přeplněnost v průměru dosahuje 12 procent, přičemž některá oddělení pro odsouzené jsou přeplněná i na více než 30 procent. Bohužel i v roce 2008 rostl počet zejména odsouzených (+ 1601) podstatně rychleji, než výstavba nových ubytovacích kapacit (+ 355 míst), a proto se tohoto cíle nepodařilo docílit. A to i přesto, že Vězeňská služba minimalizací nákladů na výstavbu nových ubytovacích kapacit, s využitím vlastní práce vězňů, vybudovala např. v Ostravě, Heřmanicích, Teplicích a Rapoticích zmiňovaných 355 nových míst. Vězeňská služba v roce 2008 dokončila první ústav pro výkon zabezpečovací detence v Brně s kapacitou 48 chovanců.
Vláda rovněž projednala Zprávu o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008, předloženou ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Tošovským. Podpora malého a středního podnikání kompenzuje podnikatelům nedostatek vlastního kapitálu, ztíženou dostupnost bankovního úvěru a omezené možnosti ručení vlastním majetkem. Realizace podpořených projektů tak přispívá k rozvoji sektoru malých a středních podnikatelů a je přínosem pro snižování nezaměstnanosti na území České republiky. V roce 2008 bylo vyčerpáno na podporu malých a středních podnikatelů celkem 5,6 mld. Kč, tedy o necelých 1,5 mld. Kč méně než v roce předešlém.
Text: -rr-